Reklama

Reklama

Longinovo kopí, jinak též Kopí osudu či Svaté kopí, bylo ukuto před tisíci lety a bylo jím prokláto tělo Krista. Nyní je kopí dobře skryté, protože tomu, kdo ho vlastní, dává obrovskou moc a nepřemožitelnost. Před Napoleonem je spolu s pokladem ukryl Wolfgang Goethe a cesta k němu je dlážděna důmyslnými skrýšemi, hádankami a indiciemi. Mladý archeolog Eik Meiers a jeho snoubenka Katharina Bertholdová spolu s profesorem Bachmanem by je chtěli najít... Jednoho dne se oběma mladým lidem Bachman ztratí při exkurzi do přírody. Při jeho hledání se Eik a Katharina ocitnou v jeskyni a posléze v tajné podzemní laboratoři. Najdou tam nahrávku, na níž profesor Bachman předvádí starý deník, který objevil a jehož písmo se chce pokusit rozluštit. Je to deník samotného Goetha. Podle nahrávky se podaří sestavit jeho stránky a do práce se pouští Eikův kamarád Justus: je třeba rukopis prověřit. Bádání přivede tři přátele na myšlenku, že další indicií by se mohla stát Schillerova lebka: Goethe totiž často pracoval s touto lebkou na stole. Schillerův hrob se nachází ve Výmaru, kam se také Eik, Katharina a Justus vypraví. Eikova dcera Krimi odjíždí na školní výlet, více ji ale očividně zajímá pohledný mladík, s nímž se k otcově nelibosti objímá u autobusu... O Kopí osudu se ovšem zajímá ještě někdo jiný: bohatý baron von Hahn, který tvrdí, že kopí je majetkem jeho rodu, protože Goethe je ve skutečnosti pouze ukradl. Hahn má k ruce asistenta Erlangera a zejména mistryni v bojových uměních Judith. Dva posledně jmenovaní budou tři přátele po celou dobu jejich hledání pronásledovat a klást jim nejrůznější pasti. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (82)

Haymar 

všetky recenzie používateľa

Říšskej Indy, říznutej Fräulein Croft - no proč ne?! Na němckou produkci to vlastně nebylo až tak zlý. Jasně, "krade" to odkud se dá, ty zauberácký xichty se neschovaj ani pod tunou makeupu ani v tom nejtemnějším sklepení (baví mě, jak se němci pořád tak strašně zoufale znaží vypadat, chovat i působit "americky" :-)), ale nakonec to vlastně byla i celkem prdel! Potěšil Prochnow (ve své nejklasičtější roli). ()

Ydrosten 

všetky recenzie používateľa

Bral bych to jako cokoliv jiného z této škatulky " C " filmů, nebýt toho ( urychleného a zpackaného ) konce, kdy se zkrz 10 centimetrovou zeď, po dvou ranách jakýmsi svícnem, dostaly na koleje metra, + taky moc nedávala smysl scéna, kdy na soše oběvily vstup do podzemí - vedoucí skrze sloup. Pokus se podívám pořádně na umístění sochy, sloupu a oběveného vstupu, tak ani jeden tento moment dohromady nemůže fungovat. Ostatně " kiksů " by se tady dalo najít ještě spousta. Němci si z tím evidentně hlavu moc nelámaly. ()

Reklama

erpe 

všetky recenzie používateľa

Nebudu tento film nijak shazovat, protože jsem rád za každej podobnej počin. Kopí osudu je evidentně volné navázání na předchozí film Šifra Karla Velikého (http://www.csfd.cz/film/261842), pouze s tím rozdílem, že pár hlavních představitelů už si to tentokrát celkem prozíravě rozmyslelo a byli nahrazeni typově podobnými herci (Kai Wiesinger převzal postavu Eika od Benjamina Sadlera a Sonja Gerhardt převzala postavu dcery od Liv Lisy Fries - obojí náhrada o stupeň horší). Bohužel na rozdíl od předchozího počinu je toto krok zpět. Faktických a logických krávovin je tady příliš mnoho a ještě k tomu noví herci nedokázali dosáhnout ani k patám svých předchůdců. Tím je téměř polovina hlavních hrdinů ochuzena minimálně o sympatičnost a předvídatelný děj už nemá šanci něco zlepšit. Chápu snahu německých tvůrců ukázat nám evropanům, že i tady máme spoustu záhad a záhadných postav (a ještě při tom trochu vydělat). Sice je tu s historií i s historickými postavami nakládáno...jak to říct slušně...nakládáno velmi svévolně, ale čert to vem. Atmosféra se celkem daří, pohyblivé obrázky jsou taky fajn a sestra Járy Cimrmana Bettina je na německé poměry a na to na co jsme z těch končin zvyklí "cheská cholka" ;) Takže pokud jsem ochoten a schopen vypínat mozek u velké kopy amerických "popcornů", tak jsem totéž schopen udělat u této rychlokvašky s nepoměrně nižším rozpočtem. Pocity alá Indiana Jones se sice nedostaví, ale s občasnými úšklebky se to dá krásně vydržet. Rozhodně jsem radši, když tento film existuje, než aby nebyl. ()

mh.mail 

všetky recenzie používateľa

20% - Německá národní verze Šifry mistra Leonarda, kde univerzální génius Leonardo da Vinci byl nahrazen univerzálním géniem Johanem Wolfgangem Goethem. O ději se nemá cenu rozepisovat, protože to je celé od začátku až do konce nesmysl. Díval jsem se na to jenom proto, že mě zajímaly ty hádanky. Zatímco Šifra se bere úplně vážně, zde byl zřetelný určitý ironický nadhled, ale spíš než zábavně to působilo trapně. Holt, německý smysl pro „humor“. Na druhou stranu, u Šifry jsem dvakrát usnul, tohle jsem dokoukal do konce. ()

Sugar67 odpad!

všetky recenzie používateľa

Až doteď jsem si myslel, že "nejchytřejší" člověk na světě je Horacio Cayne (nebo jak se píše), ale koukám, že jim nesahá ani po kotníky. Chytřejší lidi jsem v životě neviděl. Film není ničím jiným, než reklamou na německo! Ale aj ta reklama mi přijde jak reklama na dámské hygienické potřeby - totálně stupidní. Mám rád mystery a dobrodružství, ale toto... ()

Galéria (22)

Zaujímavosti (2)

  • Vo filme sa niekoľkokrát spomenie, že Kopija osudu pomáhala vojvodcom ovládnuť svet - napr. Napoleonovi či Alexandrovi Veľkému. Avšak Kopija osudu získala moc až prebodnutím Kristovho boku. Alexander Veľký žil 356 až 323 pred Kristom. Ten ju teda vlastniť nemohol. (BUBO26)

Reklama

Reklama