Mahó šódžo Madoka Magika

O tom, v čem spočívá vynikajícnost a jedinečnost Madoky a jakým způsobem se Urobučimu podařilo dekonstruovat žánr mahó šódžo, bylo řečeno i napsáno již mnoho a já nemohu nic z toho rozporovat. Příběhy o sladkých, roztomilých děvenkách obdařených kouzelnou mocí obvykle oslovují jen omezenou skupinu diváků, a tak se z toho výše uvedený pán rozhodl udělat psychologický thriller s menší příměsí GL. Výsledek je skvělý: změny nálad v příběhu jsou provedeny mistrně, návrhy postav i úroveň animace jsou skvostné a hudba Kadžiury zde dokazuje, jak moc pasuje k anime se ženskými představitelkami. Škoda jen dvou věcí. Tou první je skutečnost, že seriál vyrobilo studio Shaft, takže nesmí chybět jejich příslovečné sklony k vizuální sebeonanii a zoufalé snaze divákovi dokázat, jak „jsme strašně originální a umíme to dělat jinak než ostatní“ – a bohužel, toto předvádění se děje na úkor zábavnosti. Bojové scény s čarodějnicemi mohou na někoho působit umělecky, ale na mě to spíš působilo jako odfláklý bordel, kterým se prostě prvoplánově snažili šokovat a který při opakovaném používání už nudí. Druhou věcí je antiklimatický závěr. Seriál totiž ve své podstatě vrcholí už nějakým 9. dílem, načež zbylé tři díly jsou jen překombinovanou snahou zvrátit zdánlivě nezvratitelný osud a zahojit všem bolístky ve stylu Steins;Gate. Tak jako u výše uvedeného, i zde platí, že ač poslední díly nejsou samy o sobě špatné, nedokázaly si získat mou pozornost tak moc jako předchozí díly. I navzdory těmto výtkám se ale jedná o jedinečný zážitek, který doporučuji bez výjimky každému divákovi anime. Silné 4*. –– P.S. Podezírám Urobučiho, že v roce 2011 uzavřel smlouvu s fialovou činčilou a stal se kouzelným scenáristou. Jak jinak si vysvětlit, že na pomezí let 2011 a 2012 dokázal vytvořit hned tři zásadní, nezaměnitelná díla (Fate/Zero, Psycho-Pass a tohle), která se jiným scenáristům nepodaří vytvořit za celý život, a pak jako by se zničehonic vypařil… (09.04.2021)

Madoka Magica klame názvem a staví zrcadlo žánru mahou shoujo aneb „magická dívka“. V nejednotvárné a neveselé podívané plné hlubokých psychologických dialogů, kontrastů na každém rohu a vypointovaného konce se i přesto dočkáme transformace, souboje, oblečky a zbraně, magický prvek a nekonečný boj s nepřítelem. Nejednotvárnost a kontrast představuje stěžejní prvek nejen po vzhledové i dějové stránce seriálu. Kontrasty a možné SPOILERY: Klasická kresba představující normální svět je doplněná surrealistickými až halucinogenními výjevy dimenze čarodějnic. Jednoduše kreslené postavy, u kterých jsou skoro zvýrazněné jednotlivé tahy (oči, krk), jsou zasazené do prostředí naopak kreslené až téměř dokonale. Roztomilé holčičky bojující na život a na smrt. Roztomilý plyšák jako nepřítel. KONEC možných spoilerů. Předpokládám, že na ruby obrácený žánr vznikl položením otázky „co to stojí stát se magickou dívkou?“ Tvůrci si vybrali jednu z mnohých možných odpovědí a na ni pak nabalili děj a zamýšlení nejen o podstatě světa, dívky, života a smrti, osudovosti, přátelství, ale i o emocích a citech. Pár velice sympatických charakterů sice často pláčou, ale zároveň vedou duchaplné hovory a staví se svým vlastním démonům. Neveselost a až zvrácenost podstaty osudu magické dívky je skvěle představená, zabalená do neobvyklého vzhledového kabátu a doplněná krásnou flétnou. V průběhu 12ti dílů se však divák neunudí, ale ani nestihne vytvořit k postavám silný vztah. Kvůli neobvyklému vzhledovému kabátu (roztomilost a mnohabarevnost) syrovost a krutost nijak silně nezasáhne, je pouze cítit odcizenost. Přesto silných 90 % +. Otázka na závěr: jak velká je hranice mezi naději a zoufalstvím? (26.12.2013)

