Král z ostrova Bastøy

Severská kinematografie v plné své síle, tentokráte kombinující typickou ponurou atmosféru s působivým vizuálním ztvárněním a melancholií post-rockových Sigur Rós. Historicky koncipované drama odehrávající se před sto lety připomene geniem loci trochu Prokletý ostrov Martina Scorseseho a samozřejmě odkazuje k celé řadě podobných filmových reflexí temných stránek historie národů obtěžkaných tíživým svědomím nechvalně proslulé ,,převýchovy" dětí (např. temná australská minulost - viz film Rabbit Proof Fence atd.) či internátní katolickou výchovou, což bylo snad ještě větší zvěrstvo (irské Padlé ženy či Hříšnice nebo řada filmů britských). Režisér Marius Holst si ovšem narozdíl od Scorseseho neklade za cíl rekonstruovat dobovou filmovou řeč, naopak se snaží ryze současnými výrazovými prostředky vyprávět vcelku jednoduchý příběh o poměrech v chlapecké polepšovně zhruba před sto lety. Mírně schématický model respektuje daný subžánr (příchod solitéra, který nakonec zafunguje jako neformální vůdce odporu) a v podstatě splňuje daná očekávání. V kontextu severské kinematografie existuje několik výrazně působivějších a sugestivněji natočených filmů (ať už Zlo mezi námi nebo Umění plakat kupříkladu), ale Král z ostrova Bastøy je přesto ponuře poetickým zásahem do černého... (05.06.2012)

Měl sem to štěstí, že sem pár filmů s podobnou tématikou už viděl. Když by se dalo dohromady to nejlepší z filmů Song for a raggy boy, Doubt a Dead poets society vzešlo by tohle. Nechci tím říct, že jmenované snímky stojí za vyližprdel, ale oproti Kongen av Bastøy jsou filmy o třídu níž. Film nejenom, že zaujme svými hereckými výkony (Skarsgård a Joner opravdu vládnou), ale především svojí temnou vizuální a depresivní stránkou, nádherným příběhem, hudbou a mocnou norskou krajinou. Prostě pětihvězdičková podívaná se vším všudy. Přece jen by nebylo fér dávat čtyřhvězdičkovým filmům jako DPS nebo SFARB stejně jako tomuto snímku, (14.05.2012)

Vydarený film podľa skutočných udalostí, ktoré sa odohrali na ostrove Bastoy, kde umiestnili polepšovňu pre mladistvých delikventov. Nie nápravný alebo nápravno-výchovný tábor, ako sa týmto zariadeniam zvykne hovoriť. Polepšovňu, kde sa neprevychováva, ale mení, láme a využíva. A tí slabší, ako obvykle, na to doplácajú. Na to, aby to fungovalo je potrebný personál so špeciálnymi schopnosťami pod vedením neľútostného riaditeľa. Ono to aj fungovalo, ale prišiel predátor (ako v podobnom filme Zlo) a bežiaci systém sa začal zadrhávať a zlyhávať. Ale keďže je rok 1915 kombinácia komisie a vojakov obnovila potrebnú rovnováhu. Všetko bolo fajn, menšie výhrady mám voči dĺžke filmu a záveru. O sto rokov neskôr sa mnohonásobný vrah Breivik rozvaľuje vo svojej trojizbovej cele a podáva na súd sťažnosti na to, že mu je smutno. A nazýva sa to vývoj, ľudské práva a pod. (10.09.2019)

90%. Táto téma mi je dosť blízka, porovnával som súčasné zariadenie pre mladistvých a to, ktoré je predstavené vo filme. Je to neporovnateľné. Vynikajúce herecké výkony mladých chalanov musím oceniť, veľmi uveriteľné. Pozri tiež: http://oslopuls.aftenposten.no/film/article463638.ece. Film odporúčam. (10.02.2012)

Film  jsem už kdysi viděl ale všiml jsem si, že ho tady nemám ohodnocenej a tak jsem si dal repete. Tak jako tenkrát i dnes měl sílu ale popravdě ten konec jsem si už moc nepamatoval. Nevím jak bych to hodnotil před těmi roky co jsem to viděl ale myslím si, že 4hvězdami. Dnes tomu dávám jen lepší 3hvězdy. Proč? Do vzpoury nemám v podstatě výhrad. To co se dělo poté už mi tolik nevonělo. Pěkně to ve svým komentáři vystihl uživatel paascha. Cituji " Snad jen ten konec byl maličko zbytečně vyšponovaný". (30.08.2023)