Trou de fer: Železná diera

Niečo podobné ako v prípade Tepuy - Cesta do hlbín Zeme, aj keď tento dokument nemá tak silnú atmosféru. Zábery a dramatická výprava do málo prebádaných území našej planéty sú však famózne a tradične barabášovsky vysokokvalitne spracované. Pritom ide určite ťažko točiť kvalitné zábery, keď sa neustále musíte sústreďovať na neurobenie chýb pri fyzicky náročnom zostupe. Dokument ubehol ani voda, čo sa mi napr. pri 'etno'barabášovkách takmer nestáva. Netušil som dve veci: že už existuje aj také 'zamestanie' ako kaňonista a že obrie vodopády sa nenachádzajú len niekde vo vnútrozemskej pevnine ale aj na tak malom (a dovolenkovom) ostrove, akým je Reunión (nevem preto, čo pri tagoch robí 'Madagaskar'). Opäť pri barabášovkách chválim doprevádzajúci komentár. (09.08.2019)

Myslím, že úspech filmov Pavla Barabáša spočíva najmä vtom, že z materiálu natočeného v extrémnych podmienkach dokáže zostrihat film so silným príbehom a poučením pre diváka. "Trou de fer: Železná diera" ničím nezaostáva za predchádzajucími Barabášovými filmami, možno ich aj čímsi predstihuje. Pre mňa istotne autentickosťou (nápad použiť Go Pro kamery je úžasný - človek má pocit že sám visí na lane a spúšťa sa do neznámych hĺbok kaňonu), druhým silným prvkom filmu je pre mňa ukážka sily priateľstva - pocitu, keď sa človek na toho druhého môže spoľahnúť. Úžasné je ako Pavol Barabáš dokáže sprostredkovať takéto posolstvo bez akéhokoľvek moralizovania, iba ukážkou ľudí so silnou osobnosťou a ich príbehu. (31.12.2011)

Nj-respekt.. Tohle byl takový extrém, že nebyl čas ani na tradiční barabášový moralitky..Trošku tam vykukoval sentiment a sem tam nějáký ten lezec vypotil trošku křečovitější moudro, ale já to chápu-o některých věcech se prostě blbě mluví aby to neklouzalo do takového toho subjektivního blábolení :) .... Každopádně výpravička to byla fakt hardcore a některé záběry jsou prostě kulervoucí... Nabízí se jen otázka jestli člověk který se dobrovolně vydá na cestu do čertovy řiti a zpět netrpí nějákou poruchou nebo úchylkou. Vlézt -víceméně pro srandu- někam kde umřu nebo né jen podle toho jestli zaprší nebo né-to už zavání............... Ale jinak, ještě jednou klobouk dolů. (09.08.2014)

[IFF 2011, Bratislava] 50 min. je strašne málo a v momente kedy má dojsť do tuhého, nastane koniec. Neviem prečo sa to utlo tak skoro, ale faktom ostáva, že "živé" zaznamenanie výpravy 5-člennej expedície po skalnatých previsoch, strmých vodopádoch a zarastených "bushoch" má žeravé emocionálne jadro. Pulzuje v telách odvážlivcov pre ktorých nevypočítateľné sopečné koryto "Trou de Fer" nie je varovnou výstrahou, ale veľkou výzvou. Poháňa ich kupredu, zvýhodňuje ich v zápolení s vegetáciou, je stavebným kameňom úspechu. Potvrdzuje, že pokiaľ niečo veľmi chceme, tak sa to za prispenia/súznenia mikro (agilita, vôľa, zápal) a makro (štastie, prostredie, interferovanie ľudským faktorom) aspektov dosiahnuť dá. Miroslav Dušek, Jaroslav Holeček, Natália Borecká, Pavol Barabáš, Martin Chroumal-gratulujem a smekám. (14.11.2011)

14 mrtvých z deseti expedicí - to je také charakteristika Trou de fer. Slaníž na dno sopky a postupuješ tzv. koridorem, do kterého se postupně vlévají vodopády z okraje vyhaslé sopky. Když tě zastihne déšť, a tím pádem i velká voda, na nevhodném místě, je z toho boj o holý život, ať umíš co umíš. Ti skauti měli každopádně víc štěstí jak rozumu. Ovšem odhodlání, odvahu, vůli a doškrábaná těla jim člověk nemůže upřít. Nádherné záběry méně známých míst. (21.09.2017)