Vražda v salónním coupé

Asi bych se shodnul s mnohými, co mají Vraždu v salónním kupé za slabší Cimrmanovu hru; je nutné podotknout, že jsem se oproti jiným zas tolik nesmál. Viděno ze záznamu, v němž nebyl Svěrák (netuším, zda v tomto někdy hrál), a netuším, zda je to tím. Nicméně celé to humorné pojetí detektivního žánru má své kouzlo a bylo by hříchem to hodnotit jako slabší hru, když to má své nesporné kvality a hodnoty. Miluju herectví Miloně Čepelky. (18.04.2022)

Bohužel, ze všech cimrmanovských her je tahle jedna z nejhorších (i přesto ale nemůžu říct, že je špatná :-). Asi nejvíc je tu patrná Svěrákova absence, který jinde tvoří se Smoljakem většinou skvěle doplňující se dvojici. Ale i tady jsou skvělé hlášky i nápady, kvůli kterým stojí za to si ji pustit znovu.. (14.09.2009)

Příjemně hravá a vtipná parodie na detektivky z roku 1997. Přednáška nás seznámí s Járou Cimrmanem a jeho obdivuhodným nápadem s odlehčeným dřevem používaným na stavbách a jeho následná kriminalistická odborná práce, s jeho neotřelými metodami, jeho úchvatným vyšetřením ukradených šperků. A hra samotná je krásně bublající vyšetřování vraždy (i když se později ukáže, že neúspěšné), kterou vyšetřuje slovutný inspektor Trachta (skvělý Ladislav Smoljak), který postupem podezírá a vyslíchá snad všehny přítomné, včetně svého praktikanta Hlaváčka (skvělý Miloň Čepelka), který je metodami svého učitele doslova uchvácen. Zavražděn, i když špatně, je továrník Bierhanzel (Jaroslav Weigel), majitel továrny masti na lysiny. Prvním podezřelým je továrník Meyer (Pavel Vondruška). Skutečným pachatelem pak vlakový steward (Genadij Rumlena), bývalá oběť masti továrníka Bierhanzela. A tak jako ve správné detektivce nechybí překvapivé zvraty v ději, ale hlavně nadhled a kousavá ironie. Aneb veselá verze Vraždy v Orient expresu. (04.11.2010)

Opět jedna z nejlepších cimrmanovských her. Zažil jsem ji ve dvou verzích - jednou nahranou na gramofonové desce před r. 1989, hrál v ní ještě Vozáb, inspektora představoval Svěrák a Hlaváčka Brukner, publikum bylo normální. Druhá verze je cca o 10 let starší, z DVD, kde hraje inspektora Smoljak, Hlaváčka Čepelka a je to natočeno s publikem naprosto studeným. Samozřejmě že první verze je daleko lepší, rázný mírně cholerický Svěrák se do role nekompromisního vyšetřovatele hodí neskonale lépe než pomalejší melancholický Smoljak, Bruknerova nesmělost je přirozená a okouzlující, zatímco u Čepelky poněkud hraná, přeci jenom on je spíš dominantnější typ a sexuální problematika mu rozhodně není neznámá, jak předvedl v Záskoku a zejména pak ve hře Hospoda na mýtince coby sexuální štvanec, spermon či erektik. (22.08.2012)

Je pravda, že člověk to má zažité s danou sestavou, ale najdou se tací (jako třeba já), kteří by to rádi poznali s alternačními protějšky. Hlaváčka jsem měl spojeného s Bruknerem a zajímalo mě, jak to podá Miloň Čepelka. (na audiozáznamech bývá často obsazení semináře jiné než ve hře). Takže si zkouším představit Petra Bruknera v kapitole o přívěsku pro arcivévodu anebo třeba Bořivoje Pence v kapitole "Revoluce v němém filmu". Zajímavosti: V roli stevarda bylo kdysi občas možné zažít Ladislava Smoljaka. Stalo se tak například 18.6.1974, kdy účinkovali v brněnském Divadle u Netopýra. Trachtu hrál onehdy Zdeněk Svěrák (pochopitelně), Hlaváčka Miloň Čepelka, Bierhanzela Oldřich Unger a Mayera Pavel Vondruška. V současnosti je někdy možné zažít v roli stevarda Josefa Koudelku, který si tuto roli zahrál i před svou emigrací. Docela by se mi na to hodil i Robert Bárta nebo Andrej Krob. (01.04.2009)