Réžia:
John FordKamera:
Harold WenstromHudba:
Max SteinerHrajú:
Victor McLaglen, Boris Karloff, Wallace Ford, Reginald Denny, Billy Bevan, Alan Hale, Brandon Hurst, Douglas Walton, J.M. Kerrigan, Sammy Stein, Howard Wilson (viac)Obsahy(2)
Neviditelný nepřítel, spalující slunce a všude kolem jenom písek. I taková může být válka.
Na začátku jich bylo dvanáct. Dvanáct vojáků z té početné britské armády, bojující v první světové válce za záchranu civilizace kdesi v mezopotamské poušti. Toho dne vyjeli jako vždy na svou pravidelnou obhlídku, a nikdo z nich netušil, co je čeká. Že si jediná kulka arabského ostřelovače spolehlivě najde ten nejlepší možný cíl. Jejich velitele, s nímž do rozžhaveného písku pohřbí i vše, co by je mohlo zachránit: informaci o tom, kde jsou, kam a proč jedou, a jak se odsud dostat. Ta hrstka mužů, které svedla dohromady náhoda, je teď vydaná na milost a nemilost kruté poušti, spalujícímu žáru, oslepujícímu slunci a neviditelnému nepříteli. Nepříteli, který je z bezpečí svého úkrytu jednoho po druhém zabíjí...
Působivý válečný snímek vznikl podle románu Philipa McDonalda, britského spisovatele, který v něm zúročil své vlastní zkušenosti kavaleristy, bojujícího (v roce 1917) v první světové válce. Režisér John Ford jej natočil během pouhých dvou týdnů v poušti Yuma na jihozápadě Arizony. Obecně výborným hereckým výkonům dominují především Victor McLaglen v roli seržanta a Boris Karloff coby náboženský fanatik Sanders. Film byl nominován na Oscara za hudbu Maxe Steinera.
(oficiálny text distribútora)
Recenzie (22)
Dobrodružný film o ztracené jednotce v pouštních dunách Mezopotámie za 1. světové války. První půlka nic moc, nějaké ty "fordovské" lehce sentimentální vzpomínky na minulost. Zato ve druhé polovině znepokojivá atmosféra nabírá na obrátkách a jistí to lahůdkový Boris Karloff jako náboženský fanatik a výtečně vygradované finále, které má všechny atributy aby se mohlo stát kultovním. Některé závěrečné sekvence jsou přesně ty typy scén, na které by se mohla nějaká filmová postava dívat v TV a já bych byl sakra zvědavej na co to kouká :) ()
Vyborny film od reziserskeho velikana Johna Forda /Man Who shoot liberty Valance/ ovojne kdesi v pustach Blizkeho Vychodu pocas 1. svetovej vojny. vyborne je putovanie vojakov pustou, partia vojakov je vydana napospad pusti a neviditelnemu sniperovi. Napata atmosfera rastie asi od polky filmu, k tomu slusne dialogy, Boris Karloff film dobre ustal a reziser vidno ze sa vyznal do remesla : 77 % ()
Rýdzo mužská záležitosť odohrávajúca sa kdesi v nebezpečnej púšti s neviditeľným nepriateľom. Nápad je to dobrý, po filmárskej stránke niet čo vyčítať, len ma iritovali diery v scenári, napr. seržant tvrdí, že netuší kde sú, aby onedlho poslal prieskumníkov na sever k rieke. Treba však pochváliť Borisa Karloffa, jeho náboženský fanatik bol super. ()
Takovej docela netradiční válečnej film. Nejde tu moc o akci spíš se tu docela zajímavým způsobem pracuje z psychologií jednotlivých postav z nichž Karloff svým projevem jasně vládne. Mě to docela sedlo ta stísněná postupně houstnoucí atmosféra je plusem stejně jako velmi příjemná délka, takže proč ne.70% ()
Na dnešní měřítka přehnaně psychologický a málo válečný snímek, který i přes krátkou stopáž neutíká příliš rychle. Zmiňovaná slabší první půlka je založena na snaze Forda přiblížit divákovi postavy, aby se v druhé půlce seznam přeživších rychle zkracoval až do "nečekaného" finále, z kterého si divák příliš neodnese. Ano, válka je hrozná, ale šlo toho říci mnohem více... Jinak využití písečných dun je především kamerou hodně kvalitní, ale v televizi těch 70 let na kvalitě obrazu bylo až příliš znát... ()
Galéria (21)
Fotka © RKO Radio Pictures
Zaujímavosti (6)
- Victor McLaglen, který hraje seržanta, je bratrem Cyrila McLaglena, jenž ztvárnil tutéž postavu v původní verzi filmu z roku 1929. (Karlos80)
- McLaglen sloužil během první světové války v jednotce Irských královských střelců v Mezopotámii (oblast dnešního Iráku) přibližně v oblasti, kde se odehrává děj filmu. (Karlos80)
- Skladatel Max Streiner použil hlavní hudební motiv filmu v mírně pozměněné verzi i ve svém dalším filmu - v Casablance (1942). V obou případech si vysloužil nominaci na Oscara za nejlepší hudbu. (Karlos80)
Reklama