Dáma

Na tento životopis jsem se opravdu hodně těšil, protože život Aun Schan Su Ťij představuje určitě jeden z nejzajímavějších osudů, s nímž se lze setkat. Jeho zpracování je pečlivé a pozvolným tempem vypráví perfektně vystavěný a zejména velmi lidský příběh ženy, která obětovala mnohé v boji za svobodu svého lidu, a její rodiny, která ji v tomto boji podporovala přes všechny strasti a odloučení. Snímek má úžasnou atmosféru a všechny jeho postupné vrcholy oplývají patřičnou silou, a to jak díky skvělým hereckým výkonům, snad ve všech rolích, na čele s Michelle Yeoh, tak i díky podmanivému hudebnímu doprovodu Erica Serry a výborné kameře. Zážitek z něj je pro mě proto velice působivý. 95% (31.05.2013)

Tuhle ženu zná celý svět - odvážná, rozhodná San Suu a tady to je její příběh ... Říkám si, že tolik příkoří a bolesti nemůže jeden člověk vydržet. Z poklidného života v Anglii jít najednou v Barmě čelem proti tlusté zdi. Tady se musí stát zázrak, aby jí tím čelem prorazila. Suu to ale i přes obrovské, osobní oběti, se zvednutou hlavou a s nezlomnou vůlí zkouší dál. Skvělá, nejskvělejší Michelle dokázala zahrát barmskou držitelku Nobelovy ceny míru tak, že mi z toho doteď buší srdce jak zjančené. Vyjádřené emoce, to všechno jsem ji věřila, jako by ten příběh nehrála, ale přímo prožívala. V její tváři byla znát ta těžko pochopitelná, neuvěřitelná bezmoc a chuť nakopat všem politickým a krutým generálům ohanbí za to, jak dalece sáhli, aby se jí zbavili ... (18.05.2015)

Prvá polovica filmu, v ktorej Lady začína s dráždením papalášov barmskej vlády, je príliš zjednodušene podaná a tak nejak mechanicky, nezáživne nainscenovaná i zostrihaná. V druhej polovici príbeh ožije nazeraním do pocitov a motivácií postáv, ale vedie k zdĺhavému tlačeniu na strunu sentimentu (odlúčenie od manžela). Emocionálne prepojenie týchto dvoch polovíc filmu škrípe. Formálne (prekvapivo) iba rutina. Michelle Yeoh dobrá. Ak Barmu druhý raz, dávam prednosť štvrtému Rambovi. (07.11.2013)

Nejnovější film od režiséra filmů Arthur a Minimojové, Arthur a Maltazardova pomsta a Arthur a souboj dvou světů je vážné životopisné drama o barmské disidentce Su Ťij. Platí o něm většina toho, co platí o podobných filmech, jako třeba zdlouhavost a absence překvapení. Film má ale i pár kladů, které třeba The Iron Lady neměla - neotřelé prostředí a scénu z (pro někoho možná spoiler) předávání Nobelovy ceny za mír (in absentia), která je předčasným vrcholem filmu. Michelle Yeoh je svému předobrazu překvapivě dost podobná. Shrnu-li to, jde o druhý nejlepší film odehrávající se v Barmě všech dob! (hned po Rambo: Do pekla a zpět) (03.06.2012)

The Lady, výstižnější název této biografie už být nemohl, což nemyslím zrovna jako kompliment. Kromě vskutku noblesního vzhledu a mírumilovného vystupování za každé, sebenapjatější situace, jsou výraznější aktivity této dámy ukázány jen letmo. Filmová Aung San Suu Kyi je elegantní a jemná žena, každého okouzlí svými úsměvy a kvítky ve vlasech, ale budí dojem, že k politice se připletla nechtěně jak slepý k houslím. Ve stylu, taťka byl oblíbený generál, zavraždili ho, tak když jinak nedáte, budu pokračovat v tom, co on už nestihl. Hluboko pod kůži ji nahlédnout nemůžeme. Její disidentská angažovanost se zkrátka jeví jako zájmový kroužek vzdělané hospodyňky a co divákům bezpochyby zůstane v paměti jsou jen nesmyslně často zobrazovaná vítání a loučení s milujícím manželem a poslušnými syny. Besson nešetří přemírou sentimentality, jenže ve špatném námětu, protože soucit ani obdiv pro tuto historicky zajímavou osobu to u mě nepodnítilo. Téměř se až hlásí dojem, že onu Nobelovu cenu obdržela jen za léta strávená jako způsobný domácí vězeň. Dobře míněné, důležité poselství se bezmála vytrácí. I když určité aspekty informativně obohatí, to je bez debaty. Díky tomu je to i přes nedostatky film z kategorie „měl by být viděn“. Když už pro nic jiného, tak pro herecké výkony a úchvatné scenérie. (23.04.2012)