Drahý strýčku Hitlere

Vážený a milý Vůdče, mám nápad jak vyhrát válku. Stačí k tomu prostěradlo a jemný písek, myslím, že je to zrealizovatelné. Mein Führer, zatímco jste osvobodil Sudety, ušila jsem vám ponožky. Hey, Führer, pusťte "fau cvaj" na ta židovská sršní hnízda! Hitlere, Hitlere, chci s tebou mít árijské dítě. Vůdče, jsem sice židovka, ale přísahám, že mé smýšlení je německé. Hitleřisko jedno, naval mi tátu... Přes perly tyto a jiné je to strašně rutinní, nepřekvapivý, uondaný dokument, k němuž běží dobové obrázky, sem tam obarvené jako ty nejkrásnější kartinki z Rus. (22.06.2011)

Souhlasím s Akym - konečně něco originálního. Dopisy dětí s vymytými hlavičkami, fanatických matek z Krušných hor, které pletou Vůdci ponožky za „osvobození“ Sudet, nebo Židů, kteří obdivují Vůdcovu politiku, až na ten „malý problém“ se vztahem k nim, jsou mnohem působivější než donekonečna omílané výčty událostí typu „1. září - napadení Polska“ anebo fetišistické rozbory válečných operací v Ardenách nebo Tichomoří. (16.05.2011)

Autentické dopisy vášnivých vyznávačov nacistického režimu, ktoré neboli smerované nikomu inému, ako drahému strýkovi Hitlerovi. Ten sa najmä vo svojich počiatkoch ríšskeho kancelárstva velebil vo veľkej obľube nemeckého národa. Prevažne kladná odozva ale upadávala s vývojom druhej svetovej vojny, ktorej výsledok všetci poznáme. Vzhľadom na to, že dokument je zložený viac menej iba z vyššie spomínaných dopisov, bavil som sa slušne. A musím povedať, že "bavil" často krát v pravom slova zmysle, pretože texty venované dnes už nebohému Adolfovi boli neraz viac než úsmevné. (11.02.2017)

Po mnoha dokumentech o druhé světové válce, fašismu a Hitlerovi donekonečna opakujících stále stejné autentické záběry a citáty, opravdu něco obejvného a nového. Především upoutá téměř totožný sloh nadšených fanatiků píšících svým modlám, ať je to Hitlerovi, Stalinovi nebo Gottwaldovi. Zajímavé je také sledovat postupně se měnící vztah národa k vůdci od bezmezné a absolutní adorace před začátkem války a na jejím počátku až po jeho označování za viníka všeho zla, které dopadá na Německo v jejím závěru. Velmi příjemné je, že dokument nic nekomentuje, jen cituje dobové písemnosti, čímž se stává mnohem výmluvnějším. Mohl být i delší, materiál určitě nechybí. (06.03.2011)

Tak trochu jiný dokument na velmi žádané téma Adolf Hitler a 2. světová válka. Dokument zaměřený na dopisy oddaných ctitelů a zejména ctitelek, které říšský Vůdce ve velkém množství dostával počínaje rokem 1933. Odtajnění ruských archívů nám přináší pravdivé svědectví o tom, jak blud nacismu zcela dokázal ovládnout myšlení jednotlivců. Víra, že se člověk účastní něčeho velkého, co od základu může posunout jeho život k lepšímu a zapomenout na roky strádání, bídy a útlaku, byla tak silná, že veškerá negativa byla přehlížena a Hitler se místy dostával až do pozice mesiáše, kterého je nutno vždy a za jakýchkoli okolnosí následovat. Člověk věří tomu, čemu věřit chce. Tomu, co si přeje. A kdo by si nepřál pořádek v chaosu meziválečného období, lepší společnost postavenou na národním sjednocení a hrdosti? Předčítané dopisy plné naděje v život jsou konfrontovány se záběry mrtvých na bojištích a obětí genocidy. Stále znovu nám ukazují, jak snadno se člověk může zmýlit. (05.06.2011)