Válka, kterou nevidíte

On se těžko najde filmový dokument, který bych vyloženě pozitivně ocenil. Příčiny jsou následující: --- 1) Mediální manipulaci beru vážně. I tehdy, když se mi vyslovené názory líbí. Takže konkrétně v tomto případě by si odpůrci americké invaze v Iráku měli uvědomit, že tenhle dokument vznikl se stejným cílem a používá stejné prostředky jako dokumenty "na objednávku" americké vlády, akorát nás manipuluje k opačnému názoru. --- 2) Film a televize jsou vynikajícími prostředky tzv. "názorné agitace" (pamětníci ten termín znají), ale mizernými zdroji informací. Protože se v tématu tohoto dokumentu náhodou vyznám (a to výlučně díky studiu mediálně nezajímavých pramenů), mohu zodpovědně prohlásit, že přístup k subjektu a vyslovené argumenty jsou triviální, leckdy vědomě překroucené, ale častěji bezděky směšné svojí naivní prostotou. --- Takže jak hodnotím? Pár lidí vyslovilo na kameru své postřehy a názory. Všichni odborníci na novinařinu, žádný odborník na Irák nebo Blízký Východ. A symptomaticky platí i to, co dokument opakovaně vytýká většinovému, vládu podporujícímu zpravodajství: za půldruhé hodiny se nedostal ke slovu jediný Iráčan. (06.05.2014)

Dokument, o kterém lze říci mnoho, rozhodně však ne to, že by vytvářel nějaké konspirační teorie. Netvrdí, že 11.9.2001 se stalo s pomocí dálkově řízených letadel a výbušnin nebo něco v tom (ne)smyslu. Jednoduše popisuje a shrnuje to, jak funguje "prodávání" války veřejnosti. A prostřednictvím výpovědí osob, které se samy podílely na tomto prodávání, popisuje mechanismy, kterými je toho dosahováno. Efektivní záběry pořízené embeded žurnalisty a exkluzivita výměnou za "žádné otázky". Zaplavení technikou, efektivností, která přebíjí něco tak prostého jako je smrt. Názor prezentovaný bez protinázoru, bez kritického rozboru. Taková je většina médií. Tedy ne že by se ten druhý názor či kritický rozbor nikdy nepublikoval, ale činí se tak ve tři ráno a podobně. Sám si pamatuji, jak jsem na ČT narazil na Taxi to the Dark Side v podobně nočním čase. Každopádně média se vesměs chovají jako obyčejné děvky, o objektivitu dávno nejde. Naše česká nevyjímaje, a to je to ještě posílené vlezdoprdelismem našich politických představitelů "našim spojencům" až ze zámoří, královně a Izraeli. Popravdě to prodávání války je jen jeden okruh, ve kterém se to děje. Volby, církevní restituce, všechno to je děláno stejným způsobem. Kdysi byla doba odvážných novinářů, kteří se nebáli klást otázky a zpochybňovat. Murrow, Woodward, Bernsein a další. To byla opravdová demokracie, když takoví lidé působili v celoplošných médiích. Teď ano, každý může psát blog a tak dále, ale zajímají nás jen kritické a blokované blogy v Číně. Kritizovat ty za hranicemi, to je "demokracie" dneška. (08.07.2013)

Abych pravdu řekla, tak já nemám sílu ani chuť tyhle válečné dokumenty nějak komentovat. Myslím, že každý si to může přebrat sám a to, že jsme viděli jen zrnko prachu v té hnusné politické mašinérii, je snad každému jasné. Ale i tak díky alespoň za snahu nám přiblížit tenhle marasmus Johnu Pilgerovi. Byly chvíle, kdy jsem se styděla za lidskou rasu, čeho je schopná, ať je odkudkoliv i když některá fakta v tomto dokumentu jsou už mnohým notoricky známá. (12.10.2015)

"Někteří novináři získávají přístup (na místa konfliktů, ke zdroji informací apod. a samozřejmě i k financím) za to, že jsou loajální k výkladu událostí..." - - - Tahle praxe není nic nového, táhne se přes zpravodajství o svržení bomb na japonská města Hirošimu a Nagasaki až k první světové válce a ještě dál. Pojmy mediokracie, embedded žurnalistika se objevují stále častěji a my jsme nuceni se ptát po morální zodpovědnosti těch, kteří vládnou veřejným míněním? Milióny civilních obětí žalují do nebe a eufemistická pojmenování v médiích jako "strategické bombardování", "humanitární bombardování", "vedlejší škody" vinu zodpovědných nemohou zmírnit, ani umýt ruce novinářům tak servilním k mocným tohoto světa! Zástupkyně BBC se pěkně snaží vyvlíknout ze zodpovědnosti: "Není na nás, abychom vynášeli soudy!" (Tento postoj je v poslední době nějak oblíbený!) Ano, soudy by zpravodajství vynášet nemuselo, stačilo by, kdyby novináři nevydávali lež za objektivní pravdu a nabídli divákovi pohled z více hledisek. Pak by si divák mohl úsudek udělat sám. https://www.youtube.com/watch?v=u6tNXk9aB6k (24.11.2015)

Vynikající a zároveň děsivý film o tom, jak se dnes "dělá" válka. Jak politici ruku v ruce s médii získávají podporu pro "jejich" válku u běžných občanů. Propaganda, manipulace, lži, které rozesílají do éteru znamenají, že novináři (kromě hrstky skutečně nezávislých) mají na rukou krev stejně jako tvůrci válek a vražd stovek tisíců nevinných - politici. Nejvíce mě vyděsilo konstatování, že I. světová válka znamenala 10% civilních obětí, II. světová válka 50%, válka ve Vietnamu 70% a válka v Iráku už 90% zavražděných civilistů. Kdo si dnes myslí, že se ho válka netýká a že je z obliga, krutě se mýlí. (04.04.2014)