VOD (2)
Obsahy(3)
Filmová adaptácia svetového bestselleru Davida Mitchella rozpráva šesť žánrovo odlišných príbehov, ktoré sa odohrávajú v rôznych obdobiach a spoločnostiach, od začiatku 19. storočia až po postapokalyptickú budúcnosť. Všetky sú však istým spôsobom kontinuálne prepojené, tak ako celý náš svet, kde každý malý čin môže mať nedozerné následky a vyvolať epochálnu reakciu naprieč časom a priestorom, kde jedno jediné gesto v súčasnosti môže vyvolať revolúciu, ktorá zmení budúcnosť. Napínavé akčné príbehy plné tajomstva a nekonečnej lásky sa prepletajú v niekoľkých časových rovinách. Zabijak v jednom živote sa v ďalšom stane hrdinom, akt vľúdnosti a láskavosti rozhýbe vlnu reakcií a o niekoľko storočí neskôr sa stane inšpiráciou na revolúciu. (TV JOJ)
(viac)Videá (35)
Recenzie (2 552)
SIX IN ONE. Nechtěl jsem psát přespříliš oslavný komentář hned po příchodu z kina, raději jsem si nechal zážitek den uležet ... a výsledek? Pořád jsem maximálně nadšený. Cloud Atlas je pro mne jednak nejlepším filmem za minimálně poslední dva roky, jednak samostatnou kategorií, která ani nejde pořádně s nějakým jiným filmem srovnávat. Neuvěřitelné. Nechápu, jak se Wachovským a Tykwerovi podařilo současně odvyprávět šest stylově a žánrově odlišných (historické drama, tragická romance, novinářská detektivka, černá komedie, dystopická sci-fi, postapokalyptická sci-fi) a z větší části konverzačních příběhů tak, že celek drží pevně pohromadě (ba co víc, jinak než jako o celku o Atlasu mraků ani nelze uvažovat) a je zcela přehledný a hladce plynoucí, a navíc na ploše tří hodin působí jako akční zábava (a ne jako nepřehledná suchá artovka). Myšlenka, která z toho na konci vyleze, možná není nijak přelomová nebo originální, ale komu to v tomto případě může vadit? To už od každého filmu čekáme, že přijde s vlastním ontologickým systémem, či co? Každopádně finále je vysoce účinné. Díky tomu, že vrcholí vlastně šest příběhů současně, má to, co by se dalo nazvat finálem, zhruba půl hodiny (šestkrát 5 minut). Půl hodiny zimomriavek :) ... Zkrátka Wachowští s Tykwerem dostáli očekáváním, která jsem do nich vkládal (což se letos nepovedlo Scottovi ani Nolanovi). A současně dokázali překvapit. Tím, jak jejich dílo rychle ubíhá (některé devadesátiminutové filmy trvají subjektivně déle než tenhle tříhodinový monument). A hlavně tím, že je mnohem stravitelnější, než jsem čekal. Pozorný divák se neztratí a vnímavý divák vstřebá. Stačí jít trochu naproti. Na ujasnění detailů ale samozřejmě jsou nutné další projekce. Už se na ně těším. 100 % ()
Jistě podnětné dílo. Jenom nevím jistě, zda v tom, co bylo primárním záměrem režisérů. Nejvíce mne bavilo sledovat, jak je všeobjímající stranění menšinám vztahováno na konvence jednotlivých žánrů. Melodrama z uměleckého prostředí bylo přepsáno na homosexuální romanci, hlavními hrdiny původně bílého paranoidního thrilleru jsou černošská reportérka a její parťák jako vystřižený z blaxploitation akce. Žádný z použitých žánrů navíc není úplně „čistý“ - komedie je infikována útěkářským filmem, v thrilleru se najde prostor pro černý humor -, čím tvůrci přiznávají jejich vlastní postmoderní orámování celé předlohy, tedy hledisko, které nepatří žádné z postav. Na analyzování postmoderních žánrových dekonstrukcí je Atlas mraků fajn, selhává ale na základnější úrovni. Ploché postavy mne nezajímaly. Více než herectví mne bavilo dumání nad tím, kdo se pod kterou maskou skrývá. Stejně umělý, určený pouze ke sdělení nějaké nadosobní myšlenky, je každý z šesti světů. Jsou to světy pro kameru, bez vlastního života. Abychom nezapochybovali, že se jedna z rovin odehrává v 70. letech, snad v každém exteriérovém záběru po ulici přejede model typicky sedmdesátkového auta (např. Ford Mustang). Film nedokáže strhnout a nabídnout kompaktní emocionální zážitek. Akce zasazené do