Prometheus

Spoilerová dojmologie! Je tomu plus mínus pár dní přesně deset let, co jsem viděl prvního Vetřelce, film, který vzbudil můj zájem o kinematografii jako takovou a otázka, co všechno bylo před tím, mě vlastně hryže už dekádu. Z čistě subjektivního hlediska k tomu tedy nemám výhrady, protože film mi moje otázky zodpověděl. Především potvrdil to, že vetřelci jsou biologická zbraň, kterou asi neovládne nikdo. Potud dobrý. Ale když se na to kouknu s odstupem, podpořeným krátkou pofilmovou debatou při čekání na rozjezd, dost dobře nechápu, proč scénáristi museli ten film v druhé polovině zlomit do polohy survival hororu, přičemž postavám nadělili logiku neschopných teenagerů. Vizuálně, včetně výtečného Streitenfeldova audia, tomu taky není co vytknout, (teda, až na Weylandovu masku, to je fakt průser) ale chybí mi tam jediná kulervoucí scéna, něco, co by mě táhlo do kina na druhou projekci. Což je vlastně strašná škoda, protože první hodinu Scott tvořil zajímavější svět, než nedávno James Cameron. Po vylezení ze sálu spokojená čtyřka, protože marketingová kampaň šla mimo mě, ale během dvacetiminutové cesty domů se ten film rozležel až příliš. (07.06.2012)

Prometheus has landed. O nelogičnosti chování postav a nedořešených skocích v ději se již zevrubně rozepsala kritika, takže k tomuto tématu napíšu spíš obhajobu: Ano, tyto výtky jsou jednoznačně platné - a mrzí, mrzí moc. Bez nich by ten film byl totiž takřka dokonalý, poněvadž všechno kromě scénáře je v něm velmi dobré. Část těch logických chyb se dá nicméně omluvit tím, že namísto "metodologicky stoprocentně spolehlivých a opatrných vědců" na expedici jedou "vědci, kteří jsou hnáni niternou touhou po odpovědích a objevech", část nevyřčených motivů si lze jednoduše odtušit, část nepochopitelného chování a divných detailů ve skutečnosti není nepochopitelná, ale od diváků nepochopená (chování Davida, nastavení lékařského zařízení atd.) ... a nedořečenosti v mytologii dokonce považuju za velké plus, neboť domýšlení si mytologie po svém je TAK strašně zábavné (btw. často používaná kombovýtka "Scott zničil tajemství obklopující Vetřelce" + "Scott nic nevysvětlil" si logicky odporuje)! A to, co zbývá a žádným způsobem omluvit nejde (vědci se ztratí ve zmapovaných štolách atd.) ... to zkousnete podle toho, jakým typem diváka jste. Pokud vyžadujete vnitřně stoprocentně soudržné filmy, které mají jasné téma, jemuž se věnují, a které odpoví na vyslovené otázky a vyřeší všechny načaté motivy, pak máte smůlu. Pokud naopak máte rádi otevřenější text, u něhož následné interpretace a zamýšlení se nad smyslem (v tomto případě spíš hledání smyslu :-D) jsou minimálně stejně důležité - ne-li víc - jako samotný film, pak Prometheovi objektivní chyby odpustíte. Já jsem naštěstí ten druhý případ. /// Vizuální stránka je opojná, nastolené ideje o vztahu tvůrce a stvořeného (because we can) zajímavé a mytologie, které zpoza opony zatím vlastně jen vykoukla, ještě zajímavější. Hodnocení 8.5/10 a relativní (!!!) spokojenost, byť to rozhodně mělo na víc. PS: Na DVD chci rozšířenou verzi a do dvou let sequel, který nenapíše Damon Lindelof :-D PPS: Z jednoho úhlu pohledu je ten film geniální sakumprásk celý i se svou reklamní kampaní. Svému divákovi totiž dává velmi podobný druh prožitku jako své hlavní postavě. Elizabeth se vydává na expedici, jejím cílem je získat odpovědi na důležité filosofické otázky. Její motivy nejsou přízemní, čeká něco jako osvícení (zjistím kdo jsme, proč jsme vznikli, co je naším smyslem). Divák je pomocí kampaně a úvodní třetinou filmu připravován na sofistikované nekompromisní scifi, na milník žánru. Elizabeth se dostane na planetu, místo uspokojivých odpovědí dostane i s celou posádkou "přes držku" od nasraných mimozemšťanů. Divák přijde do kina a místo slibovaného intelektuálního sci-fi se mu v závěru dostane brutálního hororu s béčkovými rysy. Těžko z toho skákat radostí do vzduchu, ale jako vtípek je to dobrý :-D Horror movie of the year (08.06.2012)

V touze za odhalením významu jeskynních vzkazů bych patrně neodolal nabídce na dvouletý spánek v tichu vesmíru a následnou procházku po planetě vzdálené tak, že tam snad ještě neslyšeli o ekonomické erudovanosti ministrů financí ČR. Pokud bych však náhodou ve spánku otěhotněl, tak mám vážné obavy o to, že samointerupci prskající chobotničky provádět nebudu a pokud snad náhodou ano, tak si před následným bojem slabošsky dovolím trošku pooperační slabosti. Z mého blábolu je snad patrné, že, přes solidní vizuál doprovázený hromovým burácením reproduktorů, mne Ridley Scott poněkud zklamal tím, že jednání většiny postav si mohu odůvodnit snad jen spánkovým únikem mozkových buněk do pohlavních či obdobných orgánů. A rád bych ho upozornil na to, že když mi nechtěl něco říct, tak mi to neměl ani naznačovat. (04.11.2012)

Prometheus je hodně slušný sci-fi, ale má někdy až fatální chyby, co se sci-fi týče. Začátek se rozjede neuvěřitelně slušným tempem. Příběh je nadčasový, má myšlenku a zvláštní atmosférou výborně ubíhá. Druhý poločas je ale daleko slabší, všechno začíná být šíleně rutinní a vrcholem všeho hroznýho je, pozor spoiler, ten vetřelčí závěr. To mě vysloveně naštvalo. Prometheus mělo být čistě sci-fi se vším všudy a ne vlastně předpříběh Scottova Vetřelce. Vždyť se to celou dobu jevilo úplně jinak a on z toho nakonec udělá tohle a myslí si, že se z toho poseru…No škoda, to mě hodně mrzelo. Po vizuální stránce jsou to ale orgie nejvyššího stupně...a i to se počítá. (03.09.2013)