Železná Lady

Britská režisérka Phyllida Lloydová po svém úděsném debutu Mamma Mia! přichází se svým druhým filmem a tentokráte už v něm zpracovává ryze britské téma - biografii ,,Železné lady" Margaret Thatcherové. V předešlém faktu už je však první háček, neboť biografickým je film jen z části, z té další jde o psychologickou studii stářím a halucinacemi trápeného seniora, kterým je shodou okolností právě někdejší britskou premiérkou. To by samo o sobě nebylo na závadu, kdyby tato skutečnost měla nějakou hlubokou výpovědní hodnotu, ale spojení Železná lady - bezbranný starý nemocný člověk mi příliš nefunguje. Jistě, chápu ten primárně se nabízející paradox a pokušení zobrazit kontroverzní političku a vůdkyni coby chvějící se stařenku, ukázat, že Železná lady nebyla v jistých momentech života zase až tak železná, ale přijde mi to laciné a tak trochu škoda. Asi bych také nejásal nad tvůrčím konceptem, který by mi coby divákovi ukázal Ronalda Reagana, souputníka baronky Thatcherové, v biografii coby dementního staříka postiženého Alzheimerovou nemocí, i když je tato nemoc nesporným a neopominutelným životopisným faktem, Reagana bych ale jako divák chtěl viděl rastrem politiky, ne rastrem jeho jistě hrozné nemoci. Žensky empatický přístup paní režisérky zřejmě zabil politický rozměr, možná také ten fakt, že Margaret Thatcherová byla političkou vysoce kontroverzní a tvůrci nechtěli její politickou dráhu interpretovat jednostranně, proto použili k jejímu vykreslení metodu ,,kočkopsa" (jak by řekl nejmenovaný český barončin epigon), ani černá, ani bílá, ani hodná, ani zlá, prostě naše paní premiérka. Velikost britského impéria, jako třeba v úchvatné loňské Králově řeči, oslavena rozhodně není. Co je však nesporným faktem, to je úžasný a strhující herecký výkon Meryl Streepové, jestli za tuhle roli nedostane letos Oskara, tak už vážně nevím... PS: (připsáno 27.2.2012) Takže, Meryl, gratuluji, získala jsi ho zcela po zásluze... (25.02.2012)

Nelineární vyprávění zastihuje jednu z dříve nejmocnějších žen světa ve stáří a částečné popletenosti. Což je dobrý a logický rámec pro epizodické vyprávění na přeskáčku, které v problikajících vzpomínkách zachycuje zlomové okamžiky od mladé dívky po ženu, která po vnitrostranickém puči musela opustit post premiérky. Neústupnost však bývalé političce zůstala i jako stařeně s odcházejícím mozkem. Neústupnost, která nebyla empatická a laskavá, ale spravedlivě dodejme, že to ani k ní samé. Líbí se mi způsob vyprávění, který nepůsobí jako uhlazená učebnice dějepisu, ale živelný a různým výkladům přístupný portrét osobnosti. Meryl je samozřejmě perfektní. SHRNUTÍ: Silná osobnost se dokáže prosadit. Síla ale vždy i zraňuje. (02.02.2021)

Železnú lady som očakával pomerne dlho a nakoniec som sa k nej víťazne dostal až teraz. A bol som prekvapený, aký kvalitný film to vlastne naproti mnohým odstrašujúcim komentárom je. Keďže som ročník 94, o Margaret Thatcherovej, neústupnej a autoritatívnej predsedkyni britskej vlády v období nechválne známych závažných problémov v Írsku, zasahujúcich aj samotné Anglicko, som toho príliš nepočul. Železná lady (ako ju prezývali Sovieti) mala, ako to film popisuje, veľmi špecifický vzťah k politike a tým, ktorí ju predstavovali. A jej predstaviteľka Meryl Streepová sa o svoj v poradí už tretí Oscar skutočne zaslúžila a Margaret stvárnila naprosto úžasne. Výborný sú aj ostatní predstavitelia, problém vidím skôr vo forme - po prvé, film je pomerne krátky a preto sa do života prvej britskej premiérky ponára len veľmi zbežne, akoby sa bál hĺbok, a radšej dej rámcuje jej súčasným nepríliš optimistickým duševným stavom. Za druhé, nevie sa rozhodnúť, či sa jedná o komorný politický film alebo rozsiahlu mapu jednej kariéry a problémov, ktoré museli byť vyriešené. Navyše, tej modrej tam bolo na mňa skutočne príliš. (06.03.2013)

,,KAŽDÝ ČLOVĚK BY SE MĚL UMĚT POSTAVIT NA VLASTNÍ NOHY. A POKUD SE VĚCI NEPOVEDOU TAK, JAK BY MĚLY, LIDÉ BY MĚLI PŘESTAT KŇUČET, MĚLI BY SE VZCHOPIT A O NĚCO SE POKUSIT. A NAUČIT SE VĚCI V ŽIVOTĚ ZMĚNIT“..... /// Víte co? Přesně takhle nějak si tu bábu pamatuju! (z večírků? Hovno! Ze zpráv, když byla na straně imperialistů...) Vůdkyně, která by mohla bejt inspirací pro ženy na celým světě a jejíž plamenná vystoupení si tu můžeme připomenout. Jen mám trochu problém se zvolenou formou. Přeci jen jsem čekal víc z politickýho života ,,těch“ let, než starou, nemocnou – byť energickou dámu. Iron Lady je samozřejmě politickej film. Možná víc než J.Edgar (a rozhodně víc než W.). Možná jen není co vyprávět. Příznivci Konzervativní strany i ti M.Streep si však přijdou na svý. Zbytečnej film? Těžký rozhodnutí... je třeba si uvědomit, co na tý bábě chcete vidět! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nabízej mi bydlení v Londýně na ,,Downing Street 10“. 2.) Zjistím od kuď Mirek Kalousků bere ty svoje ,,spořící“ hlášky. (Vítek Bárta chodí jinam...). 3.) Thx za titule ,,ni.na29“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (21.02.2012)

Celé to stojí na výkonu Meryl Streep, který je sice jako obvykle výtečný, ale pro kladné hodnocení celého filmu to samozřejmě nestačí. Neseděla mi ta forma - útržkovité prolínání přítomnosti, minulosti a halucinací. Celé to pak působilo jako nicneříkající slepenec. Dojem těžkého "boje" Margaret Thatcherové to sice dokáže divákovi předat, ale i za to bych spíše přičetla body Meryl Streep. Bez ní by tenhle film byl úplně o ničem. ~(3,2★)~ (05.05.2012)