Kohút na víne

Film jsem měla původně puštěný spíš jako background a málem jsem ho v první půlhodině přepla, protože mě ta malá doháněla tak docela k šílenství. Nakonec se z backgroundu stala hlavní činnost a já se nechala vtáhnout do děje, možná i díky skvělému soundtracku. Snímek mě dost překvapil díky pár milým momentům a má dušička se nad tím vším jen smutně pousmála... (24.09.2012)

Neskutečně šablonovitá, patetická a kýčovitá limonáda, jež se u mě pohybuje někde mezi dvěma a třemi, ovšem kvůli zbytečně napálené stopáži a v závěru se stupňující trapnosti musím jít na dvojku. Herce Tila Schwiegera mám rád, ovšem jako scénárista a režisér mě nijak neuchvátil, protože podobný film by napsal a natočil kdokoliv, kdo někdy podobný film viděl. Navíc do tohoto žánru mi Til sedí asi jako Clint Eastwood do Hříšného tance. Kokowaah není rozhodně žádná katastrofa a na jedno shlédnutí se v pohodě dá, ovšem jeho naprostá tuctovost zamrzí. (22.09.2012)

Til Schweiger chtěl zviditelnit svoji dceru, tak si pro ni napsal film a sám si ho i zrežíroval. Postavil ji tak do centra a kolem ní uplácal sentimentální, klišovitý a pitomý příběh plný nesympatických postav. Jediným sympaťákem zůstává tak sám Schweiger, který hraje opět stejnou postavu jako ve svých dvou předešlých filmech Zajíček s ušima a Kuře bez uší (talentovaný proutník bez peněz). Vtipné mi to moc nepřišlo, naštěstí se mu ale jako vždy povedl alespoň písničkový soundtrack. (11.06.2012)

Zajímavá barevnost, po estetické stránce velmi krásné a zvláštní. Herci byli taky dobří a konflikt, nebo spíše problém dvou otců pro jednu dceru a také soužití s vaším dítětem, o kterém jste nevěděli, že ho máte, tu byl vyobrazen velmi přirozeně. Sice to není žádné nové téma pod sluncem, naopak vcelku běžné - matka nechá dítě u jeho otce, který nemá ani páru, že má dceru, ale tady se liší tím zpracováním. Kdy tu vlastně je ještě druhý otec, který dítě doposud vychovával jako vlastní. Zajímavé střety, psychologické momenty a nakonec vtipné vyústění při soužití dvou otců a nakonec dvou rodin. Jediné, proč nedávám 5* je ta dětská herečka. Né že by byla špatná, oproti dnešním např. českým dětským hercům byla skvělá. ale takové děcko bych asi zabila. Jako hodit mobil do vody, protože se jí zrovna nevěnuje, a pak mu poradit ať ho dá sušit na toustovač. Vařit si vajíčka na neskutečném množství oleje a podpálit při tom kuchyň atd...A ještě jsem zapomněla zmínit zvláštní název filmu, pojmenovat ho podle jediného jídla, co umí hrdina uvařit:) (29.09.2012)

Mno, ten název 'Kohout na víně' zněl vážně lahůdkově, až jsem si z toho poslintala svůj hodobóžovej svetřík, ale bohužel film žádným extra zážitkem nebyl, vlastně se tam ani nevařilo, jenom jednou a to ty vajíčka připálili (společně s celým bytem). Neodolatelný hlavní hrdina Henry je jasnej proutník, ani se nenamáhá si zapamatovat jména dívek, co mu projdou ložnicí, ale zato hodně dbá o jejich dentální hygienu, protože v koupelně má asi sto novejch zubních kartáčků volně k použití (jako desátá z devíti zubařek upřímně doufám, že jsou značky Curaprox). Tak tenhle týpek začíná pracovat na scénáři dle knižní předlohy své bývalé lásky Catherine, která si ho vysloveně vyžádala, už to vypadá, že spolu tutově vyplodí nějakej velkofilm, když Henry jednoho dne objeví u svejch dveří malou cácorku, kterážto je jeho dcerkou. Normální by asi bylo vrátit děvče matce, nechat si udělat testy DNA a o zbytek už by se postaral soud, ale deset minut čistýho času je na biják nejspíš málo, takže si ji u sebe Henry nechá, z čehož vyplyne mnoho humorných situací (hahá, chicht a johohó) a emotivních okamžiků, které jsou pro větší efekt sestříhány do celých sekvencí, asi to dalo dost práce, protože nám tyto záběry tvůrci naservírují hned několikrát. (23.11.2014)