Můj miláček Klementina

Pokorný, baladický western, v jehož světě není místo pro vyhrocené emoce, spektakulárnost ani zbytečné proslovy a slzy. Smrt přichází často a bez pozvání, nikoho však příliš nevzrušuje. Romantika je to, oč tu běží. V propletenci mezilidských vztahů (hlavní a nejúčinnější zbraň Fordova westernového univerza) a jemně utkaném lyrismu kradmých pohledů, gest, mlčenlivých ploch a pohybů se rozpouští klasický příběh o pomstě, které se sice nakonec dočkáme také (v geniálně "tiché" závěrečné přestřelce), ale netvoří tematické jádro filmu (pouze rámec). Tempo vyprávění je pozvolné, více než k uspokojivému rozuzlení vede Ford divákova očekávání (i zrak) dovnitř; k drobným detailům, nenucenosti a pocitům komplikovaných hrdinů. Slova "intimnost" či "komornost" mi při sledování přicházela na jazyk nejčastěji. Pro dosažení kýženého účinku byla sice "oslabena" dokumentární hodnota filmu (výrazným odklonem od historické přesnosti), metaforu zavádění práva a pořádku na Divoký západ to však neoslabuje. Obecně bych ale její význam nepřeceňoval. Za vypíchnutí stojí i propracované a uvěřitelné charaktery, úchvatná černobílá fotografie (s podobně výrazným svícením - Leoneho nepočítaje - jsem se ve westernu snad nesetkal), čistota a účelovost stylu a v neposlední řadě výtečný Henry Fonda jako šerif Wyatt Earp (taneční scéna rulez:)). Nikterak zřejmě nepřekvapí, že Sam Peckinpah považoval právě Clementine za svůj nejoblíbenější western, mnohé jí však dluží kupříkladu i Costnerova sumarizující Krajina střelců či Wylerova Velká země. O to více zamrzí, že se zde tento Fordův majstrštyk setkává převážně s nepochopením. (20.06.2010)

Grandiózny western, vybrúsená filmárčina po všetkých stránkach. Človek sa nečuduje, že Forda obdivovali masy divákov ale zároveň bol aj jeden z hŕstky obľúbených režisérov frfľoša Bergmana. Čo na tomto filme zaráža je, aký je štylisticky moderný napriek tomu že to je klasický Hollywood, miestami to má až leoneovskú estetiku respektíve vidieť z čoho asi Leone čerpal, keď tvoril prvé špageťáky. Tak napríklad už len záverečné vystúpenie hrdinu zo závoja prachu je vizuálne identické s obrazom, keď vystúpi z prachu Eastwood v prvej dollárovke. Potom napríklad práca so svetlom a kompozície. Je to ešte klasický "štvorček" čo sa formátu týka, ale keby mal Ford širokouhlý formát a farbu, tak si myslím, že by to vyzeralo vizuálne úplne rovnako ako napríklad Vtedy na západe. Ford krásne pracuje so svetlom a s jednotlivými plánmi, jeho obrazy majú miestami až komiksovú grafickosť. Film je zároveň nesmierne krutý a necháva vám zomrieť pred očami nevinné postavy. Určite jeden z najlepších Fordových westernov, preto sa čudujem vlažnému hodnoteniu. (12.02.2017)

Film má sice několik historických nepřesností (Holliday byl zubař a u O.K. Corralu nezemřel), ale nejde o historický film, ale o western a to vynikající. Nemohu souhlasit s tím, že není nijak výjimečný, či nedobývá nejvyšší žánrové příčky. Stačí se jen podívat na IMDB a někdo, kdo viděl v životě hodně westernů pozná, že právě tento film se stal šablonou pro spoustu kovbojek různých kvalit (nejvíce z "Klementýny" vychází asi "Krajina střelců"). Wyatta Earpa si už zahrálo hodně herců, ale Henry Fonda byl podle mě nejlepší. Jeho štíhlá vysoká postava, charismatická tvář a elegantní chůze zaručuje skvělé ztvárnění legendární postavy. Doc Holliday si myslím byl již lépe ztvárněn, ale Victor Mature stojí také přinejmenším za pozornost. Raritou snímku je Walter Brennan, představitel většinou dobráckých a trochu legračních postav, zde v hlavní záporné roli. John Ford nezobrazil Tombstone jako špinavé a krvavé místo, jako třeba Kasdan, Sturges či Cosmatos. Ovšem natočil krásnou baladu z Divokého Západu o jedné nesmrtelné legendě. (20.08.2007)

My Darling John Ford... po Stopařích jeho vůbec nejlepší film. A může za to především angažmá Henryho Fondy, jehož jemnému a klidnému projevu se Fordův režijní styl skvěle přizpůsobuje. Hrát roli Wyatta Earpa John Wayne, jednalo by se zřejmě o siláčtější a možná i komediálnější film, ale myslím, že kvalit téhle verze by nikdy nedosáhl - stačí se podívat na průměrné kavaleristické snímky Měla žlutou stužku nebo Fort Apache (kde hráli Fonda a Wayne bok po boku). Naprosto lehce a plynule ubíhající western, který mě překvapil svou střídmostí a umírněností - nevím, jak jinak to napsat. Nicméně nejlepším Docem Hollidayem pro mě zůstává Kirk Douglas z Přestřelky v O.K. Corralu. (26.12.2010)

Obsazení je sice zajímavé, závěrečná přestřelka slušná, ale tím pozitiva končí. Pro mě, coby amatérského filmového earpologa to bylo vesměs utrpení, protože příběh Wyatta Earpa, Doca Hollidaye a dalších je tu podán přesně tak, jak se nestal a WE tu byl přesně takový, jaký nebyl. Jasně, já chápu, že doba si žádala Earpa jako absolutního klaďáka - budiž. Ale i tak se dají černobílé westerny, a teď nemám na mysli filmový formát, podat zábavně a ne tak jako tady, kdy jsem co deset minut zíval a sahal po ovladači s cílem film popohnat. Ani můj druhý střet s Fordem nedopadl zrovna nejlépe. 30% (10.04.2015)