Liberace

Michael Douglas je frajer. Matt Damon nezaostáva, ale frajer je Michael Douglas! Naviac je celý film veľmi pohodovo natočený aj čo sa homosexuality týka; intímne scény sú snímané rafinovane (na rozdiel od Milk alebo Skrotenej hory - kde ale istá explicitnosť mala svoje miesto), vďaka čomu mnou ani raz netrklo a dokázal som si celý príbeh naplno vychutnávať (napriek tomu, že homo je dnes na môj vkus príliš v móde). Bavilo ma to, skvelí boli! (22.11.2013)

Životopisný film o človekovi, o ktorom som vživote nepočul a výnimočne ma ten človek nezaujal ani po zhliadnutí filmu. Celý čas sa riešia vzťahy medzi ním a mladým gigolom, nič, čo by stálo za sfilmovanie, žiadny jeho boj za práva homosexuálov alebo niečo podobné. Síce na ňom bolo vidno jeho teplosť z kilometra, no vraj o ňom nikto nevedel, že je gay. A tak jediným plusom sú herecké výkony Douglasa a Damona, čo je dosť málo. (25.01.2016)

Sledovani tohoto typu filmu pro me zacina byt ztratou casu, Nikdo nezpochybnuje, ze Douglas zahral hlavni roli skvele, ale ten kalkul typu "dejte mu Oscara" je tam vice nez zrejmy. O nicem jinem ten film totiz jinak nebyl. Uz ted, ani ne 24 hodin po zhlednuti, mam ten snimek tezce u prdele, nehledejte v tom dvojsmysl. (08.10.2013)

Všechno je tu rozdané jako v klasickém životopisném filmu - slavní herci v předem oscarových rolích, na první pohled dojemný příběh, dobová látka... Soderbergh ale směřuje jinam než do jistých vod patetického usmíření. Nebojí se zajít do bizarní krajnosti fyzické přeměny hlavního hrdiny, který podlehne lásce zhýralého pianisty. Na konci Liberaceho zbude zvláštní, až nepříjemný pocit. (17.11.2013)

Poprosil bych oscarovou nominaci za kostýmy, masky a pro Michaela Douglase!! Steven Soderbergh válí. Nesmírně zajímavý tvůrce dokáže točit/měnit žánry jako málokdo. Jeho (reálného) hrdinu zná v našich končinách jen hrstka lidí. Perfekcionista Soderbergh tak velmi svižně a svým způsobem přitažlivě představuje slavného pianistu s líbivým repertoárem, který si potrpěl na bizarní nablýskané kostýmy, masivní šperky, plastické operace a mladé zajíčky. Sledujeme jeho soužití s posledním mazlíkem Scottem, což vyvolává řadu dramatických situací, Soderbergha přesto nejvíc zajímá ztráta identity. Snaha vyhýbat se veřejnosti a tutlat homosexuální sklony, šlechtit falešný obraz (pleš, plastiky), nezpochybnit romantický ideál pro tisíce fanynek, „překopat“ obličej nové hračky ku podobě/představě své. Právě po bouřlivém rozchodu s (už troskou) Scottem vznikla i vzpomínková kniha, která se stala základem filmu. Výsledek je milostný gay kýč, který je nesmírně umně stylizovaný, že musí mít divák obrovskou radost z každého detailu. Soderbergh až překvapivě snadno vystihl energii města zasvěceného hazardu. Samozřejmě se dívá pod pokličku i jeho odvrácené straně, tedy kolotoče plného alkoholu, drog i nastupující hrozby pohlavních chorob. Film, který, pokud selhává, tak místy na emociální úrovni, zdobí herci. Matt Damon to měl obtížnější, přesto je jeho pošetilé naivní ucho dokonalé. Jeho přerod k zoufalému zhrzenému milenci je výtečný, až divák rychle zapomene na všechny ty hercovy chlapácké role. U Michaela Douglase je přeměna ještě razantnější – chlapík, který vždycky představoval mužnost (nikoli chlapáckost akčního hrdiny) je v roli ješitného stárnoucího homosexuála výborný. Liberace mu nabídl jednu ze tří nejlepších hereckých možností kariéry. Ovace kritiků si plně zaslouží!! (07.08.2013)