Na život a na smrť

Říkejte si co chcete, ale takhle to dneska bohužel skutečně chodí. Dvě hodiny hmatatelné, fyzicky i duševně pociťované bolesti, které si svou strhující formální stavbou a překvapivě i silným emocionálním dopadem přímo řekly o mé vřelé sympatie a divácký obdiv. Tak reálný dojem, jakým se Lone Survivor ve své druhé polovině pyšní, ve mně v rámci žánru doposud vyvolalo jen Spielbergovo vylodění v Normandii a akční sekvence v Coppolově Apokalypse - naturalismus, který je téměř oproštěn od běžných hollywoodských klišé a který, přestože v závěru už jsem pociťoval nutkavou potřebu držet v ruce popkornový sáček, úspěšně potlačuje komerční příkrasy ve prospěch autenticity a nevšedního diváckého prožitku. A jako velcí hrdinové jsou navíc prezentováni i obyčejní afghánští civilisté, kteří nezapomněli používat srdce a jimž je nějaký Talibán úplně u zadku. Zkrátka a dobře, Peter Berg mě začal konečně pořádně zajímat, Mark Wahlberg se stal definitivně výborným hercem a já hodně lituji, že jsem tuhle delikátní filmařinu nezastihl v kině. Potom bych tu pátou hvězdu asi přihodil... 85% (08.02.2014)

Ak sa spätne pozerám na Bergove filmové portfólio, tak sa priznám, že asi by nebol práve on tou voľbou, aby týmto filmom uctil pamiatku vojakov, ktorí položili život počas operácie Red Wings. Musím však skonštatovať, že sa mu to podarilo veľkolepo a na úrovni. Prvá tretina filmu sa umne snaží vykresliť život členov jednotiek Navy SEALs. Od skráteného zostrihu z výcviku, po ktorom nadobudnete pocit, že sa pozeráte na poľudštených terminátorov, cez realistické zábery z afgánskej základne, v ktorých sa dostáva k divákovi ľudská stránka najtvrdších chlapov sveta a dáva tak priestor jednotlivým charakterom postáv. Samozrejme citovo vyhrotenejší záver by sa konal v prípade, keby sa tvorcovia zamerali práve na túto časť, aby sa divák viac stotožnil s postavami. Ale na druhej strane som rád, že pracant Berg sa nedal strhnúť do zbytočného pátosu. Nasledujúca tretina je doslova akčný balíček 'se vším všudy'. Non-stop brutálna vojnová akcia, v tomto je režisér doma. Neľútostné scény mapujúce bezcitné, priam beštiálne strety vojakov oboch strán, plné výbuchov, krvi a surových záberov. Tu sa blysol najmä kameraman (spomalené zábery si však mohol odpustiť) a pán s nožnicami v strižni. Jablonskeho motív hudby je už trošku opočúvaný, no sem sa ešte ako-tak hodil - najmä scény, ktoré sú bez zvuku a počujete len praskajúce vetvičky, pri nich praskajú nervičky. Záverečná pasáž je dramaticky zámerne naťahovaná, no na mňa tento efekt zabral stopercentne - a áno, naznačujem tým vyronenú slzu. Podložené skutočnými udalosťami - to počas filmu mrazí a dojíma asi najviac. Až po skončení som si uvedomil, že aj napriek tomu, že som o tom, ako skončí akcia tejto jednotky vyslanej do afgánskych hôr nevedel vôbec nič (úvodné scény však mnohé naznačia) a aj napriek tomu, že počas filmu som vedel, že to zmeniť nemôžem, zo všetkých síl som dúfal a veril v zmenu ich osudov. 85%. (11.01.2014)

Peter Berg mi zprostředkoval téměř reálný boj o přežití. I když jsou tam opravdu neuvěřitelné věci, tak nad nimi nemáte čas přemýšlet. Akce střídá akci v takovém tempu a je tak výborně řemeslně zvládnutá, že jsem i těch "pár" klasických klišé přešel mávnutím ruky. .... P.S. Amíci mají NavySeals, my máme Drápalíka. A všichni si libujeme jaký máme zvocelený chlapy :) (06.11.2014)

Peter Berg ví, jak natočit poctivou akčňárnu pro chlapy, co nechají hadrový kapesníky pod polštářem a jdou na pořádnou přestřelku. Jenže on tady zakomponoval jeden skutečnej příběh, kterej natočil úplně nepravděpodobně. Tak nerealisticky, že i mně to bije do očí. A to já většinou zase tak náročnej nejsem. Drsný je totiž, co ti chlapy přežili. Z kolika metrů padali, kolik kulek odrazili, s kolika kulkami v těle kam se ještě odbelhali. Neuvěřitelný. Nehledě na to, že celá ta cesta na ten kopec byla strašně pitomě natahovaná. Tak pitomě, až mě to mrzelo, protože všecko ostatní šlapalo. Šlapala naprosto skvělá expresivní hudba od Explosions in the Sky a šlapala i samotná jednotka Navy Seals plná drsnejch chlapů. (11.05.2014)

Wow. Vedle členů Red Wings vypadá Rambo jako totální chudáček, který se zmůže maximálně na skok mezi stromy. To pánové ve vojenském pobíhají po lese i s pěti kulkami v těle a po dvou volných pádech ze skály, kdy zažili tolik ran, že by mohli konkurovat i kariéře Jackieho Chana. Peter Barg je břídil. Poprvé měl šanci dokázat, že dosavadní rezervy jeho filmů vznikly vinou scenáristů. Tentokrát si scénář napsal sám a je to ještě horší. Není to propaganda US Army (v tomhle případě je podobný výkřik stejně nesmyslný, jako u Slz slunce). Je to propagace správných amerických hochů, kteří vždy bojují a umírají pro dobrou věc. A je to škoda, protože finální třetina ve vesnici ukazuje, o čem film mohl skutečně být. O nečernobílé vidině světa, ve které není válčení jen o dvou stranách. Finální titulky jsou dojemné a zajímavé, vizuál filmu je dostatečně špinavý a sem tam potěší syrový záběr. Ale je toho moc. Z reálného příběhu se vinou přepálenosti stala pohádka, která nemůže ani v nejmenším konkurovat klasikám typu Černý jestřáb sestřelen. A Marky Mark je dřevo. Pořádně herecky ploché, jemuž komplexnější postavy zkrátka nikdy nepůjdou k duhu, i když se snaží sebevíc. 50% (04.01.2014)