Most na tú stranu

Je to zvláštní film. Takový hybrid mezi 50. a 60. lety, respektive mezi budovatelskou agitkou a psychologickým filmem nové vlny. Na jedné straně se tu uzavírají pracovní závazky, řeší se tu zrovnoprávnění žen, takže dívky se snaží stát se dobrými svářečkami (něco jako Štika v rybníce, kde se ženy cpaly mezi zedníky - obojí je hrozná kravina, promiňte, dámy) a hlavní hrdince pomáhá dělnický kolektiv továrny. Na druhé straně je tu ale řada citlivě ztvárněných pokusů o intimně laděné scény z hrdinčina milostného života a taky nezvykle propracovaná psychologie hlavní postavy. Jana Hlaváčková tu předvedla velmi nezvyklý a plastický herecký výkon a její hrdinka je hodně životná a uvěřitelná. Škoda, že se tato herečka později ve filmu už moc neuplatnila. Zkrátka: každý divák si tu vybere to svoje. (21.02.2010)

Parta odhodlaných svářeček (míněno děvčata, která se vyučila svářečskému řemeslu a úspěšně se mu věnují) připravených splnit plán před termínem, dostávají posilu. Mária a její továrnické zakořenění není lehké. Na jedné straně bezcharakterní sukničkář a na druhé zase tvrdohlavá a neústupná povaha mladé dělnice hlídající si svou počestnost. Souboj charakterů v docela slušné režii, s klasicky poctivými výkony slovenských protagonistů. (22.06.2014)

Film o mladych lidech z tovarny. Nemuselo by to byt uplne marne, ale bohuzel tam scenariste zaradili nekolik klise a nekolik vychovnych scen, ktere otravovaly a jakoby do pribehu nepatrily. Skoda. Navic Hlavackova neni uplne muj typ, takze jsem ji nejak moc nefandil. Potesila mlada Bozidara a Maja Velsovicova. Prumer nakonec dam, ale kdyz film minete, o nic neprijdete. (16.02.2024)

"Mária, máš čas byť ženou, buď ešte trošku Marienkou!" Mladá vyjukaná sedemnástka Hlaváčková opúšťa rodnú vidiecku hrudu, v kufri zbalený včelí plást a daddy issues, a nastupuje v montérkach do závodu S.M.Kirova zvárať rúry na export. Vo fabrike aj na ubytovni sa okolo nej obšmieta a do uška tklivé gitarové tóny hrá miestny záletník Adamovič. Varovania a ironické poznámky kolegýň nepadajú na úrodnú pôdu, donchuán príliš tlačí na pílu, ovdovelá mať tiež neplánuje zostať do smrti sama a v náhradnom pracovisku v osamelej kabíne žeriavu je jednému otupno, až to naša hrdinka prestáva všetko zvládať. Film je niekde na polceste, už to nie je nadšenými asexuálnymi pracantmi obsadená budovateľská agitka, ale ešte to nie je plnohodnotnými neschematickými postavami obsadený film a psychologické zmietanie sa v ublížených pózach je skôr otravné než zaujímavé. Ale ako predzvesť lepších filmov budúcich môže byť. Za tri glóbusky vyfajčené na chodbe nemocnice. (07.01.2024)

Velice prazvláštní romance. Originální. Napínavá. S mnoha zvraty. Mnohdy podivné vyjadřování především Milana. To ale k takovýmto frajerům (v dobrém) asi patří. Hlaváčková se pro roli skvěle hodila – krásná a zároveň lehce vyšinutá. Konec je excelentní. Přesně takto by to mělo vypadat, ne? Nekoná se totiž žádný cingrlátkový happy end. Žel na hodnocení to moc vidět není. Fabrika je jenom taková kulisa. Ale autentická a uvěřitelná. Na pracovištích snad taky vznikají lásky. Překvapivé je jen to, že ještě v 60. letech frčí ženy v typicky mužských profesích. Zde svářečky. Na Slovensku trochu zaspali. Již je povolená kritika: „Zvárať, to nie je štrúdl ťahať.“ Nechybí humor: „Majstrovská poklona, Milan. Tomu sa vraví rychlík na hlavnej kolaji.“ Reklama (ne na cigarety, ale na vesmír): „Globusky nemajú.“ „Dekujem, fajčím Globusky.“ Krásná hudba. Symbolika: 5:54 – devil horns; 1:05:27 – možná 3 x 6; 1:07:10: rouhání se, Blaškovič: „Čtyři ženy neuhlídá ani sám Pán Bůh.“ (24.08.2022)