Kohút na víne

Til Schweiger je skvělý herec, ale jako režisér musím říct, mi zatím moc nesedí. Neříkám, že Kohout na víně je špatně natočený film. On možná není ani špatně natočený, jen je natočený tak neobvyklým způsobem, že bude chvíli trvat, než si na to koulení, poulení a vyšpulování očí před kamerou já zvyknu. Je to totiž hlavní devizou filmu. Ve výsledku je film víc bláznivý, než ze života, což je určitě k dobru, protože občas je takové filmy taky potřeba dát. Na druhou stranu je tady Til dost nemastnej a neslanej a vše vynahrazuje jeho dcera, která je jeho skutečnou dcerou, a která naprosto suprově hraje rozmazlenýho spratka tak dobře, že kolikrát nejde ani nevěřit, že to hraje. Til přes to všecko ale jenom hodí věci za hlavu a jede dál svůj život neživot v bytě, kterej vypadá jak radio stanice islandských telekomunikací. (10.03.2013)

Moje teprve druhá Schweigerovka. A něco na způsob biologičtějšího Kolji. Téma nenadálého otcovství a problémů spojených s jeho přijetím je bohužel drceno vysokou mírou nerealisičnosti. Hlavní hrdina, tedy biologický otec dítěte, už od začátku působí uvolněným dojmem a že ho tato situace vlastně vůbec nezasáhla, což si protiřečí s jeho vlastním výrokem, že neví, co s tím. Během poloviny se film až zbytečně přehupuje v zdlouhavou, natahovanou kaši, která se zdá nemít konce. Slibný začátek tak vyplýtval veškeré zbytky potenciálu a zbyla jen snaživá, ale nudná skořápka. Líbilo se mi hudební podkreslení, snažící se navodit až emotivní atmosféru, nicméně tentokrát to nefungovalo tak dobře, jako třeba v Kuřeti s ušima. To mi připomíná... co jen přijde příště? Cvrček na stáži? Jinak Til si opět až egoisticky odkroutil jak režii, tak i hlavní roli, kde stejně tak jde v druhé řadě o psaní scénáře a lehké zasazení do filmového průmyslu. Tak si říkám... není to skoro jako boření asi už páté zdi? Film se mi tedy nezdál úplně nepovedený, ale když jsem se začal ani ne v půlce nudit, nevypovídá to ani o tom, že by dostál svého nemalého potenciálu. Milé, ale nesympatické. 50% (25.02.2018)

Téééédy, to jsem se zas jednou sekl.... Ač, jako každý suděťák mám v sobě mnoho německé krve, tak nějak historicky z principu koukám na obzvlášť německé filmy s určitým despektem - asi tak jako autosalon na TV Prima na všechny auta mimo německých a zvláště z koncernu VW.... Ale, že se budu 2 hodinmy bavit a usmívat jsem fakt nečekal... Opravdu, ale opravdu ne... Ač má film nějaké nmouchy (no a co), je to film báječný a krásný a lidský.... No není to krásná omluva a poklona německé kinematografii? Tak německý filme sorry.... (23.11.2012)

Mno, ten název 'Kohout na víně' zněl vážně lahůdkově, až jsem si z toho poslintala svůj hodobóžovej svetřík, ale bohužel film žádným extra zážitkem nebyl, vlastně se tam ani nevařilo, jenom jednou a to ty vajíčka připálili (společně s celým bytem). Neodolatelný hlavní hrdina Henry je jasnej proutník, ani se nenamáhá si zapamatovat jména dívek, co mu projdou ložnicí, ale zato hodně dbá o jejich dentální hygienu, protože v koupelně má asi sto novejch zubních kartáčků volně k použití (jako desátá z devíti zubařek upřímně doufám, že jsou značky Curaprox). Tak tenhle týpek začíná pracovat na scénáři dle knižní předlohy své bývalé lásky Catherine, která si ho vysloveně vyžádala, už to vypadá, že spolu tutově vyplodí nějakej velkofilm, když Henry jednoho dne objeví u svejch dveří malou cácorku, kterážto je jeho dcerkou. Normální by asi bylo vrátit děvče matce, nechat si udělat testy DNA a o zbytek už by se postaral soud, ale deset minut čistýho času je na biják nejspíš málo, takže si ji u sebe Henry nechá, z čehož vyplyne mnoho humorných situací (hahá, chicht a johohó) a emotivních okamžiků, které jsou pro větší efekt sestříhány do celých sekvencí, asi to dalo dost práce, protože nám tyto záběry tvůrci naservírují hned několikrát. (23.11.2014)

Osvědčená šablona funguje. Všichni jsou šťastní, maj se rádi; Liv Scheiger nezklame, jeho dcerka (anebo jak jí já odteď říkám „německá Chloë Moretz“) je srdcem filmu. K tomu mě odvazová hudba přesvědčuje, že se mi má film líbit, a já jí to klidně žeru, protože kvůli tomu všemu jsem si ho pustil. Říkejte si, že jsem cíťa, ale tohle má i svou hloubku. # [viděno: monitor, 5.1] # příběh 7 | hudba 8 | humor 4 | akce 1 | napětí 1 | pustil bych si znovu 7 (17.02.2013)