Prometheus

S odstupem se Prometheus jeví jako další (s Konzultantem) z nedoceněných pozdních filmů Ridleyho Scotta, které se svojsky odmítají podřizovat diváckým požadavkům spojeným s (vysokorozpočtovou) hollywoodskou produkcí. Scott například zatvrzele znemožňuje publiku prožívat uspokojení ze splněného cíle. Jeho hrdinové jsou často naivní, trochu přihlouplí snílci, ne nepodobní samotným fanouškům alieního univerza, kteří jako správní geekové očekávají jasné, do kánonu zapadající odpovědi na předestřené, ve Vetřelcích nezodpovězené otázky - když už tedy jde o něco jako prequel. Jenže tato očekávání jsou nakonec brutálně smetena ze stolu, a to jak ve vztahu k fikčním postavám, tak ve vztahu k fanouškům. K tomu chci jenom dodat, že Prometheus přitom nepostrádá sofistikovaný černý smysl pro humor, když řadu důležitých postav nechá ironicky zabít tím, po čem samy toužily (spoilers ahoy). Zhulenec Fifield s tím druhým pseudovědcem zažívá jasný homoerotický pnutí (Janek je napomene, aby tam spolu v tunýlku moc nelaškovali) a pak to dostane vaginopenisem přímo do pusy. Podobně Vickersová, která si to rozdá s Janekem, nakonec zahyne pod obřím tmavým ptákem (Engineerova loď). Weyland, kterej chce nesmrtelnost, to v nejvtipnější scéně filmu schytá od utržený Davidovy hlavy (sám nesmrtelnej android a jeho vlastní výtvor). A tak dál. Abyste si tyhle subverzivní hrátky užili, je potřeba přijmout určitou iracionalitu scénáře, která je ale opodstatněná výše uvedeným, a navíc - sami nemůžete tušit, co je v takové situaci "pravděpodobné", protože jste se v ní nikdy neoctli a nevíte, jak byste reagovali (paradoxně zastánci tohoto přístupu zhusta Prometheovi vytýkají právě nelogičnost). (01.06.2012)

Nic proti sci-fi hororu, největším problémem tohoto snímku je v tom, že k vetřelčímu univerzu připojuje zbytečnou nádstavbu, která zmateně mění i význam původního filmu, vše se pak nutně musí vrátit do klasických vod. Po myšlenkové stránce bych dílo ani moc nezatracoval, Legas na to -možná nechtěně- narazil, pokud nejsou na otázky odpovědi, následuje odlet, já zdravím Damona Lindelofa a dalších debat, například o případném pokračování (vesmírná invaze či další filozofický vesmírný kroužek), se už zúčastnit nemusím, protože opravdu není důvod :-) (26.06.2012)

Minimálně v první polovině úchvatné atmosférické sci-fi, které se v té druhé podivně zvrtne, nevadí mi to ale ani zdaleka tolik, jako mi to vadilo v Sunshine, nebo Horizontu události...Po herecké stránce přinejmenším adekvátní, po řemeslné takřka bezchybné. Jediná objektivní výtka tak směřuje k propojení s Vetřelcem, které je tu za každou cenu, film brzdí a stejně nefunguje. Scénář mi jinak nevadí, ale přiznávám, že si sakra rozmyslím, jestli se na to podívat znova, bůhví, co všechno tam objevím... P.S.: Prometheus mi velmi připomíná dvojdíl Imspossible Planet / Satan's Pit z druhé série Doctora Who. I ústřední hudební motiv má s tím od H. G. Williamse styčné motivy... (11.06.2012)

"Skôr alebo neskôr umrú všetci." Misia na Mars stretáva (asi) Votrelca. Scenár je miestami hrozný, na strane druhej "diery v príbehu" ma bavili a hoci od premiéry ubehlo X rokov, stále rád čítam rôzne možné vysvetlenia, interpretácie, teórie a iné pohľady na dej. Čo je takmer nevídané, ale Ridley Scott naozaj vyťažil maximum aj z najväčšej slabiny projektu. Mnohí nadávajú na nelogický dej, absurdné správanie postáv alebo na čas, ktorý s nimi strávime (niektoré nepovedia ani jedno slovo, iné z deja doslova vypadnú - šéf bezpečnosti povie, že by bolo lepšie, ak by išiel s nimi, na čo mu povedia, aby nešiel, tak nejde a do konca filmu už nemá žiadnu scénu). Zas nebuďme alibisti a nezabúdajme na to, že vo Votrelcoch, ktorých  všetci tak milujeme, tiež vystupovali postavy, ktoré povedali ledva dve vety a akiste i u Camerona haprovalo správanie údajných profesionálov. Prometheus navyše dokáže šokovať. Taký tvrdý a odporný krvák za takú vysokú sumu peňazí som nevidel už skutočne poriadne dávno. Ak teda vôbec niekedy. (14.11.2016)