Víkend

Velmi realistické a civilní drama, které je i přes velké množství sexu a sprostých slov docela inteligentním konverzačním filmem. Na jednu stranu velmi otevřeným, na tu druhou však bez nějaké úžasné, všeobjímající myšlenky a poselství. Možná jsem ale prostě jen přesycena homosexuální tématikou, která se pro mnoho filmů stává hlavním prodejním artiklem; osobně mám radši filmy s homosexuály, kde je jejich orientace potlačena na pozadí a nedělá se kvůli ní nějaké obrovské haló. Protože až se budou točit takové filmy, dospějeme jako civilizace konečně do bodu, kdy se splní přání hlavních aktérů tohoto filmu, do bodu, kdy většina lidí nebude na ulici zírat na gaye jako na úchyly. [MFF Karlovy Vary 2011] (06.07.2011)

Syrovější variace na Before Sunrise. Chystal jsem se k tomu docela dlouho a nakonec jsem nelitoval. Režisér Andrew Haigh umí perfektně zachytit atmosféru města (zde Nottingham) a herci jsou příjemně civilní. Skvělé dialogy zachycené ze života. Pod povrchem banálních epizod se skrývá emotivní (ovšem nepatetická) výpověď jednoho víkendového vztahu. (10.02.2014)

(2x) My dva a čas. Film, který poodhaluje a citlivě interpretuje nejintimnější sféry života gayů na pozadí syrově banálního příběhu náhodného setkání dvou mužů. Vtip. Melancholie. Magické fluidum prvních dní. Zranitelnost vlastního já. Nevyrovnanost se sebou samým. Vášeň. Strach z rozloučení, které musí přijít. Rozhovor, pojatý jako detailní analýza pocitů hlavních hrdinů, funguje svým způsobem jako dokumentární vhled do současného queer světa a hloubkou svého významu výrazně překračuje hranice běžného vnímání reality. Pokládá si zásadní existenciální otázky, k nimž nabízí několik variant řešení, ale přitom nesklouzává k znechucujícímu opovržení okolním prostředím. Pohrává si s protiklady a vlastně divákovi podvědomě vzkazuje, že homosexualita je zcela normální součást lidského života. Se všemi bolestmi i radostmi, které láska přináší. #Mezipatra 2011 (12.11.2011)

Pěkné, autenticky zahrané a hodně konverzační. Ve Víkendu se střetávají v názorech dva různé pohledy na svět, ale nelze se k některému z nich přiklonit. Oba hlavní hrdinové mají svou vlastní pravdu, životní směr a cíl, čímž se nabízí otázka, jestli spolu i přes četné odlišnosti mohou být. Dynamický, ale krátký vztah dvou náhodně se potkavších lidí, kteří mají na to, aby se lépe poznali a prožili krásné chvíle pouze jeden víkend. Zkrátka velmi dobře natočený a do jisté míry i hodně komorní snímek, který vyniká univerzálním tématem a hereckými výkony obou hlavních herců. (14.04.2013)

Homosexuální variace na Before Sunrise, v níž je jedno na jaké straně barikády divák stojí, protože výsledné situace a dialogy můžou být povědomé naprosto komukoliv. Po neděli následuje pondělí, tvrdé vystřízlivění a morální kocovina. Co je však skutečně škoda - že se s hlavní dvojicí nesetkáme za několik let právě jako s Jessem a Celine. Dialogově nejčistších devadesát minut festivalu. (06.07.2011)