Rozchod Nadera a Simin

Rodinné drama dotýkající se obecných vztahových situací, ale lehce přesahující k ožehavějším otázkám náboženství a postavení ženy v islámském světě. Film dokáže být velmi nepříjemný, a to bez použití čehokoliv podbízivého nebo brutálního. Konverzací je tu dosaženo podobně vypjatých momentů jako svého času v Bergmanových Scénách z manželského života. Jednoduché, skvěle zahrané, zručně natočené. Srovnávat s českými filmy ani nemá cenu... (08.07.2011)

Pokud si dobře vzpomínám, tak na tenhle film jsem poprvé narazil, když jsem si procházel TOP 250 filmů na IMDb. Bylo po novém roce a A Separation se už probojovalo do prvních sta nejlepších snímků. Pak jsem si na film vzpomněl při Oscarech 2012, kde nejenže vyhrál cenu za nejlepší cizojazyčný film, ale dokonce scénář byl nominován na Oscara, což se moc často nestává, aby se do nominací na nejlepší scénář dostal cizojazyčný snímek. Od tohoto momentu jsem se o film zajímal více a konečně jsem ho před pár dny zhlédl. Musím říct, že veškerá ocenění jsou zasloužená a má očekávání jsou naplněna. A Separation je vynikající drama, kde rozchodem to teprve začíná. Vše se postupně na sebe nabaluje a vy jen čekáte, jak se tohle ještě vyvine. Musím přiznat, že mě trochu zklamal závěr (a tím myslím doslova závěr, poslední minuta byla vzhledem k celému snímku přeci jen trochu podpásovka) ale jinak mi nezbývá než napsat - parádní. Film mě nenudil, postavy jsou uvěřitelné a nejsou černobílé (není tam vyloženě špatná či kladná postava, každý a to doslova, má své kladné a záporné momenty) a napjatě jsem čekal, jak tohle skončí. Jak už jsem psal, krom té poslední minuty je to prakticky dokonalé drama. A podle toho taky tento film hodnotím. 90 %. (29.07.2012)

Jeden z nejsilnějších zážitků poslední doby. Film žádné z postav nestraní a umožňuje divákovi identifikovat se s kýmkoli. Není to však "chladný analytický film", který jde na věc skrze odtažitý styl a enormní důraz na vytváření distance, ale naopak jde o snímek postavený na precizním scénáři, který nabízí hluboký ponor do psychologie postav, jež na plátně doslova ožívají a divák s nimi soucítí. Není to "pěkný" film. Svou intenzitou a realistickým vyobrazením životních problémů na mě naopak působil velmi rozkladně, protože se nesnaží diváka balamutit idealizovanými závěry, nebo jasně návodnými konci. (11.02.2012)

Ne, nedá mi to. Komentář (protentokrát) pojmu ve stylu (lehké) úvahy. Ve světle skutečnosti, že den před touto projekcí jsem protrpěl snímek s oscarovými? ambicemi http://www.csfd.cz/film/272416-deti-moje/ , tak pokud by se čirou náhodou "zadařilo", pěkně prosím a přitom apeluji (spoléhám) na soudnost všech zainteresovaných, místo plamenných proslovů a srdceryvných děkovaček matkám a otcům, že nebýt nich, nikdy by tu nestáli, (za)strčte hlavy hluboko do.....prdele, s velkým díkem cenu odmítněte, dodejte, že na to jsou tu jiní (povolanější, čti „zaslouženější“) adepti a vy se zavřete doma, zkuste se zamyslet a napsat (inteligentní) scénář nebo min "něco jako scénář". S dovětkem, že se sice za odborníka na cizojazyčné snímky rozhodně nepovažuju, takže vykřikovat něco ve smyslu "jasný kandidát na oscara" si netroufnu, nicméně za nominaci (min tu za původní scénář) bych se MOC přimlouval. Stejně jako v případě zcela jisté („upozaděné“) režie, která ale přesně ví, co chce natočit a jak toho (i) docílit. Ve vzduchu potom nechám poletovat otázku, jak by asi tohle dopadlo, kdyby si to vzala do parády „továrna na sny“ a přišla se svým remakem (čti pohledem na danou problematiku)....p.s. to uživ. J*A*S*M* NE, tohle není cool,cool,cool,co ol (dokonce ani cool,cool,cool,cool,cool) tohle je "pouze" svobodný film o prostých věcech z nesvobodné země! Nic pravdivějšího (a zcela výstižného) se nedá napsat. Tímto se omlouvám uživ. Marigold, že jsem si dovolil (z)opakovat jeho slova. Společně s Drive N. Refna NEJsilnější (pro mě) filmový (kino)zážitek roku 2011 (byť už ukrajujeme rok 2012), přičemž nebude úplná náhoda, že všem divákům (včetně mě) Bio Oko se nechtělo (dlouho po závěrečných titulcích) zvedat ze sedadel, natož mluvit. S dovětkem, že den po projekci zážitek ještě umocněn. P.p.s. možná to bude znít divně, ale tenhle snímek mě vlil (nabil) neskutečně pozitvní energi(í) (do žil). Děkuji! (16.02.2012)

Vlastně by stačilo tak málo - kdybychom vždycky za všech okolností mluvili pravdu, uznali svou chybu a omluvili se. Stačilo by pochopit toho druhého a říct "Zůstaň, záleží mi na Tobě." Problém je, že to neumíme.                                                         Challenge Tour říjen 2015: 30 dní se světovou kinematografií (10.10.2015)