Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Romantická, ale hlavně úsměvná pohádka o jednom až příliš slušném princi a o princezně, která se nechtěla učit. V jednom království žil princ Petr, který byl až příliš velký dobrák. Takhle přeslušný hoch by na trůn snad ani usednout nemohl, a tak s tím měl jeho tatínek král nemalé starosti. V docela jiném království žila v ten samý čas princezna Lenka, kterou nebavilo učení. A právě s tím měl zase pro změnu trápení její tatínek, pochopitelně také král. Není vůbec divu, že se z toho jeho všemožného starání a rozčilování zrodil nápad založit školu. Jste-li náhodou panovník, nemůžete pochopitelně založit jen tak nějakou obyčejnou školu, vy musíte založit školu jinou, třeba takovou, která dokáže přivést na váš zámek prince z nejširšího okolí. A tak založíte prostě školu princů. I stalo se tak. A opravdu přijeli vážení princové a opravdu začali chodit do školy, no, častěji spíš za ní. V jednu chvíli se potom, docela náhodou, potkala princezna Lenka s princem Petrem. Nemůžeme se divit, že se princezna nejdřív vydávala za zámeckou kořenářku, však princ Petr se také nepředstavil jako princ, ale jako svůj vlastní pobočník. Samozřejmě z toho následně vznikla celá řada spletitých situací, zvlášť když do děje vstoupil i skutečný Petrův pobočník a taky opravdická babka kořenářka. Ani to ale nebylo všechno, odehrálo se ještě mnohé, například jeden útěk, několik soubojů a... šťastný konec? To už bychom ale prozrazovali příliš... Řekněme si raději, že na zdárném výsledku pohádky, jejíž hlavní předností je humorný nadhled, má značný podíl především režisér Roman Vávra a scenárista Miroslav Adamec, ale určitě i kameraman Miloslav Holman a již zmiňovaní herci. Z nich si jmenujme alespoň Matouše Rumla jako prince Petra a Sarah Haváčovou v roli Lenky, oba krále, které si s chutí zahráli Jiří Lábus a Oldřich Navrátil, pobočníka a kořenářku Pavla Lišky a Zdeny Hadrbolcové a tým dalších princů, učitelů, pokladníků a knihovníků, z nich na sebe upozorňuje např. Petr Čtvrtníček v postavě královského rádce. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (176)

quixote 

všetky recenzie používateľa

Dokoukali jsme až do konce kvůli super hlavní postavě – hradu Křivoklátu – která je nasnímána brilantně. Děj tohoto příběhu (je to vůbec ještě pohádka?) je jinak hodně slabý, nepůvodní a místy dost nelogický (zkuste ho převyprávět nějakému dítěti, které pohádku nevidělo – asi se do toho pěkně zamotáte). Dvojice prince a princezny byla vybrána dobře, škoda je, že princezna mluví tou nejhorší pražštinou. Divím se, že nikoho v tvůrčím týmu to netrklo! ()

honajz 

všetky recenzie používateľa

Lokace a kamera jsou velmi dobré, zajímalo by mne, nakolik se kouzlilo s triky u celkových záběrů krajiny. Příběh opajcnutý ze Šíleně smutné princezny (princ, vydávající se za princova sluhu, a princezna, vydávající se za služku) kombinované s Pyšnou princeznou (útěk z hradu) a Třemi oříšky pro Popelku (preceptor a výuka), a stejně tak i některé dialogy jsou vykradené ("Petře, Petříčku!" - "Dnes jsou obzvláště vypečené!" apod.) Žel, princezna vypadá chvílemi jako chlap se širokou hubou - nic proti, ale prostě nezkušenou diblici herečce nevěřím ani v nejmenším. Matouš Ruml hraje svůj standard, a docela překvapením je Liška v roli bodrého princova sluhy, který výjimečně nepůsobí jako pitomec. Snahy o humor a vtipné scény byly snad nejtrapnější - že "preceptor" uklouzne a namočí se, to mělo být směšné? Celkově rovněž haprovala logika a sem tam dramaturgie, nehledě na to, že vlastně linie princů nebyla nijak vyřešena (To jako vážně Richard nebude chtít vyhlásit válku? Pak popírá sám sebe. A ostatní vše přijmou jen tak laxně?). Určité téma toho, že člověk nemůže být hodný a nemůže být pořád sluníčkový, je zajímavé, ale tady ten princ k tomu přerodu dospěl nějak náhodou, a ne zvraty v ději. Jinak hodně scén je zbytečně natahovaných nebo zbytečně ukecaných, asi aby se to přehouplo přes celovečerní stopáž. ()

Reklama

Tyckin 

všetky recenzie používateľa

Tak předně princezna je herecky naprosto, ale naprosto tragická – stručně řečeno jen tupě odříkává scénář, herectví v tom opravdu není. Její výrazy „no“ či „jo“ v tom nehereckém podání působí opravdu tragicky. Dále nechápu, proč se značná část pohádky musí odehrávat v temných prostorách kde skoro ani není hercům vidět do tváře. Že by na honosné zámky nebylo dost financí? Soudě dle mizerného množství účinkujících na tom asi něco bude. A ač jsem v dané době nežil, nepředpokládám, že loupežníci svého vůdce oslovovali „šéfe“ :-) ()

fabecc1222 

všetky recenzie používateľa

Zase taková pohádka - nepohádka. Není tu žádná vyšší moc, nebo něco mysteriozního. Spíš je to takový komediální příběh z pohádkového prostředí. Na mě se teda většinou humor bohužel moc nechytal, takže s hodnocením nemůžu jít výš. Kladem je určitě přiměřená délka, takže to docela rychle uteče, ale to je tak vše. Příběh je jasně nalajnovaný od začátku až do konce, bez jakékoliv zajímavé zápletky nebo zvratu. Výprava také spíše skromnější, což by nevadilo, ale chyběl mi tu takový ten zápal pro věc, který je u jiných levnějších věcí vidět. ()

Radek99 

všetky recenzie používateľa

Bída mladých českých herců v plné nahotě...Sarah Haváčová má vadu řeči, přesto si toho nikdo z tvůrců nevšiml, nebo to záměrně ignoroval...? Ale ono to ani v ,,televizi" není jedno. Stejně jako to, že mladí herci dnes neovládají základy hereckého řemesla a jsou naprosto bez charismatu. Když k tomu připočtu opravdu otřesné dialogy a nemastný neslaný scénář, opravdu se divím, že takovéhle nedovařené projekty dostávají dnes ve veřejnoprávní televizi zelenou... ()

Galéria (30)

Zaujímavosti (4)

  • V poslední části pohádky (cca od 1:07:00) je kuchař vidět hned na několika místech. Nejprve v kuchyni, pak o patro výše (hází lístky) a následně dole na nádvoří s vojákem. (vera35713)
  • V pohádce si zahrál i filmový kritik Pavel Taussig, a to sice soudce. (M.B)
  • Natáčení probíhalo na Křivoklátě, na zřícenině Týřov a u Kouřimecké rybárny na Berounce, kde se odehrával děj filmu Smrt krásných srnců (1986). (rakovnik)

Reklama

Reklama