魔法少女まどか★マギカ
Puella Magi Madoka Magica
Tvorcovia:
Magica QuartetScenár:
Gen UrobučiKamera:
Šin'ičiró EtóHudba:
Juki KadžiuraHrajú:
Aoi Júki, Emiri Kató, Čiwa Saitó, Ai Nonaka, Rumi Ókubo, Šin'ičiró Miki, Jošicugu Macuoka, Eri Kitamura, Júko Gotó, Nobuo Tobita, Ajane Sakura, Tecuja Iwanaga (viac)Epizódy(12)
-
Jume no naka de atta, jó na... (E01)
-
Sore wa tottemo urešii natte (E02)
-
Mó nanimo kowaku nai (E03)
-
Kiseki mo, mahó mo, aru n da jo (E04)
-
Kókai nante, aru wake nai (E05)
-
Konna no zettai okaší jo (E06)
-
Hontó no kimoči to mukiaemasu ka? (E07)
-
Ataši tte, honto baka (E08)
-
Sonna no, ataši ga jurusanai (E09)
-
Mó darenimo tajoranai (E10)
-
Saigo ni nokotta mičiširube (E11)
-
Wataši no, saikó no tomodači (E12)
Obsahy(2)
Jednoho dne dojde ke kouzelnému setkání, které může změnit osud Madoka Kaname. Toto je začátek nového příběhu o čarodějných dívkách. (Netflix)
Recenzie (37)
Mahó šódžó žánr mívá obvykle pevně stanovená pravidla, kdo nemá osm, těžko je snáší. Když však si ten žánr řekne: "Já už nebudu pedofil," prospěšná věc se stane. Děje se tak asi jednou za deset let, vítám tě, Madoko. Jakpak jsi se změnila? Volánky - ano, kanýrky - ano, barevné hadříky - ano, transformace - ano, kawaii zvířátko - ano, boj proti nějakému neosobnímu zlu - ano, občasné zaostření na rodinné soužití - ano... Zdání klame. První chvíle vypadají běžně a okoukaně, ovšem už tady se lze tušit určitou jinakost. Dívenkám uniformičky sluší, ale pročpak jsou v jejich škole takové technicistní stolečky? Pročpak tu někdo vystavěl chladně azurovou skleněnou chodbu? Proč za piknikovou travičkou ční černé obrysy jakési ropné rafinérie? Proč krajině vévodí pole větrných elektráren? Už prostředí předznamenává, že seriál přišel o dětskou nevinnost a naivitu, byť zachoval postavy žánru vlastní. Nenechá je ovšem zažívat běžné radosti a starosti - tento svět má jiná, krutější pravidla. Kontrast s očekáváním, které do mahó šódžó vkládáte, umocňují zážitek. Jde však o dvojsečnou zbraň - kdo za sebou nemá jedinou ikonu žánru, zažije účinek jen poloviční.Nepřijde mu divné, že splněná přání mohou přinést peklo, se smrtí se nedá dobře vyrovnat, při bojích teče spousta krve, tělo lze znetvořit k nepoznání, mrtvé zapomenout jak rozbité věci, přátelství zmůže pramálo a kawaii fretka je roztomile vypadající manipulátor, který prostě jen není anatomicky a fyziologicky vybaven k tomu, aby zanechával skutečnosti více odpovídající první dojem. Manipulátor posedlý tím, aby vhodné holky kolem sebe proměnil na kouzelná děvčátka a nejvíc teda Madoku. Též výtvarno stvořila touha po nezvyklosti - "industriální" krajiny leckdy překvapí, jak svěže, ale zároveň chladně odtažitě působí, jindy mahó šódžó krása zaslepuje a lepí oči, které si mohou zapomenout všimnout: "Hej, to nejsou v ničí představě hezké věci, co se tu tak hezky kreslí." I interiéry bývají často plny promyšleného, ale přece průmyslově působícího designu. Boje se zlými čarodejnicemi se odehrávají v dadaizujících iluzorních světech, dívenky hopsají jak gymnastky v prostných a záběr je sleduje akčnímu oku lahodícím stylem. Madoka vnesla do žánru rozklad, kterým ho oživuje. Jen se bojím, že nebude důsledná a všechny "jistoty", které zatím tak zručně pohřbívá, potvrdí. Pak ji ovšem ohodnotím