Nenávisť

Parížske demonštrácie a nepokoje dodnes patria k dennodennej realite a preto predmestia tohto veľkomesta stále bojujú s multi-kultúrnou konfrontáciou. Bezútešný príbeh troch postáv, ktorí na jednej strane vyzerajú ako nerozluční kamaráti, na druhej strane každého zožiera kultúrna, národnostná a životná otázka, ktorú sa snažia vyriešiť každý svojim spôsobom. Spája ich nenávisť k systému, k policajným zložkám a miestami aj voči druhému, napriek tomu, že v istých situáciách by za druhého položili život. Neľahký život plný neľahkých rozhodnutí, kde na životných križovatkách si musia sami položiť existenčnú otázku. Horlivostné výkony hlavných predstaviteľov dávajú tomuto snímku punc maximálnej realistickosti, čiernobiela kamera určuje surový a temný charakter, ale réžia by chcela ešte trošku otesať. Nehľadajte v tom nejakú hlbokú pointu, špičkové zvraty, nechajte sa viesť pochmúrnym príbehom, kde vidina svetla na konci tunela zhasne už keď do neho vojdete, a omračujúci záver vám vyrazí dych. 80%. (27.01.2019)

V několika jednotlivých momentech velmi silné, ale chybí tomu nějaký silný scénaristický oblouk, který je často nahrazován improvizací, a bizardními WTF scénkami typu stařeček na záchodě, či redaktorka na mostě. Všichni neustále mluví, vyvolávají iluzi, že se něco děje, ale filmu by prospělo občasné zklidnění a hledání toho, co je za slovy a promluvami (nádherná scéna se sídlištním hip hop DJ). Před dvaceti lety ten film zasáhl Francii (tehdejší premiér Juppé trval na tom, že všichni jeho ministři film musí vidět), ale dnes už toto téma není nové, a chce to víc, než černobílý pohled na bezradné teenagery a zlé policisty, než poslepovaný sled scének s narychlo vymyšlenou pointou. (11.11.2016)

Hymna hejterstva, ktorá bude mať vždy čo povedať, pretože jej téma je stále aktuálna a nadčasová a jej stvárnenie padá presne ako dobre mierená rana do ksichtu. Nenávidím ťa, lebo v mojom obmedzenom betónovom vesmíre predstavuješ všetko, čoho sa mi nedostalo... a zrejme som sa o to ani nesnažil. Je to sčasti oprávnený pocit, že za môj stav je niekto zodpovedný.. - niekto druhý.. - a je jednoduchšie kričať, ako diskutovať, je ľahšie urážať, ako skúsiť sa dohodnúť. Ako pre koho... - ale tu je jednoduchšie mstiť sa prvému, kto sa naskytne, než hľadať príčiny a možnosti úniku, zložitejšie ako prchavý účinok drog. Svet je džungľa, v ktorej síce slabý neprežije, ale silný musí neustále zápasiť. A že nie je dôležité, ako padáš, ale ako dopadneš? Ten pád trvá omnoho dlhšie... (08.06.2018)

Škoda, že Kassovitz na tuhle filmařsky i společensky proklatě aktuální pecku do hlavy nedokázal nějak navázat. Tenhle film má vlastní ksicht, který se vám může líbit stejně málo jako jeho obsah, ale to ještě neznamená, že by to bylo špatně. Nic není jednoduché, nic není v pořádku, nic nemůže skončit dobře. Trojice hlavních protagonistů je perfektní, obzvlášť Vincent Cassel vypadá natolik jako primitiv z ulice, že by mne skoro nenapadlo, že ho jenom hraje. Syrová černobílá kamera to celé jen umocňuje. Bravo! (20.04.2010)

SVĚT JE NÁŠ! Nečekal jsem, že by mě projednou mohl tolik zaujmout film z prostředí komunity, jaká ve mě svým chováním už na první pohled vyvolává odpor a kde příběh k tomu občas ani nemá souvislý děj. Viděl jsem více filmů, které zobrazovaly určitou sociální spodinu, jaké se vyhýbám velkým obkloukem, činily tak věrohodně i s dalšími filmařskými kvalitami, často i nápodobně s jistou dávkou humoru a vzešel z nich proto kult, ale mě se většinou osobně dokonale protivily spolu s hlavními postavami a minuly mě. Netuším, proč mě najednou zrovna Nenávist dokázala nadchnout, nevím, jakým zázrakem jsem se ocitl na jedné vlně s marginalizovanými ničemi, kteří se městem celé dny flákají od ničeho k ničemu, trousí ze svých úst každou chvíli ty nejhanlivější výrazy a pestují si v sobě vůči sobě, jiným i celé společnosti agresi spojenou se stále víc vzrůstající nenávistí. Vzhledem k poselství filmu i zdejším ohlasům si zpětně úplně neumím vysvětlit ani to, že jsem se u nejedné scény z tohoto drsného dramatu dokázal zároveň nahlas smát (snad o to víc na mě zapůsobil závěr) a film vnímal zároveň jako tragikomedii s nádechem absurdna... krutě realistického absurdna. Jenom vím, že Mathieu Kassovitz točí zcela nekorektní undergroundové filmy s osobitým rukopisem, které mě dokážou naplno přikovat, pocitově rozdrtit a silně rezonovat ještě dlouho po zhlédnutí, a že po mém loňském filmovém šoku jménem Povolání vrah (1997) mě Kassovitz jako režisér totálně dostal už podruhé...! Černobílý formát s dokumentární kamerou a civilními projevy protagonistů na mě zapůsobil velice sugestivně, až jsem se někdy cítil, jakobych sledoval autentický záznam. Nenávist otevírá společenský problém s lhostejností na straně zúčastněných individuí a obrovskou bezmocností v aktuální situaci na straně ostatních. Jako sociální drama se zcela vyhýbá jakémukoliv řešení, ale už i v pouhé ukázce nepřikrášleného a působivého obrazu této reality spočívá jeho síla. Pro mě silný pocitový zážitek i podnětné obohacení a dokonce i ten rap byl k přežití. [90%] (14.10.2021)