Mahó šódžó žánr mívá obvykle pevně stanovená pravidla, kdo nemá osm, těžko je snáší. Když však si ten žánr řekne: "Já už nebudu pedofil," prospěšná věc se stane. Děje se tak asi jednou za deset let, vítám tě, Madoko. Jakpak jsi se změnila? Volánky - ano, kanýrky - ano, barevné hadříky - ano, transformace - ano, kawaii zvířátko - ano, boj proti nějakému neosobnímu zlu - ano, občasné zaostření na rodinné soužití - ano... Zdání klame. První chvíle vypadají běžně a okoukaně, ovšem už tady se lze tušit určitou jinakost. Dívenkám uniformičky sluší, ale pročpak jsou v jejich škole takové technicistní stolečky? Pročpak tu někdo vystavěl chladně azurovou skleněnou chodbu? Proč za piknikovou travičkou ční černé obrysy jakési ropné rafinérie? Proč krajině vévodí pole větrných elektráren? Už prostředí předznamenává, že seriál přišel o dětskou nevinnost a naivitu, byť zachoval postavy žánru vlastní. Nenechá je ovšem zažívat běžné radosti a starosti - tento svět má jiná, krutější pravidla. Kontrast s očekáváním, které do mahó šódžó vkládáte, umocňují zážitek. Jde však o dvojsečnou zbraň - kdo za sebou nemá jedinou ikonu žánru, zažije účinek jen poloviční.Nepřijde mu divné, že splněná přání mohou přinést peklo, se smrtí se nedá dobře vyrovnat, při bojích teče spousta krve, tělo lze znetvořit k nepoznání, mrtvé zapomenout jak rozbité věci, přátelství zmůže pramálo a kawaii fretka je roztomile vypadající manipulátor, který prostě jen není anatomicky a fyziologicky vybaven k tomu, aby zanechával skutečnosti více odpovídající první dojem. Manipulátor posedlý tím, aby vhodné holky kolem sebe proměnil na kouzelná děvčátka a nejvíc teda Madoku. Též výtvarno stvořila touha po nezvyklosti - "industriální" krajiny leckdy překvapí, jak svěže, ale zároveň chladně odtažitě působí, jindy mahó šódžó krása zaslepuje a lepí oči, které si mohou zapomenout všimnout: "Hej, to nejsou v ničí představě hezké věci, co se tu tak hezky kreslí." I interiéry bývají často plny promyšleného, ale přece průmyslově působícího designu. Boje se zlými čarodejnicemi se odehrávají v dadaizujících iluzorních světech, dívenky hopsají jak gymnastky v prostných a záběr je sleduje akčnímu oku lahodícím stylem. Madoka vnesla do žánru rozklad, kterým ho oživuje. Jen se bojím, že nebude důsledná a všechny "jistoty", které zatím tak zručně pohřbívá, potvrdí. Pak ji ovšem ohodnotím průměrně. Dodatek - poslední dva díly: SPOILERY. Jsem zklamám či nejsem? Snad ani ne. Hodně se tu pláče, ještě více se tu nachází odvaha, kterou holčičky reálně nemívají, megalomanizující trend pokračuje (víc moci, více destrukce, více utrpení), ale proč ne, když tahle gradace táhne diváka s sebou... Za zlomení zla se platí vysoká cena a magické dívky nejsou vykoupeny dokonale. Madoka se stává holčičím Ježíšem :) Takový obrat je geniální i pitomý zároveň a spokojeně se při myšlence naň usmívám. KONEC SPOILERŮ. Nejlepší anime zážitek sezóny a prosté ****. (07.03.2011)

No nevím proč na čsfd má tohle anime tak nízké hodnocení, mě přišlo naprosto geniální.... nevyrostl jsem na kabelovce a nikdy jsem žádné mahou shoujo neviděl (narážím na sailor moon) a přitom jsem chtěl vždycky nějaké vidět, ale z recenzí na sailor moon jsem pochytil, že by mě to asi moc nebavilo a tak jsem čekal, ale dočkal jsem se!!!! Troufám si říct (ikdyž do konce roku daleko) nejlepší anime roku! :) 100%!! (02.06.2011)

Kdo nedokoukal alespoň třetí díl, nemá právo tento seriál hodnotit! Je to sice dost roztomilé a upištěné, ale seriál se snaží zachovávat zákony rovnováhy, o kterých mluví. Pro koho je to určené? Myslím, že pro ty, co sledovali mahō shōjo žánr jako malí, tak trochu fanservis a tak trochu něco navíc. To něco je relativně vyspělá psychologie, zajímavý moderní design prostředí a žádné troškaření s překvapováním. Možná, že nám to pomůže k vědomí, že děti ví spoustu věcí nejlíp. (19.08.2012)