průměrně. Dodatek - poslední dva díly: SPOILERY. Jsem zklamám či nejsem? Snad ani ne. Hodně se tu pláče, ještě více se tu nachází odvaha, kterou holčičky reálně nemívají, megalomanizující trend pokračuje (víc moci, více destrukce, více utrpení), ale proč ne, když tahle gradace táhne diváka s sebou... Za zlomení zla se platí vysoká cena a magické dívky nejsou vykoupeny dokonale. Madoka se stává holčičím Ježíšem :) Takový obrat je geniální i pitomý zároveň a spokojeně se při myšlence naň usmívám. KONEC SPOILERŮ. Nejlepší anime zážitek sezóny a prosté ****. ()
Kdo nedokoukal alespoň třetí díl, nemá právo tento seriál hodnotit! Je to sice dost roztomilé a upištěné, ale seriál se snaží zachovávat zákony rovnováhy, o kterých mluví. Pro koho je to určené? Myslím, že pro ty, co sledovali mahō shōjo žánr jako malí, tak trochu fanservis a tak trochu něco navíc. To něco je relativně vyspělá psychologie, zajímavý moderní design prostředí a žádné troškaření s překvapováním. Možná, že nám to pomůže k vědomí, že děti ví spoustu věcí nejlíp. ()
Budete-li mít zájem, ukáže vám Akiyuki Shinbo, že být magickou dívkou není vždy výhra. Děvčata budou trpět, potit krev a umírat. Jestli to je ta proklamovaná žánrová subverze, tak budiž. Já v tom revoluci nevidím. Je to pouze solidní řemeslo, které by však díky svému již teď jistému úspěchu, mohlo vyburcovat další talenty k ještě působivějšímu experimentování. Dost už totiž bylo průměrných manga adaptací. Původní anime vládne! Někdy ale ne tak tvrdou rukou, jak by se díky mohutnému hypu mohlo zdát. ()
Konečně jsem dohnal svůj největší anime rest, zkrátka seriál, u kterého mi i mí kamarádi neustále říkali, že ho musím vidět, že patří mezi klasiku, co by měl znát každý fanoušek japonských kreslených seriálů a o kterém jsem toho slyšel mnoho, nevyhnul se i některým drobným spoilerům, a tak měl jistá očekávání. Počítal jsem, že Madoka bude přesně ten seriál, který mě bude psychicky ničit podobně jako třeba Made in Abyss, že u něj budu prolévat potoky slz jako kdysi u Clanadu a až ho dokoukám, tak to bude jeden z těch nezapomenutelných zážitků, který si ale v další dekádě asi radši nebudu chtít zopakovat. A po pravdě Madoka je opravdu neskutečná horská dráha emocí, kde se střídají nádherné pocity s milými chvilkami, jen aby je pak nahradila deprese neskutečných rozměrů a vygradovala občas až do situací, kdy mi jako divákovi bylo až lehce nepříjemně. Po emocionální stránce to funguje velmi dobře, včetně samotného finále, které je sice hodně přepálené, dosahuje až Biblických rozměrů, ale zároveň vše důstojně uzavírá, i když má silně hořkosladký nádech jako celý seriál. Madoka má navíc i obrovské štěstí, že se při její tvorbě sešel tým lidí, kde každý naprosto přesně věděl, co dělá a je to vidět nejen z celé myšlenky, jednotlivých velkých překvapení, kde však pořád všechno dává smysl, ale i z mnoha záběrů, nebo i hudby. Vysoké produkční hodnoty a vůbec celkové provedení seriálu spojené s neuvěřitelnou dávkou představivosti autorů hodně pomáhá k tomu, aby vás seriál zaujal, chytil a vy si to celé užili jako jednu šílenou, intenzivní a neskutečnou jízdu, kde vaše smysly občas působí jak pod vlivem drog. Že je za animací seriálu studio Shaft vám dojde hned během prvního dílu, všimnete