Životná šanca

Příjemná pohodovka vhodná pro oddech. Sympatičtí herci rozehrávají celkem originální zápletku. Hlavní hrdina je smolař, všem svým ženám v životě přináší jen smůlu, ovšem je to ve skutečnosti opravdu smůla? Ve filmu je řada dobrých písniček, některé scény jsou úsměvné, jiné hraničí možná s trapností, avšak celkově je Životní šance dobře vyváženou podívanou. (21.04.2014)

-4* Předem chci upozornit, že moje čtyři hvězdičky jsou možná trochu přehnané a víc by ji slušeli lepší tři, ale je fakt, že ji chci pomoct do červených čísel, jak si podle mě zaslouží. Jedná se o příjemnou a odpočinkovou romantickou komedii, sice chvílemi trošku praštěnou, ale jde jí přece jen o pobavení a u mě se jí to povedlo. Podobných moc není a spíš se točí ty hulvácké a přisprostlé, a proto ta vyšší známka - v rámci svého žánru si ji určitě zaslouží, i když se nevyhne prvkům klišé. Nakonec mě potěšili i vtipné závěrečné titulky, tak jako tomu bývavalo u komedií v dobách mého dětství.[ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (07.02.2020)

Příjemná, oddychová, romantická komedie o smůlu přinášejícím muži má jednu vadu. Trpí nevyrovnaností kvality vtipů a děje. Je tu jistě několik scén, kterým jsem se s chutí zasmál, ale jsou tu i takové, řekl bych "babovřeskové" fóry, které úroveň filmu srážejí. Není to však příliš urážlivé a tak jsem celkem spokojen a hodnotím lehce nadprůměrně. 3 a půl *. (30.09.2013)

Asi nejslabší film Virginie Efiry, ten scénář je prostě hrozný. Její herecký protějšek, François-Xavier Demaison, mi byl navíc extrémně nesympatický - nechápal jsem, co na něm vidí (tutéž nedůvěru k sobě ostatně vyjadřuje na začátku filmu i on sám, respektive jeho postava - v tomto ohledu nedává smysl, s jakou snadností se Julienovi podaří dostat Johannu do postele na prvním rande. Většina komiky v tom filmu je vyloženě stupidní - věhlasný návrhář vydávající kopii Citroënu DS za vlastní výtvor, čapí trus spadlý z nebe na čelo, návrh auta ve tvaru vibrátoru, chirurg ohmatávající ňadra pacientce v celkové anestezii před operací zánětu apendixu a komentující jejich "přírodnost" před přítomnou zdravotní sestrou, zmatená žena držící v ruce zapnutý (!) vibrátor před skupinou mužů... co scéna, to defilé scenáristické nevtipnosti a trapnosti, vše korunováno příšernými hereckými výkony (a strašlivým českým dabingem, v němž jsem to viděl, dlužno dodat), výskytem celé řady klišé (párový terapeut, který si začne se svou klientkou, vdavekchtivá kamarádka, afektovaný gay...), a dokonale předvídatelným závěrem, kdy se všechno zázračně vyřeší takřka lusknutím prstů. Myslím, že mám obecně alergii na tenhle typ romantických komedií, které jsou totálně odtržené od reality, a navíc v jádru jaksi sexisticky prohnilé. Vydržet těch 87 minut se v tomto případě rovnalo téměř utrpení. (28.03.2020)

Myslela jsem, že si dneska zlepším náladu nějakou šmrncovní francouzskou romantickou komedií a místo toho jsem otrávená z těch trapných gagů, hloupých dialogů a lidských karikatur, ze kterých nejvíce vyčnívá, jak jinak, postava afektovaného gaye. Jak se tahle nepovedená zpatlanina dostala do červených čísel, je pro mě záhadou. (19.01.2014)