Žluté moře

Vidím, že korejci mají rádi nože, mačety a sekery.Nádherně brutální scény jsou díky tomuhle vidět. Začátek a konec filmu je naprostý luxus, ale střed se trošku zbytečně natahuje a díky tomu, že každý šikmáč vypadá stejně jsem měl sem tam problém pochopit o co jde. Snad jsem to nakonec pochopil správně. Palec nahoru za skvělou hudbu a herecké výkony. Choreografie bojových scén stojí taky za to. (03.12.2011)

Jako bylo to suprově natočené. Bitky a honičky intenzivní, hlavní hrdina správnej drsňák. Schytával fakt hodně ran, ale to ho nezastavilo. Navíc mě hodně zajímala chudá oblast, ze které pocházel. Jenže jsem moc nepochopil, o co tam vlastně šlo. Nenudil jsem se ani chviličku, ale nebylo mi moc jasné, co kdo dělá a proč. Nejlepší postava byl ale rozhodně gangsterkej boss s vizáží mírumilovného médi, ale všechny tam strašně porcoval sekyrkou, nožem či jakousi vepřovou kýtou :D (12.12.2015)

Prvé dva kapitoly boli fajn. Depresívny pohľad na taxikára, ktorý je vplyvom životných rozhodnutí v celkom slušnej prdeli, z ktorej nie je cesta von. Bavilo ma sledovať realistické zachytenie jeho každodenných stereotypov. Ten pocit zimy, hladu, beznádeje kombinovanej s nasranosťou bol naozaj hmatateľný.  Potom sa dej posunie osudovou ponukou. Na vrchole dojmov sa Žluté moře dalo prirovnať k Uprchlíkovi (1993). Nasledujúce dve kapitoly sa zmenili na jatka v ktorých som dosť strácal pozornosť, pretože chovanie a motivácie mafiánov išli úplne mimo mňa. Ak som sledoval len taxikára, tak som bol spokojný. Akonáhle ho z čočky kamery vytlačili dvaja mafiáni, tak som dostal prehnanú dávku prehnanosti, a to vrátane minutáže. (22.01.2022)

Subtilně dokonalý snímek naráží na očekávání diváků vyburcovaná jednak režisérovou prvotinou "Bílé maso", ale i převládající představou o jihokorejské kinematografii. Tradiční vnímání korejských filmů staví silnou dělící čáru mezi tamní komerčně orientované projekty s jejich lifestylově vyhnaným vizuálem a jakoby protilehlou kategorií festivalových snímků, které ukazují šeď a trudnost každodenní existence – v zásadě lze tuto polaritu též popsat jako opozici hyperrealisticky pestrách velkoměst a kvazirealisticky umouněných vesnic. Na Hong-jin pak dělá něco v jihokorejské kinematografii nevídaného, když akční blockbuster situuje do prostředí, která jsou zpravidla vyhrazená pro sociální dramata, a inscenuje psychologické drama shakespearovského ražení jako intenzivní thriller. Rozporuplné přijetí snímku jen dokládá, že diváci vyhledávající asijský pop od své filmové potravy chtějí primární atrakce a dravé tempo. "Žluté moře" totiž namísto toho pečlivě buduje půdu pro intenzifikaci thrillerového rámce. Právě díky dlouhé úvodní části zde schéma o „obyčejném hrdinovi“ vrženém do víru událostí, které ho převyšují, nemá roli vágního macguffinu, nýbrž je rozvedené jako vážná dramatická linie. Intenzifikačně funguje také profilace hlavního hrdiny coby tragické postavy se shakespearovskou posedlostí, jež nejen jeho vede do záhuby (famózní rozuzlení celého překotně spletitého příběhu vede zdejší hlavní postavu stejně jako Shakespearovy hrdiny k nazření vlastního osudu skrze utrpení okolo něho). Jak osvěžující a odvážné - v Jižní Koreji posedlé plastickou dokonalostí -, že režisér divákům předkládá postavy, které nejsou žurnáloví hezouni, a naopak figury žijící v luxusu prezentuje jako odpudivé a v zásadě impotentní tupce. Namísto toho přichází s novým obrazem divošské virility ve famózní postavě buranského mafiána, který ve výsledku zastíní i submisivního hlavního hrdinu. Jestliže se na přelomu tisíciletí v souvislosti s filmy mluvilo o „remaskulinaci“ jihokorejské společnosti, "Žluté moře" představuje nenápadnou reflexi genderového obrazu mužů v posledních letech. A ano, vedle toho má film dech beroucí akční sekvence, ale řemeslnou bravuru režiséra paradoxně spíš dokládá to, co divákům ostrým střihem neukazuje. (30.07.2011)

Za prvé je to strašně dlooouhé, poměr délka - výkon ubijí. Za druhé, nemůžu se zbavit pocitu, že co Asijec to x - men v istém slova smyslu, samozřejmě někdy to není na škodu, no v tomhle 157 min. převedení i na mne moc. Za třetí, asijská klasika, sonda do nejnižších vrstev společnosti. Každopádně průměr to pořád je. 6/10 při daném hodnocení by člověk čekal opravdu víc, neurazí, no obzvlášť neohromí. (17.02.2012)