si totiž práce s kamerou, toho že tu někdo umí pracovat s atmosférou záběrů za pomoci barev, světla a stínů, ale třeba i díky zobrazenému prostoru (jeho hloubce), že se autoři zamýšleli nad pozadími a jejich detaily, že kamera umí zachytit pohyb, tak aby byl to udělalo dojem, že i ta akce hned během prvních pár snímků vypadá hodně dobře, ale naprostou jistotu získáte hlavně díky ikonické práci se střihem, která zde sice není až tak intenzivní jako třeba v Monogatari sériích, ale je opět natolik výrazná, že si jí hned všimnete a prostě víte. No a do toho psychedelické souboje s čarodějnicemi, u kterých si na jednu stranu říkáte, na co se to sakra koukám, ale při lehkém zaměření na detaily vám najednou dojde, že je tu ukrytá spousta drobností a významů. A k tomu všemu hraje vynikající a geniální hudba Juki Kadžiury, tentokrát ovšem jakoby trošku ztlumená (oproti třeba Noiru nebo .hack//SIGN), přesto ale pořád nádherná a dostatečně výrazná, abyste se do ní zamilovali už u první proměny Mami. A po pravdě je to všechno potřeba, protože i když má seriál jen dvanáct dílů, tak ještě během těch prvních tří (nebo spíš dvou a půl) silně "klame tělem", nebo spíš vás prostě jen pozvolna vyváží na vrcholek té pomyslné horské dráhy, aby nabral výšku na pořádný sešup. Proto za sebe doporučuji každému, kdo Madoku nezná, hned říkat, že je třeba se dostat na konec třetího (ideálně čtvrtého) dílu, i když se vám třeba nelíbí animace postav (která je dělaná takhle roztomile zcela záměrně, protože v kontrastu je síla) a přijde vám to jen jako další roztomilé anime o holčinách co zachraňují svět – takže nic pro vás. Ta dekonstrukce žánru, změna z roztomilého mahó šódžo na depresivní hutné drama plné silných témat a symboliky (prostě to, o čem skalní fanoušci tak vehementně mluví) totiž doopravdy začíná až tam (i když pozorný divák si určitě všimne jistých náznaků mnohem dřív). Madoka je tedy nezapomenutelný seriál, kde úplně všechno funguje tak jak má, je zde spousta aspektů, na kterých by se dala vysvětlovat skvělá práce s režií, kamerou, střihem, zvukem, hudbou, plus i scénář ví co chce říct, kam chce diváka dovést, co si má odnést. Tím, kolik dostali tvůrci prostoru je vše, kromě již zmíněného klidnějšího úvodu, velmi svižné, pořád se něco děje, přesto je i dostatečné místo na prokreslení důležitých postav, což je ale způsobené i tím, že jich v příběhu zase až tolik není. Zkrátka není tu moc co kritizovat, bylo to náležitě silné, v mnoha ohledech naprosto perfektní, a to já dokážu po zásluze ocenit. 9,5/10 () (menej) (viac)
Jedním slovem Geniální. Madoka Magika klame tělem, pohrává si s divákem jako kočka s myší a ani náhodou není klasicky dětským "Mahou Shoujo", nýbrž do detailu propracovaným - psychologickým veledílem. Co také očekávat, když Madoku napsal známý Řezník- Gen Urobuchi (Fate/Zero, Psycho-Pass, Thunderbolt Fantasy). S geniálním příběhem a postavami, jde v ruku v ruce i skvostný vizuální kabátek od studia Shaft, podpořený přesně sladěnou hudbou od mé oblíbenkyně Yuki Kajiury. Už dlouho jsem neviděl, aby byl opening a ending součástí děje (doporučuji nepřeskakovat) Viděna vylepšená BD verze. Doporučuji nejdřív shlédnout seriál a následně filmy. 95% (V mé topce) ()
Galéria (380)
Fotka © MBS / TBS
Reklama