Kopí osudu
Die Jagd nach der heiligen Lanze
Spear of Destiny
Réžia:
Florian BaxmeyerScenár:
Derek MeisterKamera:
Peter Joachim KrauseHrajú:
Kai Wiesinger, Bettina Zimmermann, Fabian Busch, Sonja Gerhardt, Rudolf Martin, Jürgen Prochnow, Manfred Böll, Enrica Gera, Werner Kalb, Jan FeilObsahy(3)
Longinovo kopí, jinak též Kopí osudu či Svaté kopí, bylo ukuto před tisíci lety a bylo jím prokláto tělo Krista. Nyní je kopí dobře skryté, protože tomu, kdo ho vlastní, dává obrovskou moc a nepřemožitelnost. Před Napoleonem je spolu s pokladem ukryl Wolfgang Goethe a cesta k němu je dlážděna důmyslnými skrýšemi, hádankami a indiciemi. Mladý archeolog Eik Meiers a jeho snoubenka Katharina Bertholdová spolu s profesorem Bachmanem by je chtěli najít... Jednoho dne se oběma mladým lidem Bachman ztratí při exkurzi do přírody. Při jeho hledání se Eik a Katharina ocitnou v jeskyni a posléze v tajné podzemní laboratoři. Najdou tam nahrávku, na níž profesor Bachman předvádí starý deník, který objevil a jehož písmo se chce pokusit rozluštit. Je to deník samotného Goetha. Podle nahrávky se podaří sestavit jeho stránky a do práce se pouští Eikův kamarád Justus: je třeba rukopis prověřit. Bádání přivede tři přátele na myšlenku, že další indicií by se mohla stát Schillerova lebka: Goethe totiž často pracoval s touto lebkou na stole. Schillerův hrob se nachází ve Výmaru, kam se také Eik, Katharina a Justus vypraví. Eikova dcera Krimi odjíždí na školní výlet, více ji ale očividně zajímá pohledný mladík, s nímž se k otcově nelibosti objímá u autobusu... O Kopí osudu se ovšem zajímá ještě někdo jiný: bohatý baron von Hahn, který tvrdí, že kopí je majetkem jeho rodu, protože Goethe je ve skutečnosti pouze ukradl. Hahn má k ruce asistenta Erlangera a zejména mistryni v bojových uměních Judith. Dva posledně jmenovaní budou tři přátele po celou dobu jejich hledání pronásledovat a klást jim nejrůznější pasti. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (82)
20% - Německá národní verze Šifry mistra Leonarda, kde univerzální génius Leonardo da Vinci byl nahrazen univerzálním géniem Johanem Wolfgangem Goethem. O ději se nemá cenu rozepisovat, protože to je celé od začátku až do konce nesmysl. Díval jsem se na to jenom proto, že mě zajímaly ty hádanky. Zatímco Šifra se bere úplně vážně, zde byl zřetelný určitý ironický nadhled, ale spíš než zábavně to působilo trapně. Holt, německý smysl pro „humor“. Na druhou stranu, u Šifry jsem dvakrát usnul, tohle jsem dokoukal do konce. ()
I když tento film je hodnocení zde celkem dost špatně, že to vypadá tak že se na to nemá vůbec žádnou cenu dívat, ale mě to tak strašné nepřišlo. Znovu bych se na to asi už z těží koukala, ale řekla bych, že když nevíte na co kouknout tak zas špatné to není. Kdybych ale před kouknutí věděla, že je to německý film tak bych se na to vůbec nekoukala, protože se mi německé filmy vůbec nelíbí. ()
chacha nemci jedou :)) paradni sbirka nelogicnosti a kycu prevlecena za Lovce pokladu s blondatou betaverzi anti Lary Croft jako bonusem :-D pokud to nekdo chce brat vazne, pak je to odpad, v opacnem pripade je to vcelku koukatelna dobrodruzna blbustka ;) 40% ()
Dvě hvězdičky za snahu herců a za to , že mě rozesmála ta jejich dcera. Nějaká ta láska musí v dobrodružném filmu být :D. Vtipná byla taky dvojice 'fanouška a boxerky', ty jejich rádoby dramatické vstupy, no pardon, to fakt mělo vyznít dramaticky? Problém těchto filmů je v tom, že jeden je jako druhý a neděje se v něm nic, co by vás překvapilo. Čekala jsem na nějaký zlom, např že první artefakt bude zároveň i kopím, aby ten film měl nějaký zajímavý obrat v ději. Později jsem si uvědomila, že od tak jednoduchého filmu nelze očekávat něco jako překvapivý konec. Musela jsem se tedy spokojit se zářícím kýčovitým kopím v útrobách Brandeburské brány. Škoda! ()
Bral bych to jako cokoliv jiného z této škatulky " C " filmů, nebýt toho ( urychleného a zpackaného ) konce, kdy se zkrz 10 centimetrovou zeď, po dvou ranách jakýmsi svícnem, dostaly na koleje metra, + taky moc nedávala smysl scéna, kdy na soše oběvily vstup do podzemí - vedoucí skrze sloup. Pokus se podívám pořádně na umístění sochy, sloupu a oběveného vstupu, tak ani jeden tento moment dohromady nemůže fungovat. Ostatně " kiksů " by se tady dalo najít ještě spousta. Němci si z tím evidentně hlavu moc nelámaly. ()
Galéria (22)
Zaujímavosti (2)
- Vo filme sa niekoľkokrát spomenie, že Kopija osudu pomáhala vojvodcom ovládnuť svet - napr. Napoleonovi či Alexandrovi Veľkému. Avšak Kopija osudu získala moc až prebodnutím Kristovho boku. Alexander Veľký žil 356 až 323 pred Kristom. Ten ju teda vlastniť nemohol. (BUBO26)
Reklama