Kon-Tiki

Dobrý štart do nového mesiaca s filmom "Kon-Tiki". Opäť si človek trošku rozšíri obzory a pozrie sa na film, od ktorého nemusel nejako veľa očakávať, no reálne mám pocit, že mi podal dobre spracovaný príbeh, uveriteľnou formou a so šiestimi hrdinami, ktorých som so záujmom sledoval od začiatku až do konca. Vizuálna stránka filmu je absolútne úchvatná. Vyzerá to skutočne fantasticky, má to dobré tempo a najmä prekonávame tie prekážky spolu s našimi hrdinami. Vidíme tu všetko. Od technických problémov, nesprávneho kurzu, žralokov či po problémy, ktoré majú medzi sebou členovia tejto posádky. Osobne za seba poviem, že mám rád takéto dobrodružstvá a ak to má aj takto dobre spracovaný historický podtext, tak som filmu vždy otvorený. A musím povedať, že ma to nesklamalo. Dokonca ma to aj jemne navnadilo, aby som si niekedy pozrel originálny dokument. A mal možnosť tak vidieť dobrodružstvo z prvej ruky. Vyzerá to dobre, znie to dobre, má to skvelé a silné momentky, a rozhodne si myslím, že je to film, ktorý je hodný vášho času. Hodnotenie: A- (01.10.2018)

Pár dokumentárnych záberov na konci osviežilo film ako na hojdačke, kde sa strieda napätie z väčších rýb s nudou na slnku a pohľadom na nekonečnú vodu, pretože ide o príbeh o dobrodružstve pár Škandinávcov, ktorí mali to šťastie vidieť teplé more. Nie je bez zaujímavosti, že taký bláznivý počin vykonal človek, ktorý sa v detstve dvakrát takmer utopil a vodu nenávidel, iné tekutiny už menej. Film o tom, že všetko je možné, vždy ale treba šťastie a najväčším šťastím v takých situáciách býva, keď konečne uvidíš vtáka. A nemusíš preto ísť ani na pochod. (13.01.2019)

Tá výprava bola jedným veľkým bláznovstvom, pri ktorom posádke hrozila každodenná smrť. V lepšom prípade utopením (ehm, Thor nevedel plávať), v horšom žralokmi. Nevraviac o ponorkovej chorobe, keďže plavidlo bolo malé a plavba trvala niekoľko mesiacov. Už samotná téma je niečo, čo musí automaticky fascinovať každého, kto cíti pokoru pred prírodou. Herecký predstaviteľ Thora nie je veľmi sympatický, ale to nebol ani skutočný Thor. Hoci robil neuveriteľné veci, hraničilo to s posadnutosťou, ktorej neváhal obetovať všetko - a to je zle. Bohužiaľ, snímka je dosť nudná. Herci nemajú šancu vyložene strhnúť a výprava sa obmedzila na už po 10. minútach monotónne more. Neexistuje tu takmer žiadne napätie, snáď len s výnimkou pasáže so žralokmi. Ďalšou výraznou scénou je tá s gigantickým veľrybím žralokom (teoreticky pre človeka nie nebezpečným), ale inak ako rozmýšľam tak rozmýšľam na nič ďalšie vyložene strhujúce si nespomínam. Odkedy hrdinovia vyplávajú, až po cieľ plavby, väčšinou len sedia na Kon-Tiki a rozprávajú sa (niekedy ani to nie). Pokúšajú sa nadviazať telegrafické spojenie, občas sa takmer pobijú, ale nič vyložene vyhrotené. (31.01.2017)

S pocity malého kluka jsem sledoval báječný biják s vůní dálek, který tvoří jakýsi vstup do života a myšlení odvážného muže, který uměl vzdorovat vlnám a větrům oceánu. Zažil to snad každý z nás, že sní o dalekých cestách ve spojitosti s něčím zajímavým, aneb brázdit vlny moří. Ostatně se domnívám, že převést celou plavbu voru Kon-tiky cca ve dvou hodinách do filmové podoby je téměř nemožné. Tudíž podle mého názoru tu nemá smysl hledat ten či onen prohřešek. Poněvadž co do významu má tento pojatý pohled v kresbě prostředí bezpochyby své velké klady, což ostatně souvisí přinejmenším s poznáním, kdo byl Thor Heyerdahl, který věnoval svou lásku a badatelství končinám nedotčeného ráje zaoceánských kultur. Bylo tedy jen otázkou času, kdy se znovu zmocní nějaký režisér plavby voru Kon-tiky. Jak charakterizovat tento příběh? Snad slovy, bylo tam vše, co mám rád, i opětovný úžas nad obsaženým faktem, že to dokázal. Netřeba asi dodávat, s jakou radostí jsem kupoval všechny jeho knihy. Není bez zajímavosti a za zmínku stojí i skutečnost při této příležitosti zmínit českého velikána a cestovatele Eduarda Ingriše, rovněž přítele Thora Heyerdala, který také absolvoval na balzovém voru plavbu k břehům Polynésie. Jeho první pokus o plavbu se nezdařil, ale o pár let později v roce 1959 dosáhl svého vysněného cíle. (21.04.2013)

Thora Heyerdahla a výpravu, na kterou se s pěticí přátel vydal, jsem vždy obdivoval. Na film jsem se tedy těšil. A spokojený jsem tak napůl. Nebudu mu vytýkat, že řadu věcí ukázal pouze zkratkovitě, tomu by se nevyhnul ani při dvojnásobné stopáži, ale co ten scénář? Ještě pochopím zapojení Heyerdahlova osobní života, o němž v knize nenapsal ani slovo (také proč, kniha je o dobrodružství, ne o manželské krizi), ale vůbec nerozumím tomu, proč scenárista musel posádce Kon-Tiki naočkovat ponorkovou nemoc, proč udělal z Hermana Watzingera tak nesympatického otravu a kde probůh přišel na maelstrom u Galapág nebo na tu hloupost s třináctou vlnou. Vážně nevím, co je to za módu, do všeho stůj co stůj šroubovat konflikty a dramata. Kniha plavbu popisuje jako velké dobrodružství šesti dospělých kluků, kterým zatápěly hlavně bouře, o jejich sporech, pokud nějaké byly, Heyerdahl mlčí. Škoda, že film není také takový. Mohl být lepší. (17.06.2015)