47 roninov

Dneska jsem neměl moc chuť nad něčím extra přemýšlet a zároveň jsem chtěl vidět nějaký dlouho uložený film z mého seznamu neviděného. A jelikož mi chuť padla na něco samurajského a zároveň toto je opravdu uleželá záležitost, s očekáváním jsem si film pustil. Ze začátku lehce podobného Avatarovi jsem byl mírně paf, protože příběh znám a tohle jsem tam nečekal. Pak jsem ale pochopil, že nekoukám na historické japonské drama o samurajích jednajících dle kodexu bušidó, ale prachsprostý Halywůd co si japonský příběh vypůjčil a lehce dokořenil barbecue omáčkou a kečupem.  A tak stejně jako v Mekáči nečekáte extra kulinářský zážitek od housky s čímsi zamotané do kusu papíru, nečekal jsem nějaké zásadní drama ani zde a jen jsem se bavil. A řeknu vám na rovinu, bavil jsem se dobře. Výprava úžasná, zvolené lokace také a až na pár míst nebylo skoro poznat co jsou digitální efekty a co nikoliv. A přeci jen, před 8 lety ještě písíčka nebyly tak nadupaný jako dneska a tak oceňuji práci grafiků.  Někdo to srovává se Samurajem, ale to prostě nelze. Já jsem naštěstí viděl film v cz dabinku, takže jsem byl ušetřen anglicky mluvících Japonců. Ono je to někdy naopak také děs, když se někdo snaží např. v angličtině nebo dokonce češtině napodobovat takovou tu japonskou ráznost v mluvě. To je teprve masakr. Trochu jsem byl zvědavý na závěr Made in USA, ale nezklamal. A protože se mi líbily i všechny ty bitky, dávám za 4 zdobené cuby. * * * * (20.07.2021)

Still better than Hobbit... Ne vážně, překvapivě smysluplná hollywoodská limonáda, která má zjevně úctu ke kultuře, takže ji může znásilňovat leda v očích (rádoby) japanologů, co se můžou podělat z toho, že se do historickýho filmu klíčujou draci a šestioký digitální kozo-prasata. Nechápu jen to, proč se Mathieson v padesáti letech nenaučil svítit tmavý scény tak, aby mu to (zase) nešumělo jako kráva. S Alexou docela výkon. (03.05.2014)

Tolik času měli tvůrci na dokončení. Tolik peněz dal Universal na jejich snahu a úsilí a přes to všechno je výsledek unavený a působí, jakoby byl ušit horkou jehlou. Stejně tak na mě působil Keanu Reeves - unaveně a bez špetky zapálení. Fantasy Poslední samuraj se ke Zwickovu spektáklu vůbec nepřiblížil a zůstal s propíchnutými pneumatikami někde na půli cesty. Fantasy prvky mi tentokrát spíše vadily a dobrá polovina z nich mě přímo iritovala, doslova na zvracení mi pak bylo z anglicky mluvících samurajů. 47 róninů je ve všech ohledech průměr - polovina věcí mi chutnala, zatímco druhou polovinu jsem vyplivnul hned po ochutnání. (01.02.2015)

Nikdy se mi nestalo, že bych v kině usnul něco přes 5 minut, abych navíc v zápětí zjistil, že se za tu dobu na plátně absolutně nic nestalo. Totálně odfláklá práce po všech stránkách, která i přes svůj nesmyslně nabubřelý rozpočet vypadá jak pilot k seriálu na HBO a v němž je navíc postava Keanu Reevese vlastně naprosto zbytečná. Akce diváka většinou spíše uspává, přestříhávání je na filmu až bolestivě vidět a kromě závěrečné akce a jako vždy charismatického Hirojuki Sanady nemá film vůbec co nabídnout. Aspoň, že tento japonský řízek dostává minimálně stejně prostoru jako Reeves. Jeden z nejzbytečnějších filmů roku. (05.01.2014)

O historické události, která tento film inspirovala, nevím vlastně nic, a tak mi ani v nejmenším nevadí, že si s ní tvůrci pohráli s jemností kováře. Podstatně horší je, jak nudně působí výsledek jejich práce. Špetku originality jsem v něm nenašel a ani snaživý Keanu Reeves, charismatický Hirojuki Sanada či poměrně nečekaný závěr snímek příliš zajímavějším neudělali. Co do míry zklamání a nezáživnosti mi 47 róninů připomnělo unylý remake Souboje Titánů z roku 2010. Škoda. (20.06.2015)