Elysium

Už District 9 se mi zdál hodně přeceňovaný a Elysium to jen potvrzuje. Dementní scénář, nevýrazné (Damon), resp. hrozné (Foster) herecké výkony, nijaká akce - upřímně, nechápu, čím chtěl Mr. Blomkamp diváka zaujmout. Snad tou pohádkou o hrochovi. Ale jo, jedno pozitivum tu najdu - Sharlto Copley je lahůdkový magor. (28.08.2013)

Takový obyčejný Béčko, který se sice snaží vypadat jako něco víc, ale nějak to nefunguje. Na ty necelý 2 hodiny to docela zabaví, ale ta snaha o "hlubší" myšlenku byla poněkud křečovitá. Konec byl pak vyloženě k smíchu. Na tom Elysiu by se všichni ty lidi, který potřebovali něco vyléčit, nejspíš dost brzy ušlapali a zdrhali by ještě rádi zpátky na Zem :-) (03.03.2014)

Druhý celovečerní film Neilla Blomkampa je rozhodně ambicióznější než debutový DISTRICT 9, ale v porovnání s ním nedosahuje takové míry originality a pozbývá jeho soudržnosti. Nedochází ke spojení různých tradic, modů (např. dokumentárního filmu - observačního, persvazivního) a podvracených žánrových konvencí (zejména cyberpunku, romance a akčního buddy thrilleru) do podoby, která nemá v kinematografii obdoby. ELYSIUM představuje klasicky hollywoodsky odvyprávěný snímek, který spadá do produkčního cyklu levicových dystopických sci-fi (VYMĚŘENÝ ČAS, TOTAL RECALL, HUNGER GAMES). Ta zesilují některé konvence (paralelismus, kontrast, deadline) a zeslabují jiné (utvoření heterosexuálního páru, postavy jsou spíše typy, jejich jednání není vždy jasně motivované) pro umocnění svého společensko-kritického vyznění. O kladech a záporech nesoudržného vyprávění, rozpadlé významové roviny a opojném stylu v krátkosti zde (poslední příspěvek). (02.09.2013)

Páčila sa mi asi prvá hodina - androidy, čipy, heckeri, preľudnenie, ľuďmi zapríčinená ekologická a ekonomická katastrofa - potom to začalo byť príliš gýčové. Hlavný príbeh je vlastne veľmi jednoduchý, hlavný hrdina sa potrebuje dostať na kozmickú stanicu, kde by sa zbavil svojho smrteľného ožiarenia. A keď už zachrániť seba, prečo nie všetkých ľudí? Nechýbala klasická prvoplánovaná psychiku vydierajúca srdcervúca scénka s malým dievčatkom umierajúcim na leukémiu, ktorá hlavnému hrdinovi porozprávala rozprávku o hladnej surikate, ktorej dali jej zvierací kamaráti kúsok zo svojho jedla. Ňuňu, asi sa rozplačem. Namiesto toho, aby vyslali na Zem vakcíny proti pôrodnosti, vyšlú lode prvej pomoci. (07.10.2013)

Zajímavá premisa filmu, která by politické filosofy vedla k debatám ohledně toho, zda mají lidé právo vydat se na Elysium, když si to nemohou finančně dovolit (Robert Nozick by jistě tvrdil, že ne), je po první půl hodině pohřbená v ději, který se vydal cestou politických převratů, korupce, přestřelek, robotizovaných lidí a nájemných žoldáků. Kdyby vše zůstalo jen u touhy jednoho chudého kluka dostat se na ostrov bohatých, byla bych spokojenější, přestože by děj vycházel z (místními tolik odsuzované) socialistické premisy. Byla to totiž právě konfrontace s ní a divákovo zhodnocení toho, zda je hlavní hrdina skutečně tak kladnou postavou, jakou v něm vidí Neill Bomkamp, co mě na Elysiu původně zaujalo. (02.10.2013)