Diktátor

Být nekorektní jako tenhle vousatý tyran nemusí stačit, zvlášť když už jsme od Cohena zvyklí na leccos. Nemohl přešlapovat, musel postoupit o stupínek výš, přijít s něčím, čemu se říká děj, přesto Diktátor stejně jako předchozí rakouský homosexuál jako celek za jednotlivými gagy pokulhává. Uráží snad úplně všechny (škoda, že nezná Ivetu Bartošovou), nebojí se ničeho, nejednou je výborný (mnichovská připomínka na běžecké stovce, New York z vrtulníku a 11. září), nezapomíná ale bohužel i na obyčejný nevkus. Vše je nelítostně rozházené, že to divák sotva stíhá pobrat, dočkáme se uchechtnutí i záchvatů smíchu, když ale Cohen vymýtí všechny ty samoúčelné fekalhumor scény, bude to už jen o těch záchvatech!! 70% (07.09.2012)

Skoro je chyba, že je tam těm vtipů až moc (a jak je u Cohena zvykem velmi rozdílného druhu a úrovně), takže se člověk zasměje asi jen každému třetímu. Další věc je, že Cohen šije do všech natolik "vyváženě" (ano, je to paradoxní), že trochu zanikne hlavní satirizovaný cíl - což IMHO je nekonzistentní vztah USA k různým diktaturám. Od Cohena jsou navíc všechny vtipy sice nekorektní, ale v podstatě bezpečné - vzdělaný bohatý Žid s hordou právníků za zadkem si dělá legraci ze všech, aniž by mu cokoli hrozilo a aniž by se pro cokoli musel angažovat. V tom se velmi liší od Chaplina, který za války natočil Diktátora a po válce se stal nežádoucí osobou. Ale jinak - jeden z vrcholných komediálních kousků posledních let. Proslov o tom, jak se liší demokracie od diktatury, je geniální. (15.05.2012)

Cohenův humor balancuje na pomezí geniálně trefných fórů a úplné debility. Jeho Aladeen po většinu filmu skvěle paroduje všechny ty šmejdské vůdce, jimiž je tento svět zamořen. Pak ale hodí do placu vtip daleko za hranicí dobrého vkusu, jemuž se snad nemohou smát ani ti nejzastydlejší z puberťáků (malí chlapečci, porod atd.). Ve filmech o Boratovi a Ali-G byl tento poměr hodně vychýlen v prospěch těch lepších fórů, v Brünovi spíš naopak a Aladeen je tak někde mezi. (27.11.2012)

Sacha Baron Cohen ve své čtvrté umělecké reinkarnaci, tentokráte s identitou diktátora Aladdina, poukazuje na zajímavý souběh uměleckého vývoje s Rowanem Atkinsonem alias Mr. Beanem - i on byl na svém uměleckém vrcholu v době krátkých skečů (stejně jako Sacha s Ali G a především s Boratem, kterého se mu ještě podařilo šťastně zarámovat do formátu celovečerního filmu, jenž je vlastně pouhou kompilací skečů bez zásadního děje, mající navíc dokumentární charakter) a formát hraného celovečerního filmu je pro něj celkem nevyhovující, jelikož jde proti podstatě skeče coby dramatického výstupu, celovečerní filmy s Mr. Beanem jsou vlastně jen potvrzením výše zmíněného. Pokud se oba umělci drželi svých k dokonalosti dovedených krátkých forem, byli nepřekonatelní, když se ale začali snažit naroubovat svůj svět skečů na kmen dramatického oblouku, jejich plody trochu povadly. Ani ten nejgeniálnější komik neví co si počít s celovečerní stopáží, pokud jsou jeho čísla postavena na základě humorné (Atkinson) či satirické (Cohen) pointy, leda pojmout film jako kompilace nejlepších skečů, jak to udělal Sacha v Boratovi, když začne ale svou postavu ředit třeba i ne příliš složitým příběhem, musí počítat s rozmělněním, kouzlo překvapivých vtipných point vyšumí, komik uvadne nebo začne recyklovat sama sebe. Diktátor není špatný film, má několik geniálních skečů, nějaké méně povedené, ale kolem sebe dost vaty, tedy onen příběh o dvojnících a záměnách a únosech etc. Naštěstí občas z dvířek od toalety vyjde Edward Norton nebo Aladdin pronese úžasnou řeč o demokracii v USA. Diktátor srovnatelný se svým slavnějším filmovým předchůdcem to ovšem není. Proti modelu Brunovi je to ale zjevně cesta z umělecké krize... Porsche 911 2012! (09.08.2012)

Bavil jsem se jak malé dítě, které občas zahlédlo "nějakého" diktátora na internetu a CNN, matně tuší, kdo je George Clooney nebo že "pusa ze záchoda" je Edward Norton. Sacha Baron Cohen je král nekorektních komedií, v kterých se snaží nastavovat zrcadlo Americe. Diktátor je možná v některých okamžicích nedotažený do konce, ale genialita některých vtipů se těžko snáší, stejně jako nálož odkazů (Lví král), narážek (Barack Obama Hope Poster) a slovních/sexuálních vtipů (jména, "dárek"). Kdyby SBC dokázal občas vynechat extrémnost svých vtipů, možná by byl konečně považovaný za všeobecně uznávaného komika-génia, ale byl by to stále on? On prostě musí vybočovat... jako Kaddáfí nebo Saddám:)). PS: Porsche 911 2012 je také můj nejoblíbenější model...PPS: chci vidět vystřižené scény, už jen z trailerů jich vypadlo pár zajímavých:) (24.05.2012)