Laurence

Na své předlouhé stopáži nezvládnutý film. Četné záběry na detaily obličeje, které vyvolávají pocit osmělosti a nepochopení okolím, se opakují tak často, až to zavání manýrou - stejně jako neostrá a roztřesená kamera. Realistický způsob vyprávění najednou v půlce dostane přídavek v podobě snových sekvencí (motýl vylétajcící z úst, vodopád v obyváku - to byla až směšná metafora očistného osvobození, déšť šatů - vizuálně krásný, ale samoúčelný)____ Film působí chladně i proto, že postavy nemají hlubší city, ale jenom pocity.I přes délku filmů mi chybělo vykreslení charakterů. ___ Herecky je to taky problematické, protože hlavní hrdina svůj přerod a reakci na nutně šokovanou odezvu okolí podává příliš tlumeně, nevýrazně. Hrdinka je zajímavější, její šok, zdánlivé smíření a předem ztracený boj proti tlaku okolí, vyznívají mnohem uvěřitelněji. Zoufalý, hysterický záchvat v restauraci téměř dojímá, protože se rve o svou lásku a zároveň je jasné, že už je na konci sil. ____ Režisér se až příliš opájí obrazem a nedokáže filmu dát jednotnou linku. Scény s matkou - vtipně ironické, a přitom smutné i důstojné zároveň, působí dojmem, jakoby byly z jiného, lepšího snímku. /11. 11. 12./ (11.11.2012)

"Revolta?" "Ne,revoluce!" Neobvyklý film o neobvyklém páru. Žena a muž, který se cítí býti ženou.. to, co se zdá zpočátku snadno přijato okolím nakonec zase tak jednoduché nebude..V podstatě platí to, co jsem napsala u předešlých Dolanových filmů. Laurence Anyways není sice horší, než Imaginární lásky nebo Zabil jsem svou matku, ale to ubíjející tempo zazdí většinu dobrého, s třemi hodinami mladý režisér navíc přestřelil. Takovou stopáž si můžou dovolit strhující a svižné fantasy, ale ne pomalé drama. S příběhem se sice Dolan polepšil, ale řekla bych, že z tématu muže, který je rozhodnut stát se ženou, se dalo vytěžit mnohem, mnohem víc, než jen ukřičené a nezáživné rozhovory. Na co se ale můžeme u Xavierových filmů spolehnout je opět podmanivý vizuál. Devadesátky v žádném filmu takhle stylové ještě nebyly. A ty vlasy hlavní ženské představitelky ! Celkově co se Suzanne Clément týče, tak to je opravdu světlý bod celého snímku. Její příběh, její herecký výkon.. to všechno bylo daleko zajímavější, než sám hlavní hrdina. Škoda, že je to tak plytké, protože bych si opravdu přála dát lepší hodnocení. Takhle je to mezi 2-3*. Uf, jak já jsem ráda, že jsem ženská a jsem s tím spokojená! (13.03.2013)

Už od začiatku som sa tých 168 minút bála, mala som prečo. Xavierovi sa aj cez jeho obvyklé, úžasné scény a vytvorenie neobyčajnej atmosféry, nepodarilo udržať moju pozornosť. Často, naozaj často som kontrolovala čas a film si viem predstaviť pokojne o polhodinu kratší. A neviem, čím to je, ale už po druhý raz točí príbeh okolo jednej osoby - a moju pozornosť si získala tá vedľa nej, v tomto prípade Suzanne Clément, ktorá podáva excelentný výkon, o nej by som si priala počuť a vidieť viac. No niektoré momenty sú naozaj silné a tých Dolanových pop-artových slow-motion proste nikdy nebude dosť. (14.02.2016)

Dolan sa mi pomaly, ale isto začína dostávať pod kožu! Tak za A) muzika v každom jeho filme, čo som doposiaľ videl, nemá podľa mňa absolútne chybu a za B) má neuveriteľný talent na výber divných ksichtov do hlavných úloch; tým, že sú mi tak neuveriteľne nesympatickí, sú mi vlastne sympatickí ! (26.08.2015)

Xavier Dolan se jako režisér vyvíjí a po zhlédnutí Laurence Anyways jsem přesvědčen, že dobrým směrem. Laurence Anyways není bezchybný film, tím déle trvá, tím více si divák všímá jednotlivých much na kráse, ale výsledný dojem je velmi pozitivní. Film má silný příběh, řekl bych, že se silnější a plnější látkou Dolan zatím ještě nepracoval. Jak jsem zabil matku byla upřímná vztahová výpověd člena queer komunity, Imaginární lásky prozatimní vrchol Dolanových manýristických výlevů a Laurence Anyways je skutečně prvotřídní drama, které nikoliv není pouze o složitých vztazích hlavní postavy, která se rozhodně změnit pohlaví, ale funguje to i jako společenská sonda a určitá forma kritiky (scéna v restauraci je bezkonkurenční highlight filmu). Kamera se často mění ze statické do dynamické a film celkově po řemeslné stránce působí velmi hravě. Soundtrack je samozřejmě výborný, ale to už je u Dolanových filmů podmínkou. Nebýt přepálené stopáže, neváhal bych ani vteřinu s plným hodnocením. Dolan potvrzuje, že se vyplácí nadále sledovat! (11.11.2012)