Krtkova dobrodružství
Little Mole
Réžia:
Zdeněk MilerVOD (1)
Obsahy(1)
Československý animovaný seriál autora a výtvarníka Zdenka Milera, ktorý poznajú deti po celom svete. Krtko vo svojich príbehoch navštívi ZOO, nájde žuvačku, zvieratká mu pomôžu ušiť nohavice, ocitne sa v meste, stane sa maliarom či poletí raketou. Stretáva pritom mnohé zvieratká ako ježka, kačičky, myšku alebo žabku. (TV JOJ)
Recenzie (89)
Jeden z řady Československých animovaných večerníčků a podle knižní předlohy také jednoho z našich nejznámnějších kreslířů tentokrát pana Zdenka Milera, tenhle večerníček mi přijde hodně rozporuplný v oblíbenosti, snad nejvíc ze všech, tady na filmové stránce ČSFD má od většiny uživatelů vysoká hodnocení a na jiných je to přesně naopak a co mně o tomhle zrovna tak předsvědčuje (ba ne ještě víc !) je oblíbenost/neoblíbenost tohohle večerníčku lidé v mém okolí, například můj tatka a jedna ze sester jej milovali a já a druhá sestra jsme ho nenáviděli. Takže se raději vysvětlování své nelibosti zdržím, bylo by to zbytečné, a raději jen podotknu že takové dílo za to stojí aby mělo kladná i záporná hodnocení, to se vidí málokdy aby bylo nějaké dílo tak hodně rozporuplné jako tady Krtek. ()
Tenhle večerníček se neměl rád už jako dítě. Štvalo mě, že nemluví a ty jeho přiběhy jsou naprosto o ničem. Ale pro děti max. do tří let určitě výborné. Navíc je to roztomile namalované. A oceňuji, že je to jeden z těch večerníčků co si dokázali získat světovou proslulost. Právě to co mi na něm nesedí umožnilo jeho úspěšné zahraniční tažení, je jednoduchý a nemusí se dabovat. Dávám --- == 70% == ---. ()
První věc, co byl můj prcek ochotný a nadšený sledovat. Už mi referuje (např. díl auta: hajííí, ajto, ...) a opakuje po krtečkovi pápá a když pláče... na Krtkovi je z pohledu dospělého nejkrásnější sledovat své dítě... A animace jasná, čistá, pro malé děti přehledná. Podle mě geniální počin pro dítě. To, že dospělého jen tak nedojme, mi přijde absolutně nepodstatné, film je pro děti a jeho cílem není uspokojit všechny za každou cenu. pro dospělé krom krásné ilustrace v krtečkovi nic není a tím se dílo vymyká, podle mě správně. je to něco jen a jen pro děti, z lásky k nim. ()
Depresivní náklep a metafora ústupu přírody před zničující civilizaci (a komancu?) neviem, ale člověk v tom může číst co se mu zlíbí - hlavně to dělá Mega depresivní hudba, která mě už jako dítě strašně déřila. --- spíš je to ale jenom v pohodě pohádka kterou shazuje špatně zvolena hudba a strašidelný zvířata ()
Kolik generací už na nich vyrostlo? K několikaminutové pohádce na dobrou noc usedají každý večer tisíce dětí. Místy kouzelné zpracování ano, ale cílovým divákem je dítě, především předškolního věku. Leckdy se tak nedá přehlédnout ona drásavá hudba a depresivní nálada, která z každého druhého dílu vyzařuje. Ostatně, s odstupem času, si každý musí všimnout, že u nás vzniklo velké množství Večerníčků, kde hlavní postava snad v každé epizodě brečí, fňuká, kňourá. Krtek je exemplárním příkladem. ()
Galéria (11)
Fotka © Studio kresleného a loutkového filmu
Zaujímavosti (14)
- Pláč, jednoslovná vyjádření, kňouravé a další zvuky zvířátek jsou dílem Milerových dvou dcer. "Nechal jsem jet záznam a svým holčičkám jsem hrozně nadával. Ony na to nebyly vůbec zvyklé, vždycky jsme měli a máme krásný vztah. A jak z toho byly překvapené, začaly plakat. Usedavě, nešťastně, opravdově. Až uslyšíte usedavý pláč kresleného krtka, vězte, že to jsou mé dvě opravdově nešťastné dcery," přiznal se Miler. (lazyangel)
- Po velkém úspěchu animovaných filmů a večerníčků po celém světě vznikla řada dětských knih, kompaktních disků a videokazet s námětem Krtka. (Ded@M@tes)
- Vzhled Krtka i ostatních zvířat se během dlouhých let výrazně měnil. V úvodním filmu Jak krtek ke kalhotkám přišel (1957) je řada zvířat vyobrazena přibližně tak, jak vypadá ve skutečnosti, v dalších epizodách se jejich podoba již dětsky schematizuje a vzdaluje realitě. Samotný Krtek měl původně ocas, který v 60. letech 20. století pozbyl. V 80. letech má krtek již výrazně nižší čelo a větší oči, což je paradoxní vzhledem k tomu, že krtek oči nepotřebuje a má je zakrnělé. Myška má ve filmech z let 1988 až 1994 šedou srst místo obvyklé hnědé. Proměnou prošel i zajíc, který má do 70. let jasně oddělenou hlavu od zbytku těla, zatímco od filmu Krtek ve městě (1982) má jen mírně se zužující krk. Největších změn doznal ježek, jemuž se mění obličej a tvar i barva bodlin (z černé na šedou a modrou). (L_O_U_S)
Reklama