Réžia:
Juraj LihositScenár:
Dušan DušekKamera:
Vincent RosinecHrajú:
Braňo Mišík, Elena Podzámska, Stanislav Dančiak, Jitka Zelenohorská, Viliam Polónyi, Miroslav Noga, Dagmar Sanitrová, Bohumil MlsnaObsahy(1)
Děti na prahu puberty bývají citlivější i vznětlivější, objevují se první milostná okouzlení i zklamání v lásce. Jsou jim protivné rodičovské rady, zejména pak otcovo očekávání, že půjdou v jejich stopách. V tomto případě se mladičký chlapec marně snaží otce přesvědčit, že vysněný fotbalista z něho nebude. Zaujme stylizace do lyrické polohy, která do příběhu vnáší ozvláštnění, chce se tak přiblížit dětskému vnímání. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (16)
Hořkosladký pohled na dobu v níž kluci na sobě ještě marně hledají druhotné pohlavní znaky, ale sojky v hlavě už mají. Celý film je nasměrován tak, že se postupně stává čím dál více lyrický a vážný, společně s vývojem hlavního hrdiny. Dokumentární hodnota pohledu na slovenské maloměsto začátku 80. let 20. století je ovšem nedocenitelná. ()
Nedivil bych se, kdyby se ten Dančiakův otec za pár let probudil s kudlou v zádech, kterou mu tam zapíchl jeho syn... Protože takovýmhle způsobem podlamovat sebevědomí svým potomkům a ničit jejich důstojnost, to se jen tak nevidí. (např. králík, fotbal) Zejména mi připadá neuvěřitelná scéna, kdy říká staršímu synovi, aby napráskal tomu mladšímu, protože přišel pozdě domů - by ho mohli okamžitě vzít do koncentráku - jako strážného. Zajímavá je natočena také scéna rozčesávání Eleniných vlasů a pak to, jak se starší bratr přizná ke vztahu... to tak nějak kapánek pedofilií zavání. PS: U Nogy fakt platí nomen omen, má účes jak noha! ()
Z tohto filmu srší dobrá rodinná pohoda a pôsobí ako balzam na dušu. Hoci sa riešia chlapčenské problémy v puberte, či rodinné vzťahy, všetko je milé a uvoľnené. Lihositov vstup medzi mladých sa vydaril a úspech bol potvrdený aj neskorším filmom Vlakári. Všetko pod taktovkou scenáristu Dušana Dušeka. ()
Sojky v hlave, prvé lásky... Poměrně slušně natočený vhled do duše dospívajícího chlapce, jehož Achillovou patou je dobový schematismus diktující nuceně bezkonfliktní pohled na choulostivou životní etapu a umělecký koncept, který jakoby chtěl nahradit emocionální plochost normalizovaného filmu hudbou Miro Žbirky a Petera Nagyho, což (zvláště dnes po letech) tak strašně nefunguje... ()
Myslím si, že v rámci socialistických tvorivých mantinelov pre rodinné filmy, sú Sojky v hlave nadpriemerným počinom, pretože do nich nezasiahla ideologizácia ani schematizácia. Dušekove prózy bývajú náznakovo erotické. Prekvapivo sa toho režisér nezľakol, čo bola v roku 1983 skutočná odvaha. Réžia má tiež náznaky experimentu až som občas mal pocit, že to režíruje Jakubisko. ()
Zaujímavosti (1)
- Natáčanie filmu prebiehalo v Bratislave, Pezinku a Starej Turej. (dyfur)
Reklama