odlišných časoprostorů pospolu nevytvářejí silné sekvence, naopak si vzájemně překážejí a brání tomu, aby dozněly alespoň samostatné scény. Jestli bylo záměrem znesnadnit divákovi práci tím, že příběhy jsou rozsekané, nikoli vrostlé do sebe, proč to neustálé vytváření banálních tématických a grafických (v menší míře symbolických) paralel? Když už, ať alespoň podobnost příběhů není tak okatá a neustále zdůrazňována mimoobrazovým komentářem některého z mnoha vypravěčů. Nedostatečné využití faktu, že většinu příběhů někdo převypravuje, ať formou deníku, dopisu nebo knihy, z pozice vyslýchaného vězně nebo úctyhodného stařešiny, je dalším z příslibů, které v sobě film nese a které zůstaly nerozvinuty (kromě hlasu jsou vypravěči neviditelní, do vyprávění aktivně nezasahují, nejsou během jeho produkování přerušováni). Ať už to umělecký záměr byl, čemu komerční zabarvenost celého projektu moc nenasvědčuje, nebo nikoli, Atlas mraků na mne působil jako neustále přerušovaná soulož bez pořádného vyvrcholení. Za vynaloženou pozornost, která se místy jednoduše neměla k čemu upnout, bych čekal hodtnotnější odměnu než poselství v duchu „musíme si pomáhat“, jež mi od díla, které chce bořit konvence, přijde jako výsměch. 70% Zajímavé komentáře: Adrian, Marigold, J*A*S*M, Bluntman, pet4 ()
Na tohle jsem se tesil a zklamanej nejsem, ale nejsem ani nejak oslnenej. Povidkovy filmy mam vcelku rad a nejlepsi je na nich, jak se vse na zaver vysvetli a zapadne do sebe. Coz tady neplati, tohle je par nesouvisejicich pribehu, ktery spolu maj spolecny akorat nejaky jmena nebo postavy, ale kde k pochopeni jednoho neni nutnej dalsi. Na druhou stranu, ani jeden pribeh neni natolik scenaristicky silnej, aby obstal sam o sobe. Pribehy se stridaj vicemene nahodne, jednou po minute, jindy po deseti, obcas jsou napinavy jak kdyby sme byly ve finale, obcas se jen keca a nic se nedeje, ale pri delce tri hodin si to dokaze udrzet po celou dobu tempo i zajimavost. Co se tyce triku, ty jsou naprosto perfektni. No a ted se dostavam k tomu nejzasadnejsimu, naprosto skvely herci, obzvlast Hanks konecne dostal zase velkou hereckou prilezitost a maximalne ji vyuzil. Sice to zacne bejt po chvilce lehce usmevny, jak kazdej herec hraje asi tak deset roli, ale jelikoz to je zahrany spickove, neni si vlastne na co stezovat. Takze za me spokojenost. ()
Odvážné a pompézní. Wachowským a Tykverovi se povedl husarský kousek s propojením celé té skládačky příběhů a témat. Herci v rozmanitých rolích mají co hrát (hodně překvapivě mě potěšil Tom Hanks) a to i pod tunou makeupu. Příběhově to ale občas trochu zaskřípě. Naprosto zbytečná taškařice o útěku důchodců ze sanatoria vysloveně ruší napínavé pronásledování śťouravé novinářky zabijákem. Stejně jako tvorba sextetu Atlas mraků neměla moc co nabídnout. Upřímně se mi ani ta melodie nezdála tak vzletná. Z časových linií se mě osobně nejvíce líbily poslední dvě. Ty, napětí a určité mysteriózno, vyvažovali s celkovým poselstvím snímku nejlépe. ()
Zpočátku jsem se tohoto filmu bál, hlavně kvůli jeho délce, nicméně mé obavy byly zbytečně. Ty necelé tři hodiny mi utekly jako voda a já si tak mohl vychutnat epický film, který (podle mého) má na to, aby se z něj stal kultovní. Komplexní děj, skvělé efekty, parádní casting… Opravdu se nemůžu dočkat druhé projekce. 100 %. ()
Galéria (187)
Zaujímavosti (58)
- Scénář vznikl na základě knižní předlohy Davida Mitchella a byl poskládán ze šesti dějových linií. Původně jich přitom plánoval dokonce devět: měli jsme se podívat ještě do středověké Číny či za korejským rapperem. (tyzmrde)
- O role se zajímali například Benedict Cumberbatch, Ian McKellen nebo James McAvoy. (Hromino)
- Skladatel Frobisher (Ben Whishaw) a jeho blízký přítel, vědec Sixsmith (James D'Arcy), spolu ve filmu ani v knižní předloze nikdy přímo nemluví. (pajik)
Reklama