Polisse

Ach. Velmi těžké na hodnocení. Já vlastně podobné typy filmů nemám zas tolik v lásce. Prostředí a téma, které se zas tolik netočí a od začátku do konce je to velmi smutný až znepokojivý pohled. Polisse totiž sleduje polodokumentární formou denní rutinu policejního oddělení, které se zaměřuje na zneužívá dětí. Do dění také probublávají mezilidské vztahy a sledujeme jak denodenní práce dopadá na jednotlivé členy jednotky. Finále mi film vyloženě zkazilo, protože nemusím takové vychtěné šokující finální záběry, které vyústí v titulkové hrobové ticho. (29.09.2023)

TENTO FILM JE PODLE PRAVDIVÝCH PŘÍPADŮ Z BRIGÁDY OCHRANY NEZLETILÝCH.... /// Možná by víc sedělo napsat, že spíš DOKUMENTUJE ŽIVOT JEDNOTKY A JEJÍCH ČLENŮ… Policisté vykonávající zkurvenou práci versus slušní lidé, šahající dětem do rozkroku. Parta nervních profesionálů, zapálenejch pro věc, kolektiv socialistický práce, nebo – pro nestraníky – jedna velká rodina. Snaha o filmovou dokumentaristiku (vychladni vole, žádná roztřesená kamera!) k zaznamenání pitomejch dnů práce, ve který furt slyšíte nářek děcek i dospělejch, a která není pro slabší nátury. Celkem mě sere, že život policajtů dostává možná víc prostoru než případy (ne nejsu pedofil, ale právě v nich jsou ty emoce a dramata) a rozmělní všechny silný momenty na děsně ukecanou vztahovou nudu. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mám vztah. Podobá se lásce. Je mu 7 let a …. 2.) ,,Když spíme, nemáme hlad“ (jako že to nemusej inzerovat? Jenže voni musej spát furt!). 3.) Jsem na pracovišti s víc jak jednou ženskou. 4.) Thx za titule ,,Cloper“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE * NAPĚTÍ * (05.10.2012)

Polodokumentárna forma sa mi veľmi páčila. Niektoré situácie sú pekne husté. Napríklad tá s tou ženskou, ktorá vydrnká vždy pred spaním svojmu trojročnému synkovi piňdíka aby nereval a hned' zaspal. Drahí priatelia, to som naozaj nevedel, či sa mi sníva! Len sa mi nechce veriť, žeby po práci a náročne vystresovanom dni išli ešte kompletne celá banda zakaliť do nejakého podniku spolu. ( Tam by som asi nešiel !) Inak, postava pani fotografky bola naozaj výnimočná. Tá sa tam zjavila ako mrtva ryba a celý film bola á la muchy zjedste si ma! (Ok,až do chvíle, kedy nestretla Mutambu.) Občas sa mi zdalo, že niektoré situácie boli príliš teatrálne, snažiace sa ma citovo obalamutiť ( Malému Osmanovi by som utrhol hlavu !) Chcel som nakoniec dať štyri hviezdičky, ale za scénku s koránom a s mobilom bez rozmýšľania idem hore s hodnotením, hoci sa mi zdalo prehnané to ich prijeblé rodinkárstvo! (26.05.2012)

Hluboká sonda do oddělení "dětské" policie, která se ale neomezuje jen na aspekty policejní práce, ale nabízí pohled i do soukromí členů tohoto útvaru. A to bez příkras. To, s čím se tito policisté každý den setkávají na nich zákonitě musí zanechávat stopy, které si sebou přinášejí do svých domovů, protože v tomto případě práce od soukromí oddělit nelze. Několik naturalistických scén jsem těžko rozdýchával (porodnice, černoši, feťačka). Samotný závěr vás pak rozesmutní a naštve zároveň. 90% (30.07.2013)

Po prvých minútach je jasné, že pôjde o výnimočný film, natočený zvláštnym spôsobom, kde niet hluchého miesta na divákove oddýchnutie si. Scény sú radené vedľa seba raketovým spôsobom, dialógy sa hemžia neuveriteľným tempom a niekedy je vskutku problém zorientovať sa v postavách. Preto si snímok vyžaduje zvýšenú pozornosť hneď od začiatku. Príbeh sa skoro dokumentárnou formou venuje neľahkej práci parížskej polície venujúcej sa ochrany mladistvých a niekedy je to riadna pecka. Angažovaný snímok režisérky Maïwenn Le Besco ( zahrala si postavu fotografky ) je silnou, niekedy prisilnou, výpoveďou o dnešnom svete a nebezpečenstvách, ktoré číhajú deťom od tých najbližších. Je to pravdivý a znepokojujúci film. (26.09.2012)