Kto, ak nie my?

Povojnové Nemecko a v ňom množstvo skrytých tajomstiev z obdobia 2. svetovej vojny. Aj tento film sa pokúša rozlúsknuť jeden oriešok, kedysi slávneho nacistického básnika, horlivého Hitlerového ctiteľa, Willa Vispera. Išlo o jedného z hlavných aktérov pálenia vzácnych ale ideologický závadných kníh a aj preto bol po vojne v Nemecku zakázaným autorom. Syn Bernward mal s otcom problematický vzťah a ťažko sa vyrovnával s otcovým zlyhaním. Jeho premena na radikalistu dochádza v spojitosti vo vzťahu so známou nemeckou teroristkou 60-tych rokov Gudrun Ensslinovou. Aj ona mala problematický vzťah s otcom, vojakom Wehrmachtu, ktorý si neuvedomil a prehľadal zlo daného režimu. Cez tieto dve hlavné postavy film podáva obraz vtedajšej mládeže, ich radikálne premeny, odpor k zaužívaným zvyklostiam, ich postoj pri spoločenskom a politickom pozdvihnutí a hlavne študentské protesty. Na jednej strane vidíme mladých ľudí, ktorí sa bavia, experimentujú so sexom, s drogami a na druhej dostávame priebežne správy z nemeckej politiky, ale aj o kubánskej kríze, o zastrelení amerického prezidenta Kennedyho o Vietname, v neposlednom rade o atentáte na Rudyho Dutschkeho aj o podpaľačskej akcii v obchodných domoch vo Frankfurte. Táto téma ešte nie je veľmi obohraná a tak dobre padne každá zaujímavosť histórie RAF (frakcia Červenej armády). Nemecká ľavicová teroristická skupina z rokov 1970 až 1993 mala na svedomí smrť 34 ľudí a nedala spávať nemeckým politikom celé to obdobie v ktorom bola aktívna. (08.12.2016)

Príbeh známej nemeckej teroristky Gudrun Ensslinovej a jej partnera je podaný presne tak, aby ho mohli prijať čo najširšie vrstvy diváctva - teda presne v duchu toho, o čom debatujú postavy zhruba v strede filmu ("Týmito výbuchmi v obchodných domoch chcete koho osloviť? Musíme osloviť masy."). Konvenčné, bez formálnych ozvláštnení, s málo inšpiratívnymi myšlienkami a bez očakávaných revolučnejších šokizmov (ak nerátam záverečnú scénu psychopatického "řádění", ktorá ale zase s tou revolúciu nejako nesúvisí ). Strednoprúdovému vyzneniu zodpovedá teda aj moje hodnotenie: 50%. Keďže ide o tému zaujímavú, a nepoučený divák sa predsa čosi dozvie, hodnotenie z abolútneho stredu posúvam o hviezdičku nahor. (07.11.2011)

Takove nemecke Tri sezony v pekle, mozna jen o nepatrny stupinek "mene blbe". Stejne jako v pripade ceskeho filmu - nalesteny povrch, ale uvnitr, namisto ocekavane skandality, temer nic. Ani talentovany a i v nekolika predchozich filmech (Dr. Aleman, Dablova dilna, Slumming,, Lekce pana Kuky) velmi presvedcivy August Diehl to zminene nic nevytahl vyse. (25.10.2011)

Byl bych radši, kdyby se film více zabýval celkovou atmosférou v tehdejším Německu, než osudy hlavních hrdinů. Ty mi totiž až tak zajímavé nepřišly, na rozdíl právě od náhledu pod pokličku našich německých nepřátel. A ještě vzkaz pro uživatele EarlHickey; laskavě si prostuduj návod k užívání ČSFD a učebnici gramatiky. (17.02.2012)

Hned od prvních okamžiků jsem si říkal: "Takhle nějak by mohla vypadat Gudrun Ensslinová!" Její soužití s Bernwardem Vesperem není příliš známé a důležité je jen z hlediska pochopení jejího dalšího vývoje. Celý příběh RAF je nesmírně složitý a jeho posouzení není dosud možné - dokonce ani pojmy "terorista", "sebevražda" a jiné nelze chápat běžně zavedeným způsobem. Přečetl jsem si předcházející komentáře (lbíl se mi např. Vesecký***) a jsem rád, že se o tom ještě leckdo přemýšlí a nebojí se říct, že o tom přemýšlí. (21.03.2021)