Bez súcitu

Slajíku, ty vole, mám tě rád jak vlastního, ale to mě nemůžeš přece dělat, aby jsi mě třetinu filmu problafal nějakejma pseudomoudrama. My, co jsme přísahali věrnost akčním osmdesátkám, to musíme v těhle těžkých digitálních dobách rubat hlava nehlava, trousit hlášky a srát na korektnost. Jako pokuď došlo na akci, tak výborný, hlavně závěrečnej fightíček dobrý, to ledabylý hození sekerou bylo těžce sexy, ale podstaný na tomhle souvětí je slůvko "POKUĎ" ! (05.07.2013)

Líbilo se mi to i o něco víc než Arnoldův návrat v Last Stand. Stallone je tu super nabušenej, vypadá mladší než v poslednim rockym nebo rambovi a s nikym se nesere. Ten jeho parťák mi nevadil, ale původně plánovanej Thomas Jane byl lepší volbou a záporák Jason Momoa překvapil...myslel sem si že to bude nějakej prkennej obr a je to celkem sympaťák. Jestli se vám líbilo třeba Sejměte Cartera se Slyem, tohle se vám bude líbit ještě víc. (18.08.2013)

Drsná jazda na vlnách testosterónu, presne ako za starých čias. Scenár nula bodov, zato kopa pästí, guliek a cool hlášok, buddy dvojica, ktorá si lezie na nervy ešte v závere, Khal Drogo ako záporák, a zábavná kreácia Christiana Slatera, s nemenej zábavným koncom. Akčňáky osemdesiatych rokov sa vracajú, to je hotová vec, a nech boli akokoľvek tupé, mal som ich celkom rád. A Bullet to the Head je ďalším výdatným žánrovým kúskom. Presne medzi troma a štyrma hviezdami, nižšie hodnotenie dávam len preto, že oldschoolový návrat dôchodcu Schwarzeneggera s jeho Konečnou, mi sedel o trochu viac. (05.05.2013)

Drsné filmy o drsných mužích aneb Walter Hill nezklamal a přichází se zábavnou jednohubkou okořeněnou motivem generačního střetu mezi klasickým nájemným vrahem a moderním zabijákem. BULLET TO THE HEAD je vcelku podařená hillovka (nechybí neony ani živá hudba) a různými tématy dává vzpomenout na Walterovy kousky z jeho nejlepších let (osmdesátých). Příkladem můžou být 48 Hrs., Red Heat (polda/zločinec, domácí/cizinec a každý má své metody a pravidla), či Streets of Fire (závěrečný souboj). Příběh je jednoduchý a přímočarý, stejně tak většina postav – které jsou někdy možná až příliš okatě naivní. Zásadní místo má v mnoha Hillových filmech hudba a i tentokrát je soundtrack od začátku zábavný a opět do jisté míry klasický (nechybí harmonika), ale přece jen nepříliš výrazný či tuctový a postupně se trochu ohraje. (P.S. – Slayovy fotky pobavily). Čtvrtá hvězda velmi slabá. (26.05.2013)

Přímočará natuplá stylovka na jedno použití ze staré školy, které nejde k duhu akorát nevysoký rozpočet, který pravděpodobně padl především na platy jmény profláknuté pětice. Zbytek obsazení pak tvoří naprosto úděsní (ne)herci, kteří nejsou schopni pronést repliku tak, aby zněla aspoň trochu přirozeně. Druhá vada na kráse je tlačení Stalloneho do noirovsky laděného cynicky uštěpačného voice overu. Sly má sice mnoho předností, ale přednes vět rozvitých k nim tedy nepatří. Pokud však zrovna mlčí či pouze cedí z úst údernou hlášku, tak je stále kabrňák. Jinak není moc co vytýkat; pokud tedy nečekáte něco jiného než výše zmíněné. (26.05.2013)