Slnko v sieti

Slnko v sieti vůbec není takový „ridky" snímek, jak by se mohlo povrchově zdát, ale je „senziš" a „bezviš". Jen musí „našinec" přijmout určitou vnitřní rozpolcenost hlavních charakterů, aby se mohl svézt na této první československé vlně. A Slovensko pak už mnoho větších titulů ve své klenotnici nemá. (25.11.2021)

Když byla československá nová vlna ještě nová... Někdo si bude libovat v novátorských technických postupech. Pro nás ostatní je tu pak sdostatek sídlištní poezie a prvních lásek a zklamání. Autentický jazyk tehdejších mladých je zvlášť kouzelný. Na počátku šedesátých let nebyly věci "hustý", ale "bezviš". A toto je bezviš film. (06.07.2006)

Příjemná sonda do dob dávno minulých. Filmových i životních. Škoda, že spíše lyrická než epická. Jedno zhlédnutí je pro totální vstřebání všeho zřejmě málo. Některé filmové prvky jsou na svoji dobu přelomové, když se snímek pokusím srovnat se soudobými díly. Na dnešní poměry samozřejmě již zastaralé každým coulem. Já osobně příliš hvězdiček z čiré úcty nesypu. Více mě oslovil ten dobový kumunistický předskokan, který ani netuším, jestli je se samotným snímkem nějak pevně svázán a zdali ho vůbec do hodnocení přičítat. Dále jsem měl jeden menší problém... Chápu, píše se rok 1962, ale stejně mi v poměrně dost momentech nějak neštymoval zvuk s obrazem několika herců. Především jsem pociťoval tento problém přímo u hlavního hrdiny Mariána Bielika. Působilo to na mě, jako by byla spousta úseků dodatečně dodabována. A také se mi nelíbila Bela, protože byla hrozně řídká. Příběh byl docela fajn. Hrozně rád koukám na starší materiály a sleduji, jak to dříve chodilo, takže jsem se vyloženě nenudil. Všemožné paralely s tehdejší politickou situací asi úplně docenit nedovedu, protože jsem tu dobu ani vzdáleně nezažil a příběh je opravdu těžká lyrika, což není úplně mé kafíčko a ke spojení si souvislostí to rozhodně nepomáhá. Docela zde postrádám žánrové zařazení "poetický", protože pokud tohle není poetické, tak už asi nic. Pro filmaře, či nadšené kinematografické průzkumníky je film povinností. Pro běžného diváka zbytečností. Já osobně bych to viděl na pěknější 2 hvězdy. Viděno v rámci Filmové výzvy. Film jsem dostal od uživatele ytheri. (10.09.2015)

Film ktorý pre mňa znamená toľko ako pre slovenskú kinematografiu. Neskutočne nádherný film , ktorý je dokonalý práve tým ako je natočený a ako je nasnímaný. Každé z troch prostredí ktoré sa tu nachádza je vizuálne úchvatné a to všetko vďaka szolományiho kamere. Uher si pomáha rýchlímy prestrihmy. Fotografickými scénami a určitou umeleckosťou ktorá tento film povyšuje na umelecké dielo. Jeho rozhovory na streche majú naivný charakter a pomaly sa rozvíja príbeh lásky medzi fiolom a bellou. Dedina kde fiolo brigáduje dotvára neskutočný kontrast medzi hektickým mestom a chamtivosťou , kde šťastie je cudzie slovo. Roman ešte ako mladý frajer, ktorý predstavuje všetko čím hlavný hrdina pohŕda. Celkové rozdieli medzi dedinou a mestom sú tak krásne dotvorené že až rozumieme fiolovi keď chce radšej zostať na dedine. No a bitúnok na dunaji predstavuje jediné pokojné miesto v celej bratislave kde hlavný hrdina prichádza aby mohol byť sám so sebou a pritom stretáva so starým rybárom ktorý jediné čo chytí je slnko. Pre mňa sa jedná o dokonalý film ktorý ma dojal svojou vizualizáciou aj spôsobom akým bol rozprávaný a práve TO z neho robí film ktorý hravo zmetie VŠETKY české filmy do vrecka. TAKTO sa robí umenie. (11.10.2008)

Úvodní zatmění se netýká jen Slunce, ale také zraku a mysli. Většina postav je úsporná v dialozích i v myšlení. Nikomu se do ničeho nechce. Zanikají rozdíly mezi mladými, kteří se věci ještě řešit nenaučili a starými, kterým se již nic řešit nechce. Obtížně uchopitelnou výjimku představuje Fajola, možná lyrik, možná „debil, a ne lyrik“, jehož komunikace s fyzicky jakoby nepřítomnými rodiči povzbuzuje podezření ohledně psychické nemoci. S jeho sbírkou fotografií rukou souvisí brigáda na venkově, kde zjišťujeme, že ruce jsou pěkným symbolem, ale ne nutně něčeho ušlechtilého, neboť také zde všichni tak trochu kradou. Polarita města a venkova není založena na rozdílností lidí (stejně jako v případě mladých/starých), ale prostředí. To v jednom případě chátrá (venkov) a ve druhém se vyvíjí k horšímu (město zohyzděné televizními anténami). Neotřelá režie a pozoruhodná vizuální stránka – skvělá kamera Stanislava Szomolányiho! – myšlenkově bohatému dílu navíc brání v tom, aby působilo zastarale. 80% Zajímavé komentáře: Madsbender, Sandiego, tomtomtoma, tuberatanka (05.12.2019)