Réžia:
Tarsem SinghKamera:
Brendan GalvinHrajú:
Lily Collins, Julia Roberts, Armie Hammer, Sean Bean, Nathan Lane, Mare Winningham, Michael Lerner, Robert Emms, Martin Klebba, Danny Woodburn (viac)VOD (2)
Obsahy(2)
Zlej kráľovnej (Julia Roberts) sa podarilo získať vládu nad kráľovstvom. Princezná (Lily Collins), ktorá utiekla sa však svojho práva len tak ľahko nevzdá a rozhodne sa konať. Za pomoci siedmich vynaliezavých trpaslíkov začína plánovať odvetu. Snehulienka ožíva v novom dobrodružnom príbehu plnom lásky, ale aj žiarlivosti a zrady. (TV Markíza)
(viac)Videá (22)
Recenzie (689)
Tak tady je to snad poprvé, kde jsem viděla Júlii hrát zákeřnou mrchu, která se chtěla za pomocí triků a pověr zbavit chudáka Sněhurky. No ale teď se dívám ... tam hrál Sean Bean! Do háje zeleného, koho tam hrál? Jsem si ho normálně vůbec nevšimla, mezi trpajzlíky nebyl, to vím určitě. Prince hrál taky jiný fešák, jedině ... jedině, že by toho mrštného šupináče na konci? Nicméně, i když jsem si tenhle film původně pustila k žehlení, aby mi něco hrálo, tak mě nakonec zaujal svou vtipností, svým originálním pojetím a proto jsem žehlení opět odložila na jiný vhodný okamžik a dávám Sněhurce své čtyři hvězdy. ()
Kultivovaný Troška, kterému někdo nalil do hlavy pořádnou dávku nadsázky a ironie. Aneb jak se dal Singh na mainstream a až na ústřelový casting s Julií Roberts (jejímž vrcholem je natření ksichtu ptačím hovnem) ukázal, že tyhle tupoučké vyprávěnky s návdavkem humoru (fajn timing jednorázových frků) zvládá spolu s akčními scénami levou zadní. Obzvlášť poslední dvacetiminutovka se povedla náramně, přičemž Hammer se "slečnou obočí" jsou nečekaně sympatickým párem do nepohody, kterému se dá držet palec a občas se s ním i příjemně zasmát. Nejsem si sice úplně jistý, jak bude kombinace primitivního humoru pro mrňata, uvědomělé ironie a hraní si s žánrem na hranici parodie fungovat na obyčejného Pepu z Nemanic, ale tuhle Sněhurku rozhodně nejde vinit z toho, že by se nesnažila o svůj pohled na věc a jen rejžovala peníze. 6/10 a jsem hodně zvědavý na originální znění. Český dabing je i přes trefné hlasové obsazení pořád jen "na půl huby". ()
Tarsem Singh je nepochopený a nedoceněný unikát. Co by se dalo říct o jeho předchozích filmech, bezezbytku platí i tady. Singh opět uchvacuje vizualitou a bizarními nápady, které většině lidí nejsou po chuti, ale o to více si ho cením. Tohle byla veskrze hravá a příjemná podívaná. Že někdy sklozuávala k infantilnímu humoru, to vem čert. A to bollywoodské pomrknutí v závěru mě potěšilo moc.__PS: Phil Collins může být na dcerku pyšný. ()
(Komentář může obsahovat spoilery) Filmy Tarsema Singha vždy pracují se žánrem tak, že konvence s ním spojené ozvláštňují vypravěčskou změnou perspektivy. V psychologickém thrilleru se doslova noříme do mysli sériového vraha, v dramatu z nemocničního prostředí si své příběhy vzájemně ovlivňují jejich dva fabulátoři, v akčním fantasy je na dění nahlíženo z božského pohledu na místo upřednostňování lidského hrdiny. V případě pohádky se pravděpodobně nejzažitější disneyovská verze Sněhurky genderově obrací naruby, a tak se z titulní hrdinky dělá emancipovaná obdoba Robina Hooda, která již není pouze pasivním objektem hrdinových tužeb, ale sama aktivně jedná. (Objektem na pohled se zde naopak stává princ, což je Zlou královnou na mnoha místech glosováno.)