Když kámen promluví

To, že je Dušek pošuk, ještě není nic špatného. Salvador Dalí byl taky šílenec, ale zároveň byl génius, který si své šílenství plně uvědomoval a udělal z něj tvůrčí metodu. Je hodně bláznů, kteří svoji poruchu dokážou kreativně použít, a když ne, tak alespoň drží pysk. Duška bylo možné tolerovat, dokud svou nonkonformitu používal jako inspiraci pro své herecké projekty, teď ale ze sebe dělá mesiáše, vysvětluje vesmír a lidi mu to žerou - nebo se, nedej bože, řídí jeho radami. A v okamžiku, kdy se autoritou pro každodenní život stává psychicky vyšinutý člověk, tady máme problém, panstvo. Hlavně mu nezapomenu to, že do Česka přitáhl Monforta - evidentního podvodníka, který tvrdí, že se živí vzduchem, má na svědomí několik úmrtí členů své sekty a v Brně radil nějaké mladé holce, aby přestala krmit své dítě a rozvedla se s manželem, pokud by se proti tomu postavil. Pokud Dušek dělá z takového grázla světce, tak je spoluviník a patří buď do kazajky nebo za mříže. Tečka. (28.02.2013)

Film Když kámen promlouvá na první pohled nemá příliš uspořádanou strukturu. Ale to nevadí, protože díky jeho hlavnímu protagonistovi Jaroslavu Duškovi beztak "vše plyne". Nečekejte Duškovskou zábavu (i když pár gagů v průběhu filmu zazní). Jedná se o zpověď člověka, který se rozhodl vnímat svět jiným způsobem, než jak jsme v západním světě zvyklí. Nesouhlasím s mnohým, co ve filmu zazní. Komunikaci s kameny považuji za krásnou ukázku autosugesce. Ale to také nevadí. Důležité je, že se jedná o film, který přímo provokuje k přemýšlení a ontologickým úvahám. I následná beseda s "ukecaným" režisérem a výjimečným Jaroslavem Duškem v jednom kině v Českých Budějovicích byla velmi inspirativní. Jediné, co bych vynechal, byla jistá intelektuální onanie některých tázajících se diváků. Ve zbytku však tleskám. (13.03.2011)

Tenhle film je samé chození a povídání, ale chození po pěkné krajině a povídání o věcech, které jsou trošku mimo hlavní události dne. Na pár minut trvání dokumentu se podíváte do vnitřního světa člověka, který ztvárnil mnoho roztodivných rolí. A je to svět trošku odlišný. Asi ne každý objímá kameny a staví obyvatelné domy z písku. Dušek si prostě užívá života a působí až étericky (nadzemsky ;-)). Bylo to příjemné setkání. (24.06.2011)

Jardu Duška mám rád a velmi rád poslouchám jeho Duše K a to na jakékoli téma. Jsou vždy krásným přiblížením nějaké alternativní cesty životem. Přitom nikomu nic nenutí a jen nabídne alternativu, která stojí minimálně za zamyšlení. Dokument Když kámen promluví je taková krátká ukázka jeho přístupu k životu a jeho myšlenek. 75 minut opravdu není mnoho na hlubší rozvinutí a porozumění, ale jako úvod třeba k Duším K je to fajn. Rozhodně všem doporučuji se podívat a hlavně mít při tom otevřenou mysl. (22.11.2018)

Hodně jsem se na to těšil a trochu jsem se bál celé té formy a podání, protože s těma hláškama a "moudrama",které tam Dušek háže-z hlavy rovnou na kameru-se celý projekt mohl lehce zvrhnout buď v jakousi skorobibli rádoby-free-eko-bio-intelektuálů, nebo třeba až nelichotivý obraz jednoho chudáka, který je zralý na rekreační pobyt ve cvokhausu.......Pravdou je, že s tou záplavou (někdy více jindy méně smysluplných) myšlenek se tenhle dokument pere chvilkama trochu těžce, nezáživně a v kolísavém tempu..ale nakonec to celé statečně ustál a jde "jen" o bližší pohled na život jednoho člověka, který si to žije tak trochu po svém..........osobně jsem za takový projekt rád (15.04.2011)