Babycall

Nevýrazný psychothriller s prvky hororu, který si v první půlhodince získá divákovu pozornost (hustá atmosféra, dobrý výkon Noomi Rapace), aby se následně rozmělnil do klasické "všichni jsou blázni, jenom já jsem letadlo" povídačky. V jednotlivých momentech celkem fajn severské strašení, ale celkový dojem .. jak už jsem řekl, nevýrazný. Režisérův předchozí kousek je poněkud jinačí hororová psycholiga. (10.01.2013)

Snímek měl pro mě dva základni klady: severský film a Noomi Rapace. Výsledkem je ale dost nudný a roztahaný nedotažený pokus o hororový thriller s notnou dávkou WTF esence. Musím uznat, že jsem to nejel nepobral, ale ani jsem se nesnažil, protože mi to bylo jedno. Dějová linka s prodavačovou matkou zcela zbytečná a vůbec to celé mělo do hororového thrilleru lavou a patou hodně daleko. Jedna * za Noomi a pokusy o hutnou atmosféru. (24.05.2013)

[SCANDI 2014] Spoilery. Najväčším úskalím filmov s psychicky narušenými hrdinami je naša neschopnosť vžiť sa do ich situácie. Pri záverečnom rozuzlení žánrových filmov na túto tému je preto častým verdiktom divákov "to bola ale blbosť". Babycall uznávaného režiséra Påla Sletaune pritom nemožno tak ľahko zaškatuľkovať a odhodiť, pretože, i keď nehýri originalitou, dokonale sa výrazovými prostriedkami identifikuje s ťažiskovými motívmi filmu. Postavu paranoidnej matky na úteku pred domácim násilím dopĺňa výrazné precítené herectvo Noomi Rapace, ruka v ruke s ľahkými hororovými prvkami v podobe desivých zvukov z vysielačky a neodlíšiteľnosti reality a halucinácií idú majstrovská práca so zvukom/postsynchrónmi (ktoré vťahujú do deja už počas úvodných titulkov) a vynikajúca výprava/vizuálna stránka. Film však trpí narastajúcim vrstvením preludov a nezrovnalostí v Anninom subjektívnom vnímaní reality (spomienka na Memento, Insomniu a ďalšie), ktoré síce možno ľahko odôvodniť spúšťačom v podobe detskej vysielačky, avšak divákovi pripravuje zmätočné finále, ktoré sa pokúša zabiť príliš veľa dejových múch jednou ranou. Navyše je zmena tónu v závere príliš strmá oproti pomalému budovaniu atmosféry naprieč filmom a preto pôsobí neohrabane. Ako večerná/nočná jednohubka však postačí. 60% (18.01.2015)

Babycall se strašně vleče a kolikrát i uspává. Z letargie vytrhává jen Noomi Rapace v roli vyšinuté matky a dobrý herecký výkon podává i Kristoffer Joner. Jenže to je tak vše. Chybí napětí, atmosféra a ten nádech tajemna je velmi neumělý. Závěr mě sice docela překvapil, ale abych pravdu řekl zpětně jsem pak nechápal chování některých postav. Škoda. Nápad zase nebyl úplně marný. 30% (04.09.2012)

Tak tohle severské mysteriózní drama mi dalo pěkně zabrat. Podobné filmy na přemýšlení mám rád, psychologická zápletka mi určitě voní, ale místy jsem v tom měl trochu bordel. Ke konci do sebe sice ledasco zapadlo, ale i tak zůstalo několik otazníků. Filmu nelze upřít zajímavý děj, který se každou minutou víc a víc zamotává, ale je tu i dost zdlouhavých pasáží, které místy dost nudí. Sletaune mne zaujal už svým předchozím Naboer, ale tentokrát to přece jenom byla slabší káva. Scénář více méně o třech-čtyřech hercích (když nepočítám sociálku) potřebuje pořádnou jiskru, ale tady se pořádně rozhoří až na samotném konci. Jediným štěstím bylo angažování mé oblíbenkyně Noomi Rapace, která je prostě skvělá snad v každém snímku, co jsem měl zatím možnost vidět a i tady byla hlavním tahounem. 50% (27.12.2013)