Špina

Pekne namixovaný odvar odporu s ľútosťou k jednej osobe na pozadí neskutočnej špiny, násilia, sexu, drog a všetkých možných sviňačin, ktoré si len dokážete predstaviť. Postava Robertsona mi bola v jednom momente neskutočne odporná, v druhom zasa sympatická a v ďalšom som ju ľutoval. A tak stále dokola. Ťažko hodnotiť tento film, to si musí vo svojom vnútri každý urobiť sám. Niekto film odsúdi, iný ho zase pochváli. Aj jedno aj druhé sa počíta, aj jedno aj druhé je podľa mňa správne. Jedno je isté, originalita tu nechýba, ťažko hľadať iný film, ktorý by sa tomuto snímku čo i len trocha podobal. James McAvoy to zahral skvele. Len škoda, autori sa mohli ešte viac ponoriť do citovo rozdrásanej duše hlavnej postavy, rozobrať ho až do morku kostí. Tiež na konci sa mohlo pár vecí lepšie vysvetliť. 75/100 (11.03.2014)

Hrdý skotský národ může oslavovat dalšího hrdinu. W. Wallace, prohánějícího se po skotské vysočině a mobilizující hrdé Skoty proti anglické šlechtě, střídá naspídované, neukojitelné, egocentrické, rasistické, šovinistické prase-detektiv B. Robertson, prohánějící každou živou frndu v dohledu a mobilizující resp. manipulující svým okolím, s vidinou jediného. Povýšení a s tím (v jeho krví podlitých očích) spojené, navrácení se k rodině. Leč od detektiva-kapitána k pochůzkáři, je asi stejně tak daleko, jako z Nuseláku do Nuslí. Zvlášť, když stavy příčetnosti klesají úměrně s rostoucím počtem „životodárných lentilek“ a hladoví supi se nemilosrdně slétají. S podrobným komentářem si počkám na reprízu (přecejenom pochytat v tom zběsilém tempu všechny odkazy, je jako absolvovat holandský trip, pardon cyklovýlet, s Brucem a zůstat střízlivej) popř. předlohu, ale jedno vím jistě už teď. Svůj „povinný“ vánoční trojlístek Die Hard – Love actually- S čerty nejsou žerty, rozšiřuji o další (list). Snad bude platit, že čtyřlístek nosí štěstí. Že je to pouze pověra?! Srát na to. Je to jenom další hra a pravidla se přeci nemění, že Bruci. A jako v každé hře jde o to, dobře se (po)bavit. To se Ti, Jone, bezezbytku povedlo. Navíc, díky psychiatrovi Rossim a jeho psycho-ponorům do Bruceovi minulosti, se divák dozvídá, co hlavního hrdinu v dětství potkalo za ztrátu a tak se snímek vymaňuje ze škatulky samoúčelné prvoplánové povrchní kravinky. Ostatně, kdo by zrovna z tohohle, I. Welshe podezíral. Stejně tak je nezpochybnitelné, že J. McAvoy si hodně hlasitě říká (chlastá, fetuje, souloží, uráží, manipuluje a i ty stavy úzkosti mu sluší resp. k tomu patří ) o plešouna. Že ho zřejmě nezíská, je věc jiná. To C. Mansell by se po pódiu klidně projít mohl. Nejnašlapanější soundtrack od Trainspottingu. Jediný dílčí nedostatek spatřuji v určité nekonzistentnosti snímku, kdy více než ucelený příběh, sledujeme sérii (byť dobře natočených) jednotlivých klipovitých scének, kopírujících však stav resp. sled myšlenek hlavního hrdiny. Otázkou tedy zůstává, zda-li to považovat za nedostatek, či přednost. Prozatímních 88%. [A co na to Jan Tleskač? Těžko říct. Spíš by mě ale zajímalo, co na to G. Orwell]. (20.12.2013)

Dobrá pointa a výborný songy z první půlky 90. let, to bylo plus. Ale zápory převážily – na mě to bylo až moc sexuálně explicitní, přehnaný; a jakmile se děj začal ubírat trochu jinam, než se ze začátku zdálo (halušky atd.), celkem brzy jsem se začal nudit a těšil se na konec. # [viděno: monitor, 5.1] # příběh ** | hudba *** | humor * | akce * | napětí * | pustil bych si znovu * (08.02.2014)

Netknut psanou předlohou může jen odhadovat, že pravděpodobně v knížce funguje lépe ona linka z druhé poloviny filmu, kde se z černé komedie zabrousí do vážnějšího psychologického profilu ˇpana policajta. Naštěstí to skvostně vynahrazuje ona první polovina, kde si snímek nebere žádné servítky a s drsně humorným pohledem jede jak dobře namazaný stroj. P. S. Doporučeno jen pro otrlejší. 70% (10.06.2015)

Dynamika napříč všemi řezy filmu, a nonstop! *** Představitel hlavní role je fenomenální fretka, nebo to celé odehrál na koksu a během schizofrenního rozpadu osobnosti. Každé gesto, grimasa, tik jsou precizní součástí strhujícího koncertu, kamera mu jde vysloveně na ruku (a dělá přitom alotria) a vzrušený střih ho přímo miluje, nemluvě o hudbě, která je do snímku zapuštěná tak ústrojně, jako by vyvěrala přímo z oběhového systému filmu a vytryskla pokaždé, když si vyprávění v nějaké scéně podřeže žíly nebo do nich vpumpuje příliš mnoho posilovače. *** Film má nejen famózní spád, ale i gradaci - s tím, jak Bruce bere víc a víc koksu, chlastu a prášků, víc a víc šílí a zároveň se rozpadá jak aktuální realita, v níž ho sledujeme (triky, lsti a úskoky, aby získal povýšení v policejním sboru; jeho kolegové proměňující se na zvířecí charaktery z mravoučných bajek; prostřihy na bizarní noir-snové scény, v nichž vede podivné komentující monology jeho žena z jakéhosi panoptikálního virtuálního prostoru, který se nejvíc podobá tak Lynchově Černé chatě, a motivuje ho k dalším dramatickým krokům), tak i jeho osobnost a celý životní příběh: nezjistíme, co provedl svojí ženě, zda chodí skutečně na schůzky u psychiatra, nebo jde o další halucinace, ani co se stalo v dětství jeho bratrovi... - nezjistíme, co jsou jen sebeobviňující klamavé haucinace už choré a chvílemi ztracené mysli, a co naopak naznačuje, že Bruce má na kontě mnohem horší věci, než které sledujeme ve zběsilém tempu snímku, a ani v samotném závěru nebudeme vědět, čeho a čí to vlastně bylo finále: šlo o kruté završení životní dráhy "kdysi dobrého" člověka, anebo od malička prohnilého špinavce? *** A pokud říkám gradace - ano, s rozpadem toho všeho se nerozpadá film, ten graduje sžíravostí, jízlivostí a pastí drsného humoru, v nichž si lámou vaz všechny šedé myši naivních představ a slabých povah, a přitom jejich nekonečné nabíhání na špek je zároveň i nebanálně dojemné. Stejně jako bolestivé zákmity Bruceova sebeuvědomování a nemožnosti ten sestupný kolotoč zastavit. (31.12.2013)