Lovec trolov

Bezpochyby důležitý mezník a taková menší revoluce v dějinách norského filmu - na to nemusím být extrémní znalec severských snímků, abych něco podobného poznal. Nejvyšší hodnocení uniklo jen o vlásek (má to skvělou atmosféru a celé je to takové roztomile kouzelné), a to kvůli několika zbytečně natahovaným scénám a také neodbytnému pocitu, že se z toho dal udělat prvotřídní horor ale Blair Witch s něčím mnohem strašidelnějším, než je nějaká ubohá čarodějnice, vraždící děti :-). (08.05.2011)

Těžko říct, co tohle provede s turistickým ruchem v Norsku. Spoustu (křesťansky založených) rodin, to zřejmě od návštěvy odradí. Na druhou stranu, dostat tohle k narozeninám, ve formě víkendového zážitkového voucheru, neváhal bych ani vteřinu.__ Rozebírat tohle vážně, (snad) ani nejde. Přesto se tu o to (ne)překvapivě velká část snaží. Max v sedmé min, při pohledu na mrtvého medvěda s vypláznutým jazykem, (vám) musí začít svítat a pokud ani po narážce na hádanku nemáte jasno, není (vám) pomoci. Trošku nadhledu, lidi. Narozdíl od snímků jako je Cloverfield , The Blair witch project apod. je právě tohla ta nedostižná výhoda Trolljegeren. Na jejich největším problému tj; samotné těžké uvěřitelnosti, postavili tvůrci základ a právě jejím (ne)jednoznačným popřením, ji následně přetavili v největší přednost. Lví podíl na konečném úspěchu, má hlavní představitel O. Jespersen, coby nejlepší (jediný) lovec trolů. Sledovat jeho, za každé situace, vážný výraz, kdy se stoickým klidem, bez pohnutí brvou, zodpovídá zvídavému novináři, jednu otázku za druhou (biolog žasne, laik se diví) popř. stěžujícího si na nevděčnou roli jeho zaměstnání, je zážitkem hodným (d)ocenění.__ Zkrátit snímek o nějakých patnáct minut, šel bych snad i do plných. I díky všudypřítomné nadsázce a skutečnosti, s jakou hravostí k jejich národní látce tvůrci přistoupili. Patrné je to zejména v podobě myšlení i na takové detaily, jako je vyplňování dotazníků po odstřelu. Nic naplat, stavy je potřeba hlídat. Navíc i samotní trolové nepůsobí směšně a potřeba je taky ocenit odvaha, kdy jsou divákům ukázáni v „plné síle a kráse“, bez třesoucí se kamery a nikoliv v podobě černých obrysových čmouh. Bát se u Trolljegeren zřejmě nebudete, byť, že umí André vystavět i napětí, jednoznačně dokazuje ve scéně v dole. Přesto si snímek převážně užijí koutky vašich úst. Pouze by mě zajímalo, jak na snímek nahlíží samotní norští diváci. Zda-li s potřebným nadhledem nebo jako na pošpinění jejich legendy.80%[Na svou podzimní zahraniční dovolenou, si budu muset přibalit i domácí kameru, neboť, jak vidno, nejen norská vláda, něco (úspěšně) tají. __Co se zdejších luhů a hájů týče, máme taky kam sáhnout. Své o tom ví i Ivan Mládek. Tak nashle za rok....v kině.] (22.04.2014)

Je tam krásna nórska príroda a sú tam trolly. To mi k spokojnosti úplne stačilo. Originalitu a logiku som od toho neočakával a dobre som urobil. Béčko, ktorý si vďaka dvom spomínaným faktorom užijete iba v kine. Politicko- spoločenský presah príliš riešiť nemienim, zdá sa mi politicky nekorektný, ale možno je to práve naopak. (16.09.2016)

Joj, fajnová ňamka ze severu. A kdo zná Norsko, musí si film užívat dvojnásob, jelikož tamější krajina je čarokrásná a tolik zeleně se najednou hned tak nevidí. Vodopády, jeskyně, fjordy...nádhera! Snímek velmi důstojně navázal na typ pseudodokumentu, jak ho započali Kanibalové R.Deodata. Dobře, Monstrum je vydařené, zato Záhada Blair Witch je totální odpad. Nejde o děsuplný horror, ale některé scény jsou příjemně mrazivé. První setkání s trolem či návštěva jeskyně mají patřičnou atmosféru i napětí. Osobně mi sice více vyhovuje trolí vizáž s H.Pottera, ale ten obr už moc roztomile nevypadal...Vydařené triky, kamera není ani příliš roztřesená a tajuplné finále. Pro milovníky Skandinávie povinnost! (30.10.2012)

"Pri nakrúcaní tohto filmu nebol zranený žiadny trol." Juj, to je krásna rozprávočka pre dospelých. Tak úžasne fantazijne mrazivá i zábavná. Nemusíte sa pri nej báť, ale môžete. Nemusíte jej veriť, ale môžete to aspoň na chvíľu skúsiť. Ako keď sme boli malí. A môžete si to užiť ako splnenie detských snov či potvrdenie legiend... to je jedno, vôbec pri tom nevadí, že u nás sa namiesto trolov rozprávalo o čarodejniciach alebo trojhlavých šarkanoch. Ešte nikdy som nevidela fantasy film, ktorý by vo mne vyvolal podobné pocity. Bolo to naozaj čarovné :-) A všetky tie "fakty" okolo trolov sú tak perfektne vymyslené a podané, až to vyvoláva divácku rozkoš z vychutnávania si detailov. Neoddeliteľnou súčasťou atmosféry je aj zvolená forma pseudodokumentu, lepšie si to Nóri ani vymyslieť nemohli. Aby som nezabudla!: ono to (minimálne prvé dve tretiny filmu) bohovsky funguje aj ako komédia! Jediné, čo nemusím na pseudodokumentoch je práve tá "autentická" kamera, čo v dôležitých chvíľach padá, lieta všetkými smermi, prípadne mieri na zem. P.S.: Hans je macher! No, a ten záver... hmmm... :-) (08.02.2011)