Ao no Exorcist

Jako Okumurovi jsou pěkní bráchové. Jeden má pěknou bouchačku, druhý ocas, meč a modré plameny. Potom mají pěkné oči. Prostě je to všechno hezky nakreslené. Hudba je také povedená. Příběh, no, zaujal, nezaujal. Já bych chtěla přeskočit k něčemu "vážnějšímu". Co dělají ve škole, jak trénují, jak si vytvářejí pouta mě moc nebralo. Ani nově příchozí postavy. Chci víc opravdového boje. Není, nebude. Ne ve 25 dílech. Manga je prý lepší. Tohle má výhodu jen v barvičkách. Víc čtěte. Existují lepší šóneny a ne, Bleach nemyslím. :-D Slabé 3* (28.08.2011)

Nemám pocit, že Modrý exorcista by přinášel cokoliv neokoukaného do žánru šónen. Hrdina klasicky odmítán okolím, považován za nezodpovědného výrostka, naprosté budižkničemu, které ovšem posílen jednou jedinou vizí (stát se Hunterem, Hokagem, ochránit své přátele...), tentokrát pomstou zabitého nevlastního otce, probouzí svůj skrytý potenciál (často s temným původem) a leveluje a leveluje a leveluje. Postupně krom schopností získává uznání, přátele i "moudrost", povětšinou plakátovou. Jde téměř o žánr definující, požadované prvky. Složitými postavami žánr neoplývá, ale charismatická postava složitost nepotřebuje. V šónenu potřebuje mocné schopnosti, s kterými umí pracovat vynalézavě, kombinovat je, obměňovat, taktizovat. Potřebuje výrazné chování, jež ty schopnosti odráží, jasnou a logickou motivaci. Potřebuje děj, v kterém může jednat. Musí jednat. Táhnout na bránu a nemotat se od náhodné události k náhodné události díl od dílu. Návaznost. Zatím jsem neviděl žádné kombinace schopností, jen klišé větší odhodlání --> větší řev --> větší úspěch. I ta návaznost mi zatím v Modrém exorcistovi citelně chyběla. Ona tem tedy je, ale zatím jen ve stylu: "Minutu rozvíjíme hlavní děj, zbytek času si odskočíme k nějaké epizodní blbince." A co nejhůř, Modrý exorcista nám prodává vnitřní svět svých zploštělých postav po dobu neúměrně dlouhou. Po pěti dílech pouhé ** a nulové zaujetí k pokračování. (27.06.2011)

Tak nám seriál skončil a jak bych shrnul jeho počin uchvátit a potěšit diváka? V rychlosti zkráceno ~ "Ale jo, jde to". Okumura Rikuo, Okumura Rin. Dva bratři narozeni ženě, kterou posedl démon. A ne ledajaký. Rovnou satan. Jeden z nich objeví své skryté síly za pomocí meče a po chvíli se objeví v Exorcistické škole, kde učí jeho bratr Rikuo. A začíná klasická zápletka - školní život / superpowers / ovládání nově nabyté síly / potíže v kolektivu / uznání kolektivu / zlý učitel / hodný učitel / externí nebezpečí / cliffhanger / zdokonalení ovládání sil / marný boj / spojení sil (v přátelství / v krvi je síla) / zničení. Scénář, který nepovažuji ani jako spoiler, jak je známý a ohraný. Ale na druhou stranu! Musím říci, že jsem se bavil :-) Do první poloviny / 3/4 to bylo velmi kvalitní. Až ke konci teprve přehnané. Vtipy jsou tam velmi dobré (krom konce), příběh a situace též (krom konce) a celkově to na mě působilo velmi živě, svěže a nedokázal jsem odhadnout, co se bude v zápětí dít :-) (krom konce...). Proto horší 4*, neboli 70% (05.10.2011)

Viděl jsem zatím jen čtyři epizody, ale už si připadám stejně, jako bych se přejedl spousty sladkýho a nechtěl pak najednou žádný jídlo ani cítit. U mě se to stává docela často, ale když se mi něco podobnýho stane u anime, je to celkem blbý. Grafika je sice fajn, hlavní hrdina má pěkné zuby, akce je zajímavá a vůbec se na to po vizuální stránce hezky kouká, jenže k čemu to je, když mám při sledování každého políčka pocit, že "tohle jsem přece už někde viděl" a mnohdy i v daleko lepším podání? Jednou tam vidím Soul Eatera (toho ponejvíce), podruhé zase Naruta, potřetí Fullmetal Alchemist... a více. No, nemám z toho zatím dobrý pocit. Šanci tomu určitě ještě někdy dám, ale zatím uděluji jen slabé 3* aspoň za velice slušnou stylizaci, i když se zase musím přiznat, že mi občas i tou stylizací dost připomínal třeba o řád lepší Bakemonogatari. (05.02.2012)

Jedno z těch anime, kdy se střídají zábavné díly s nudnými. Buď je to chvíli naprostá paráda a nebo prozměnu hrozná nuda a chcete mít díl už za sebou. Bezesporu nabízí Ao no Exorcist kupu zajímavých postav a obzvlášť zvláštní svět, ve kterém je neustále co objevovat. Navíc jsem vděčná, že se jedná především o vtipný seriál, než nějaký extra hrající na city, kdy na obrazovce každou chvilku problikávají srdceryvné obrazy a všelijaké motivační řečičky. (27.01.2017)