Podfukári

Tak tenhle flm na mě působí asi takhle "Kašleme na logiku, vždyt je to o iluzionistech, kteří pomocí triků dokáží všechno, takže nic nemusíme vysvětlovat". A těch nelogických momentů a děr v příběhů by se ale našlo.. Mně byl ale ten pocit, že se mě film snaží oblbnout neskutečně nepříjemný. Daleko nepříjemnější byli ale Čtyři jezdci, kteří jsou tu sice prezentováni jako hlavní aktéři, ale v ději měli ve skutečnosti hodně málo prostoru. Na jednu stranu plus, vzhledem k tomu, že to byli snad ti nejnesympatičtější blbci, jaké kde kdy tvůrci vyhrabali. Na druhou stranu měli působit charismaticky a inteligentně, ale přitom z nich udělali jen otravné figurky v pozadí. Při scénách s Eisenbergem jsem si málem vyškubala vlasy. Ale dobrá, třeba to byl cílený trik :) Co nepřekousnu, tak je směšný konec, při kterém jsem netušila, zda mám filmu dát odpad anebo se řehtat do bezvědomí. Musím ale přiznat, že do té doby jsem se docela slušně bavila a zábavný Freeman s kouzelnou Mélanie to zachránili - tak akorát na tři *. (27.11.2013)

Nechci Podfukáře shazovat kvůli tomu, že Leterrier v honbě za stylovostí překombinoval co mohl a ve svém vizuálním království často sklouzával k nechtěné sebeparodii, ale bohužel se tomu nelze vyhnout. Kouzelnické fígle vypadají hezky, zvučná jména krásně znějí a příběh postavený na deseti zvratech v posledních deseti minutách sem tam potěší, ale fígle se dají vždy racionálně vysvětlit, herci nemají v mnoha případech co hrát a finální zvrat působí tak křečovitě a nablýskaně, až mě z toho bolely oči. Navíc jak mám držet palce fikaným zlodějíčkům, když dvojice detektivů, kteří je pronásledují, je daleko sympatičtější než oni? Druzí Dannyho parťáci se holt nekonali. Ani náhodou. 50% (28.10.2013)

Sedla jsem si k tomu a nechala se unášet klamy a magií a bavilo mě to. Fakt že jo. Mělo to spád, zajímavé postavy a já jen čekala, kdy se to potentuje. A potentovalo se to krásně a pro leckoho lehce neuspokojivě. Pěkný film, který mě na konci dokázal z poloviny překvapit. Jsem zvědavá na pokračování, doufám, že to bude alespoň stejně zábavné jako tenhle film. (05.10.2014)

Keď sa nad Podfukármi zamyslíte, tak je to absolútna hovadina, ktorá je asi taká reálna, ako skríženie dinosaura s kindervajíčkom. Ale možno aj práve v tom tkvie čaro tohto komerčného hitu (rozpočet 75 miliónov, celosvetová tržba 351). Je tu možné všetko. Fakt všetko. A nie že nevadí, že sa najväčšie záhady vysvetľujú absolútne absurdnými spôsobmi, ono je to vlastne práveže plus! Takže hoci nezdieľam všeobecné nadšenie Podfukármi, musím uznať, že čím častejšie ich vídam v reprízach v TV, tým viac ma bavia. Páčil sa mi kasting, bavili ma nápadité scény, bavilo ma tipovať si, ako to dopadne (resp. to ma bavilo prvý raz, pri reprízach som si naopak užíval, že „viem“ a vnímal som jednotlivé scény z iného uhľa). (24.06.2020)

Dannyho panáci. Shodou okolností jsem si ve stejný den už poněkolikáté užil styl, eleganci a hravé rozuzlení Oceanovy jedenáctky a ve světle tohoto srovnání vypadají Leterrierovic CGI Kožíšci dosti hanebně. Jejich caper movie sice představí prvoligovou plejádu herců (vyjma Eisenberga, jeho ksicht by měl Copperfield nechat zmizet jako Sochu Svobody), ale s tím vnucováním iluzornosti to ve své za každou cenu líbivé show zkrátka přehnali. Z kouzelníkova klobouku občas vyleze Bob, někdy Bobek. Tohle byl bobek.. (27.01.2014)