Na život a na smrť

Peter Berg mi zprostředkoval téměř reálný boj o přežití. I když jsou tam opravdu neuvěřitelné věci, tak nad nimi nemáte čas přemýšlet. Akce střídá akci v takovém tempu a je tak výborně řemeslně zvládnutá, že jsem i těch "pár" klasických klišé přešel mávnutím ruky. .... P.S. Amíci mají NavySeals, my máme Drápalíka. A všichni si libujeme jaký máme zvocelený chlapy :) (06.11.2014)

V osmdesátých letech kdekdo vzdychal vzrušením, když v supraimbecilním druhém Rambovi neprůstřelný Stallone ignoroval tisíce kulek vypálených ze dvou metrů, likvidoval záporáky pěkně hezky lukem a ve finále brečel, že by umřel pro Ameriku. Zato dnes, když se čtyřka o skály rozflákaných drsňáků rozhodne zhebnout kdesi v Afghánistánu a před smrtí sejmout něco anonymních strejdů od Talibánu, je to samozřejmě patetická pitomost, lezoucí amerikáncům do řiťky! Kde se to vzalo? Může za to nálepka "podle skutečné události"? Můžou za to protiamerické trendy? Kdo ví. Faktem je, že Peter Berg dokáže natáčet snesitelnější filmy, než většina jeho blockbusteroidní konkurence, jen zpravidla nepoužívá tolik "wow" efektů. Lone Survivor je freytagovsky poctivě odvyprávěn, přičemž všechny jeho části jsou atraktivní a zábavné - od dokumentaristicky pojatého úvodu o tom, že klucí ze SEALs nejsou žádná ořezávátka, až po nezbytné útočné helikoptéry a krvácejícího hrdinu (ovšem ve zcela nehrdinské pozici) na hranici smrti v závěru. Na tohle tálibánské běsnění se prostě kouká hezky a erkový rating je ku prospěchu věci - zejména předsmrtný trip Axelsona (Ben Foster), který se v bolestné agónii potácí lesem s pistolí v ruce, je neobyčejně poutavou a drsnou momentkou. Dojemné objímání se s afghánským chlapečkem si sice mohli tvůrci odpustit, nicméně jinak můžu s chutí říct, že se jedná o slušný zásek v hojně užívané kategorii "výborně odvedené řemeslo". (26.03.2014)

Místy to má velmi slušnou atmosféru a akční scény jsou natočeny velmi poutavě. Nálepku "podle skutečný události" tomu taky nikdy neupře, takže to svoji hodnotu a příběhovou sílu určitě má. Nicméně kdo ví, jak se to ve skutečnosti odehrálo, že? Nutno podotknout, že místy ten film působí dost blbě (propuštění pastevců takovýmto způsobem, nesmrtelní vojáci, Afghánci proti sobě kvůli Amíkovi). Po filmový stránce to na mě prostě zapůsobilo jen polovičatě, takže musím hodnotit pouze průměrně. 60% (11.01.2014)

Nevzdává se snaha o silný účin na diváka, nicméně z roviny narativní zvědavosti a napětí se film přesouvá do rovin emočního napojování se na tísnivou představu podobné situace či fyzického napojování se na tísnivou představu podobné bolesti. Na život a na smrt přitom popírá klasicistní postupy, aby mohl skrze nenápadně podvratné variování žánrových vzorců nabídnout překvapivě komplexní vějíř významových her. A to navzdory tomu, že poměrně snadno lze tentýž film interpretovat jako rytmicky nezvládnutou střílečku o partě hrdinných vojáků jednoznačně reprezentujících status quo americké protiteroristické politiky. Více moje analytická kritika tady. (08.02.2014)

Čo sa divák nedozvie. Napríklad: príbeh spracovaný podľa skutočnej udalosti. To je taká hlúposť, že až. Opakujem sa, ale je to nutné. Takmer každý film sa totiž veľmi výrazne odlišuje od skutočnosti, že až. Snáď na extrémne výnimky typu niekoľkohodinových Warholových nepozerateľných experimentálnych filmov, zaznamenávajúcich reálny spánok, milovanie a podobne. A tu zase: celkom slušný dobrodružný film o extrémne náročnej misii v afgánskej divočine s rozzúrenými Talibancami v pätách získava prídavkom skutočnej udalosti prídych čohosi, čo v divákovi evokuje, že tí Amíci vycvičia z vojakov len ťažko zničiteľných kyborgov. Odolávajú skoro každému zraneniu s ľahkosťou človeka, čo utŕžil drobnú modrinu. (04.09.2016)