Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V šedesátých letech dvacátého století se světem hnala vlna svobody, liberalismu, obrovských sociálních i politických změn. V katolických klášterech severního Irska se však čas jakoby zastavil. Sem byly zavírány dívky, které se jakýmkoliv způsobem prohřešily proti dobrým mravům a společenským konvencím. Padlé ženy, které měly těžkou prací odčinit své nemravné skutky, děvčátka sotva odrostlá sirotčinci, která by jejich krása venku ve světě nepochybně vrhla do náruče hříchu a ďábla. Jednou z nich je i Anne-Marie, čekající nemanželské dítě. Deset hodin denně šest dní v týdnu pere teď prádlo cizích lidí a kromě toho zná už jen modlení a tvrdý dril. Ve chvíli, kdy za ní zapadla klášterní vrata, ztratila všechno. Civilní oblek, vlasy, dokonce i jméno. Nejhorší ovšem je, že ztratila naději. Naději, že se odsud ještě někdy dostane... (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (24)

hirnlego 

všetky recenzie používateľa

Tohle nepříjemně syrové drama z prostředí kláštera, v němž krutou rukou vládne sadistická matka představená (naprosto přesvědčivě zahraná), člověka rozhodně nenechá chladným - a to je hlavní. To pověstné "něco" mi zde sice chybí, ale i tak snímek rozhodně stojí za zhlédnutí - stejně jako velmi podobné Padlé ženy. (3,5*) ()

Dudek 

všetky recenzie používateľa

Takže snímek jsem neachal uležet dostatečně dlouho a jsem schopen posoudit jeho doznění, které není zrovna slabé, ale zároveň nemohu potvrdit, že by se v mé mysli snímek nějak více usadil. Pamatuji si spíše nějaké detaily, celkový děj a posloupnost událostí nikoliv. Prvně bych se pžiznal, že Padlé ženy mi připadaly mnohem intenzivnější, snaha o sdělení kruté pravdy a šokovat diváka byla mnohem větší. Ale chápu, že někdo má raději střídmý a objektivní přístup, je to logické. Srovnání s Padlými ženami rozhodně není od věci. Krom jedné herečky a místa děje mají filmy i velmi podobné příběhy, dokonce i charaktery některých postav. Inu, ono se z podobného tématu moc jiných dějových linek získat nedá. To, že film Hřišnice vznikl v Irku je jasně znatelné už od úplného začátku, podle hudby, ta je úžasná, dynamická a přesto působí velmi klidně. Skvěle podkresluje jednotlivé scény, ale nestrhává pozornost na sebe. Vizuál na tom také není špatně. Televizní zpracování tématu očividně sedí, neboť minimem financí 'utrpěla' zejména vizuální stránka, která působí ošuntělým dojmem, což snímku dodává na autenticitě. Přesto se však nezdá, že by Hřišnice měly být finančně náročným projektem. Odehrávají se v malém prostoru a doplňků je v nich minimum. Slabinou snímku není malá údernost, ale přílišné opakování některých scén, některé jsou i protažené, prádelná je sice důležitá, ale nevěnoval bych jí tolik prostoru. Také by stálo za to více se zaměřit na ostatní postavy, jejichž osudy jsou také velmi zajímavé. Ačkoli se nezdá, že by Hřišnice byly upnuté na jednu 'hrdinku', je jasně patrné, že skupina jíž se věnujeme je vlemi malá. Celkově o kousek slabší než-li Padlé ženy, přesto však velmi povedený snímek s malým množstvím na první pohled znatelných chyb. ()

Reklama

maxi6 

všetky recenzie používateľa

.........Románově nachlup stejné s Magdalene Sisters, až na pár vyjímek. Po filmové stránce je však rozdíl markantnější. První co mě třísklo do očí bylo herectví Anne Marie Duffové, která si roli vystřihla v obou filmech..... zajímavé, co..? :-)) Televizní zpracování mě tedy zrovna moc nechytlo, pro oko filmového fajnšmekra je rozhodně snesitelnější a uchvacující varianta v MS. Jen bych chtěl podotknout k zputnajzovi, ohledně té pily, že téma v MS se zpracovalo a podalo mnohem mírnější formou, ve skutečnosti bylo vše mnohem krutější a boj proti fanatickému šílenství byl těžký a strnitý........... ()

igi B. 

