Dáždnik svätého Petra

Filmová konzerva starých časů. Zatímco u nás se v 50. letech točily toliko budovatelské filmy, Slováci a Maďaři si střihli dobově výpravnou antináboženskou satiru, v níž náboženství je prezentováno jen jako soubor pověr (v tomhle rysu to připomíná povídkový film O věcech nadpřirozených shodou okolností rovněž z roku 1958) a lásce k Bohu je nadřazena láska partnerská/manželská... Pro mne coby českého diváka jde o film skoro až exotický... (16.11.2022)

Naivné herectvo aj naivný príbeh zodpovedajú roku vzniku filmu, menej už trochu neprirodzené a príliš saturované farby, ktoré do čiernobieleho filmu pridali reštaurátori. Pohľad na nádhernú modrú oblohu a sýtočervený dáždnik poteší oči a ucho zase ľúbozvučná slovenčina staršieho vydania. Dedičstvo rozháda slušnú rodinu tak, že nakoniec prídu na rad až sekery a z nábytku zostanú iba triesky. O dáždnik v dedičstve záujem nie je a ten sa stane zvláštnou zhodou okolností zdrojom zázrakov a uctievanou relikviou v malej dedinke. (27.01.2014)

Překvapivá kvalita. Velmi příjemný slovensko-maďarský film ukazující lidskou (lidovou) povahu dobrotu, chamtivost, víru, závist, pověrčivost, lásku, sílu a jeden "zásah z nebes". Krásná slovenská příroda, život na vesnici i život středních vrstev, místy krásné vtípky. ■ "To je ten gregorovičov pankhart." ■ Po druhém vidění: Stále mám pocit něčeho výjimečného. Pohlednice ze staré doby, která však současně funguje jako film. Jemný humor. Celkově velmi milé. (17.02.2013)

Bejval to v mládí velmi oblíbený film mojí babičky. Z dnešního pohledu asi lehce zestárlý, není vlastně bez zajímavosti, že se jedná o remake původně mnohem staršího maďarského filmu z meziválečného období a samotná knižní předloha spadá až do konce 19. století. Samotného mě tento film dnes ať tolik nenadchl, jako když jsem ho před takovými 10ti lety dvakrát právě s babičkou sledoval a v některých scénách se to nevyhne jemnému kýči. Ale zároveň to v restaurovaných barvách působí příjemně, Mari Törőcsiková je v roli osirocené Veroniky kouzelná, kostýmy dotvářejí pěknou atmosféru, nenudí to a v rámci rozvíjeni děje a sdělení to nemá výraznější hluchá místa. Satira na pověrčivý lid v první polovině v sobě ten vtip má, ač osobně mě opět více bavila druhá polovina s pěkným nápadem pátrání po ztraceném deštníku. DÁŽDNIK je filmem pro pamětníky, s legendickým a svátečním duchem, a jako takový pořád (i na mě) funguje. V rámci československých filmů 50. let přináší i velmi příjemné spestření v podobě koprodukční kostymní komedie, která mi svým pojetím víc než domácí tvorbu vzdáleně připomínala soudobé rakouské či západoněmecké veselohry s Romy Schneider a spol. 75% (25.02.2021)

Prirodzeným vývojom zostarnutý koprodukčný film, ktorý mal v čase svojho premietania v kinách celkom slušný úspech a priniesol popularitu Mari Töröcsik. Za socializmu bolo pohodlnejšie a bezpečnejšie navážať sa do cirkevnej problematiky, ako sa púšťať do komunálnej satiry, či dokonca dotýkať sa (aj zľahka) vtedajších mocných. Už si z filmu takmer nič nepamätám a vôbec ma to netrápi. (27.11.2021)