_____ Český překlad názvu právě vybízí ke srovnání s "kanonickou" verzí pohádky a nakládáním s jejich charakteristickými prvky (trpaslíci, jablko ad.), ale mnohem podstatnější je originální titul MIRROR, MIRROR. Určuje totiž formální strukturu díla, založenou na "zkreslení odrazu". Vyprávění je zdánlivě filtrováno skrze postavu Zlé královny, která nám po dobu tří čtvrtin podává verzi příběhu ze svého hlediska. Je přitom značně ironická, což je sjednocujícím principem pro většinu scén (ironie založená na rozporu mezi řečeným a myšleným, mezi atmosférou scény a dialogy v rámci ní atd.). Nakonec se ale ukáže, že ústřední protagonistkou nebyla Zlá královna, ačkoliv to film nespolehlivě prezentoval, ale Sněhurka, což s sebou nese i přepnutí do zcela jiného modu - muzikálového. Ten, přestože na něj řada lidí nadává, je opodstatnitelný uvědomělostí úvodů a závěrů ve filmech i filtrací (Královnin "marionetový" prolog, Sněhurčin bollywoodský epilog) a taktéž vyplněním mezery z první čtvrtiny, kdy Sněhurka konstatuje, že za života jejího otce lidé zpívali a tančili._____ I manýrističnost, která je vytýkána s poukazem na okázalost kostýmů, by se dala snadno vyvrátit jejich mnohovýznamovostí a motivovaností ve vyprávění. Kostýmy zde slouží nejen k určení sociálního statutu postav (časté je okradení pánů kmány právě o oblečení, narážky na genderové role s oblečením spojené), ale i jako metafora povahových vlastností (význam svých převleků v bajkách) a jako kompoziční prvek (možnost přestrojení či dokonce "přepravy"). Soustředěním se na formální stránku by se dalo pokračovat v podstatě do nekonečna, protože za rozbor by stála míra vyprázdněnosti/plnosti mizanscény vzhledem k (ne)přítomnosti Sněhurky/Zlé královny, barevná dieferenciace (dominance zlaté u Zlé královny, modré ve scénách s Princeznou) i řada kompozičních návazností při spojování scén mezi sebou._____ Nedošlo by ale na symptomatickou bohatost snímku, kdy se jedná o zjevnou satiru na posedlost krásou a zároveň "sociální" vyjádření se ke způsobům řešení ekonomické krize. Podstatné je ale jedno: MIRROR, MIRROR je formálně neuvěřitelně opojné dílo, jehož ozvláštnění oproti známé předloze spočívá ve změně perspektiv(y) a v rámci filmu samotného pak v sebeuvědomělosti při ironickém komentování použitých formálních strategií (vypravěčských - kdo je hlavní hrdinka? i stylistických - např. kostýmy). () (menej) (viac)
Zrcadlo, zrcadlo aneb jak zprasit pohadku. Snehurka s obocim jako Breznev, trpaslici na chudach a mdla kralovna (Julie, Julie, na tebe jsem spolehala nejvic a zklamala jsi na cele care). To nezachrani ani polonahy princ. Nejvetsi faux pas je ovsem zaverecny Bollywood, podejte mi prosim nekdo zvraceci pytlik! ()
Galéria (113)
Zaujímavosti (18)
- Na jaře 2012 byly v kinech uvedeny hned dvě filmové adaptace příběhu o Sněhurce a v obou dabovali hrdiny členové kapely Nightwork. Ve filmu Sněhurka se dabingu ujal Vojtěch Dyk a ve filmu Sněhurka a lovec (2012) Jan Maxián. (JUK_JANA)
- Jedná se o posledním film, na kterém s režisérem spolupracovala kostýmní návrhářka Eiko Ishioka, která zemřela začátkem roku 2012. Její kostýmy se objevili ve všech Tarsemových předchozích filmech. (CBD)
- Barcelonská secese posloužila jako předloha také kostýmním výtvarníkům - zlaté přilby palácových stráží zjevně kopírují detaily komínů od arch. Antonia Gaudího z činžovního domu La Pedrera. (M-arta)
Reklama