Brestská pevnost

Nekompromisní, zoufalá, dvě hodiny trvající válečná řežba v ruském podání.....už dlouho jsem neviděla ruský film, který by stál za řeč, dokonce ani jindy dokonalý Michalkov to nezachránil svým posledním počinem, tohle je tedy potom v dnešní době perlou mezi ruskými odpady. Nic jsem tudíž ze skepse vůči ruské soudobé kinematografii nečekala, a to, co jsem měla možnost v následujících dvou hodinách pozorovat, mi vzalo dech. Jediné, co mi na filmu přišlo rušivé, byly dialogy, které jsou prostě typicky rusky kýčovité až běda, ale to je dost možná jen můj problém, proto se neodvážím snížit své hodnocení. A pokud chystáte invazi do Ruska, tak jen s kulatými hřebíky v botách. (15.01.2011)

Tomuto vojenskému filmu priam niet čo vytknúť. Drsnosť a útrapy bez príkras, samozrejme zabitie protivníka za každú cenu, chýbajúce náboženské myšlienky to treba brať ako príznak doby, no celé je to veľmi silné, no nemôžem súhlasiť s nezmyslami o ultra zlých nacistoch a priam nemožne hrdinských sovietoch, ten film vôbec tak nepôsobil, sú to nezmysly, čo tomu niektorí vyčítajú, taktiež to nekopíruje iné filmy. Ak sa ľudia oprostia od hlúpej nenávisti, možno dokážu pochopiť históriu a aj to, aká bola niekedy priam neuveriteľná. Ja viem, pokrytectvo dnešných ľudí siaha až tak, že nad narodením decka nejakého britského princa dokážu plakať, no keď sa povie, že umreli nejaké desiatky deti komunistov, či Arabov, to akoby bolo každému jedno a niektorí sa z toho priam tešia, v každom prípade to nie je neznesiteľné ani dĺžkou, rozhodne odporúčam, podľa mňa pecka, ktorá vzdáva hold hrdinsky sa brániacim ľuďom. (28.07.2013)

Rusové umí. Kde jsou ty doby neslaných a nemastných válečných filmů (samozřejmě tam byly i vyjímky) ze sedmdesátých a osmdesátých let... Tohle je vlastně můj první film o spojenecké zradě a napadení SSSR Němci. Mezi námi ten pakt Stalin - Hitler, to stejně nemohlo fungovat... Válka mne baví a velmi zajímá, ale podrobnosti o tom jak to probíhalo v pevnosti neznám. Byl jsem tedy odkázán sledovat děj tak jak mi jej předložili tvůrci. Rusové válku umí a zejména pyrotechnické efekty. Když někam dopadne dělostřelecký granát, není to jen rána od kapslíku a oblak dýmu jak vídáme jinde. Zde prostě vyletí do vzduchu hromada země ... Když to koupí barák, tak mu prostě upadne stěna... Řada věcí byla do filmu dodělávána počítačovou animací (třeba letouny), ale bylo to provedeno velm slušně. Hned od úvodu nás film seznámí s několika hrdiny, kteří měli při obraně pevnosti zásadnější význam. Všechny tyto linky držely pohromadě a neměl jsem problém se celkem velkou řadou postav identifikovat a rozeznávat je. Jak jsem psal, nevím jak to v pevnosti bylo. Některé scény se mi však nezdály. Ziňuje to tu i DaVIDˇ82. Když byly Rusové napadeni, chápu že po dělostřelecké přípravě a bombardování neměl každý u sebe zbraň. Většina jich však nějakou našla. Nechápu, proč proti Němcům, vstupujícím otevřeným prostranstvím hoši vyběhli se známým URÁ jen s polníma lopatkama v ruce a nechali se kosit palbou. Chápu, že to mělo na Skopčáky asi děsivý účinek a že pak se skupinka vojáků skutečně dostala až k boji muž proti muži, ale logičtější by bylo zůstat v domech. Mělo se čekat až nepřítel přijde až před okna a pak ho zasypat palbou z krytých střelišť... Tyto scény jsou ve filmu vícekrát, přičemž při jedné Rusové sebevražedně běží přes most na jehož konci mají Němci zátaras s emgéčkama 42 a kosí je jak mouchy... Ale kdo ví. Rus nehleděl na člověka a těch případů, kdy Němec prohrál boj jen proto, že byl zavalen hordami často neozbrojených vojáků je známo vícero... Musím uznat, že tady mi ruští herci přišli velmi sympatičtí, nepřhrávali a kamandirové družstev měli správné charizma. Oceňuji i množství naturálních scén, které do takovéhleho snímku prostě patří. Jak jsem tak sledoval statečnou obranu pevnosti, říkal jsem si kolik schopných lidí i v tom roce 42 ze sovětského velení hnilo kdesi v gulagu či bylo zrovna popravováno kulkou od NKVD. Stalinovy čistky v armádě Němcům asi dost při počátečním napadení pomohly... Tohle je další ze skvělých válečných filmů a doporučuji jej vidět. Dávám 4 hřebícky z bagančat. kulaté! * * * * (13.06.2014)

Kvalitní bělorusko- ruský válečný film, o obraně Brestské pevnosti. Na rozdíl od Ozerovova filmu Boj o Moskvu, který v první části věnuje obraně Brestlitevské pevnosti také velký prostor, se Brestskaya krepost nedívá jen z pohledu velitelů a vojenských rozkazů, je více osobní výpovědí očitého svědka, v té době maličkého kluka - kadeta a trubače. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=g4eODo-WfUs (23.01.2012)

Technicky pecizní záležitost, jejíž hodnocení ovšem není úplně jednoduché. Na jedné straně několik perfektních režisérských fines (viz několikrát zde vzpomínaný záběr s letadly odrážejícími se na vodní hladině), obvyklá sověts-é-pardon, ruská naturalističnost (neuhýbání kamery před utrženýma končetinama, špína po chvíli bez vody), dobrá technika (výborné repliky tanků Pzkpfw III - vyrobené zřejmě z "béemdéček") a celkově výborné technické provedení. Na straně druhé trochu chybí jednotná linie, film přeskakuje z polohy historické do osobních příběhů a zpátky ne zrovna plynule. Navíc mi ta předválečná idyla k sovětské realitě moc nesedí. Hrdinské ano, nesouhlasím ovšem s tím, že by byl film patetický, podle mě to bylo vyvážené. Třeba Fomin když vyjde tváří v tvář Němcům kryjícím se za civilisty se zachová "hrdinsky", ale je přitom ochromený strachem. O to je to působivější. A jednotlivé osobní epizody jsou velmi působivé, např. krátké shledání otce s dcerou mi vehnalo slzy do očí. Evropské, potažmo ruské vyjadřování emocí tváří v tvář těžkým situacím na plátně sedí více než zámořská rozmáchlá gesta. Celkově se mi film rozhodně líbil a fandům válečné kinematografie ho můžu doporučit. (23.10.2011)