všetky recenzie používateľa

...Vůle Boží bezbožná... Skvělé a navýsost citlivé (ač jen televizní) drama, uměřenou a velmi civilní formou vyprávějící o >pravověrné< bigotní a pokrytecké >morálce< , proti níž stojí přeze všechnu bolest a utrpení prostá lidská důstojnost a pravdivá morální síla, která nakonec dočká se i naděje... Byť ostatním "hříšnicím" zjevně štěstí jen tak pšenku nepřinese... P.S. Katolictví jako takové bych až tak zas jen bez rozmyslu nehanil. Zeptejte se třeba muslimských žen... :-( ()

Lynn 

všetky recenzie používateľa

Zatím jsem neviděla, ale může jít o zajímavý film námětem hodně podobný "Padlým ženám" o klášterech pro dívky a ženy sešlých z "pravé" cesty... Teď po shlédnutí filmu "Hříšnice" mohu jen potvrdit svoji původní domněnku, a to totiž, že jde v mnoha ohledech o film velice podobný "Padlým ženám (které byly v kinech minulý rok). Až paradoxní je i jakási vnější shoda - oba filmy byly natočeny v témže roce (2002) a oba v irské produkci. Dějově a zejména námětově se sobě také dosti podobají, i když vyústění se maličko liší (hlavní hrdinku "Padlých žen" zachraňuje její bratr, který musel počkat až dospěje, zatímco Terezu z Hříšnic zachrání spíše její nápadník Frank a bratrův souhlas je jen nutná formalita). Nicméně téměř totožné jsou oba filmy v popisu prostředí, základních motivů jednání postav i jejich charakterů. To ovšem nemusí znamenat, že by od sebe autoři "opisovali", spíše je to doklad autenticity a kruté pravdy, že snímky jsou inspirovány skutečnými událostmi ze západní "civilizované" společnosti. Po vizuální stránce nejsou Hříšnice nijak originální, ale režisér umí výborně gradovat dramaticky vypjaté scény, že jsem si nezřídka řekla: "kulku na ty č...y a nemyslela jsem jimi ony "hříšnice". Herecké výkony snad ani nemá cenu zmiňovat, ty jsou tradičně velmi dobré. Scénář snad působí trochu demagogicky (jistě ne všechny řádové sestry uspokojuje týrat mladé dívky a ženy), ale nemohu si pomoci, římskokatolickou církev nijak zvlášť ráda nemám a tento film je tedy vodou na můj mlýn. ()

Galéria (5)

Zaujímavosti (5)

  • Skutečné poměry v azylových domech byly málo známé až do roku 1993, kdy sestry Panny Marie Milosrdné (ODNC) prodaly po neúspěšných burzovních operacích svůj klášterní pozemek v Dublinu. Obsahoval však masový hrob, v němž byly pozůstatky 133 chovanek. O náklady na likvidaci hrobu se podělily sestry s developerem, takže exhumaci nebylo možné utajit. Později bylo nalezeno ještě dalších neevidovaných 22 těl. Poslední Magdalenina prádelna byla v Irsku uzavřena 25. září 1996. (Zdroj: Wikipedia.cz)
  • Osmnáct měsíců strávila v dublinské prádelně zpěvačka Sinéad O'Connor, která sem byla ve věku 15 let umístěna za záškoláctví a krádeže (Zdroj: Wikipedia.cz)
  • Magdaleniny prádelny nebo také azylové domy byly domovy pro „padlé ženy“, založené v 19. století ve Spojeném království a Irsku. Nejčastěji byly provozovány římskokatolickými kongregacemi. Odhaduje se, že během 150leté historie těchto institucí do nich bylo na neplacenou práci přijato více než 30 000 žen, často proti jejich vůli. (Zdroj: Wikipedia.cz)

Reklama

Reklama