Orol Eddie

Zimné olympijské hry v Calgary, v Kanade z roku 1988 boli strhujúce z viacerých príčín, jednak sem prišli športovci, ktorí išli automaticky po medaily, ale boli aj takí, ktorým stačilo zúčastniť sa a bolo po debate. Už, keď prišli chlapci z Jamajky súťažiť v boboch, vzbudili okolo seba pozornosť i smiech, zároveň, ale to nie je nič v porovnaní s britským skokanom na lyžiach, Eddie Edwardsom, okolo ktorého sa rozpútal mediálny cirkus, bol to mladý chalan, ktorý si uzmyslel, že pôjde lámať REKORDY, aspoň, čo sa týka domáceho frontu, a tvorcovia s Taronom Egertonom, Hughom Jackmanom, či producentom, Matthewom Vaughnom, o tom nakrútili film, teraz sa fakt nakrúcajú filmy o všeličom... ( Jedného pekného dňa, nakrútia film o mne, režírovať by mohol González Iňárritu, hrať ma bude, Leo DiCaprio, a samozrejme, za kamerou, nechcem nikoho iného, len Chiva Lubezkého !!!, smiech. ) Zaujímavá poloha Tarona, ktorý sa zhostil okuliarnatého ťuťmáka s nadmieru realistickou odozvou, že mám reálny dojem, že sa pozerám na skutočného Orola Eddieho, vynikajúci výkon, ktorý nemá nič spoločné s obľúbeným Kingsmanom, vypadá to tak, že bude z neho - všestranný herec ? Určite mladý talent na obzore. Hugh Jackman si zahral alkoholika, bývalého vynikajúceho športovca, ktorý pomôže outsiderovi Edwardsovi, zároveň i sám sebe. Úplne stačí, že tu je. Film je to - parádny. Čo mi vadí, je plytká a jednoduchá, naivná réžia, prečo nezvýšim na 80 %. Perfektne sa na to pozerá, nenudí to, ale, skrátka, čosi tomu chýba, aby viac upútalo moju pozornosť. Na jedno pozretie dosýta - stačí. Sympatický film o nezlomnom človeku, ktorému veril zo začiatku, len málokto, asi iba jeho mama, postupne sa miska váh, obrátila, a začali ho brať vážne, nikdy netreba podceňovať súpera... Vidieť tu velikánsky zápal odhodlaných tvorcov, ktorí tomu udávajú správny smer, ale zároveň to stroskotáva na sľabučkej réžii a strihu ! (09.06.2016)

Eddie Edwards se o filmu vyjádřil, že je pravdivý jen z pěti procent, ale že chápe, proč to tak filmaři udělali, a že se mu film líbil. A já jsem na tom kupodivu stejně. Čert vem realitu, tohle je prostě film o cestě za svým na první pohled velmi nereálným snem. Ale funkcionáři z MOV už se postarali, aby jim do jejich elitního klubu nelezli další exoti. Tenhle film tedy zobrazuje konec éry, kdy k OH patřila Coubertinova myšlenka víc než sloty na reklamy. A je z něj zřejmé, že je to špatně. (20.04.2016)

Slavné ZOH v Calgary nepamatují jen jamajské bobisty, ale evidentně i anglického skokana na lyžích Eddieho Orla Edwardse. A stejně tak, jako jamajští bobisté, i on na sebe dokázal strhnout veškerou pozornost a tento film o ní vypráví. Líbilo se mi, jak film vypráví příběh Eddieho absolutně bez příkras. Eddie je v něm představen jako takový blázínek až snílek, který se chce dostat na olympiádu a tak se během jednoho roku naučí jakž takž skákat na lyžích a ještě se na tu olympiádu opravdu kvalifikuje. Za jeden jediný rok…To musel profesionální skokany, kteří trénují od svých šesti let, dobře ztrapnit. A ztrapnil je opravdu se vší parádou. A skvělý civilní kořala Hugh Jackman mu s tím ještě pomáhal tak dobře, že jsem měl pocit, jak kdybych poprvé viděl Kokosy na sněhu. Ne nadarmo také jamajskou jednotku v jedné scéně lehce zmínili. Ono totiž opravdu není důležité vyhrát, ale zúčastnit se. A i když to sportovci mají všelijak, létající Fin to na konci filmu řekl moc hezky. (07.11.2016)

"Mě vykopli z každého týmu dřív, než jsem mohl něco dokázat." Příběhy odvážného omítkáře Eddieho Edwardse i exotického čtyřbobu Jamajky jsem sledoval v přímém přenosu a jsem hrozně rád, že byly přeneseny na filmové plátno. OH v Calgary byly totiž posledními, při kterých nebylo důležité vyhrát, ale zúčastnit se. Na ty další už Eddieho nepustili a já si myslím, že baron Pierre de Coubertin by celý ten slavný Olympijský výbor měl chodit po nocích strašit. Eddieho touha po olympiádě je totiž rozhodně inspirativnější než trapné klipové výzvy k tomu, aby se děti hýbaly. Ale zpět k filmu, ve kterém mě pobavily Eddieho pády, první ustátý skok na sedmdesátce i fantasticky přející maminka. Nejlepší však byl sebevražedný hod kladivem, který by v atletice Eddiemu možná přinesl stejnou slávu jako jeho divoké doskoky těsně pod olympijský emblém. Jen ty skoky Véčkem a zpřeházené startovní listiny se nepodařilo vychytat, ale skutečný Eddie zachrání i tohle - https://www.youtube.com/watch?v=A7MmJIy0bjo. (07.07.2016)

Trpěl jsem celý film při pohledu na křečovitý obličej s výrazem "trpím životem, ale nevzdávám to." Ten člověk neměl talent na nic, vsadím boty, že i špatně dýchal a měl jaterní poruchu s dozvukem samovolných potratů. Film natočený jak reklama na emerické žvejkačky. Nevzdal to. Dvě hvězdičky za nevzdávání. V mém povolání je nezdávání alfa a omega a lidi dnes nechápou, co to je vydržet a nevzdat to. To ještě ocenit umím. (16.10.2016)